Roční předplatné 499 Kč
Roční předplatné (4 ks) 135 Kč
Roční předplatné 248 Kč (6 čísel)La Línea - trať smrti
Na nejvyšším bodě kolumbijských And, 2900 metrů nad mořem, existuje skupina ďábelsky odvážných mladíků, kteří si říkají PROFESIONÁLOVÉ. Chlapci, z nichž někteří teprve nedávno překročili deset let, denně riskují životy na dřevěných kárách s ložisky místo kol na nejnebezpečnější silnici v Kolumbii, zvané LA LÍNEA 5. Silnice La Línea 5 spojuje hlavní město Kolumbie - čtyřmiliónovou Bogotu - s úrodnými oblasti kávových plantáží na východě a přístavem Buenaventura na pobřeží Pacifiku.
Rokenrolová kobra nad Strahovem
Když Rolling Stones před rokem vyráželi na turné nazvané Voodoo Lounge, komentátoři s podivem konstatovali, že těm rokenrolovým muzikantům, kteří byli v šedesátých letech postrachem slušných paní a dívek, je v průměru více let, než členům anglické vlády. Také přirovnávali vrásčité obličeje padesátiletých pánů Micka Jaggera, Keitha Richardse, Rona Wooda a Chrarlieho Wattse k taškám z aligátoří kůže.
ČAS JE POJEM RELATIVNÍ
To už říkal Einstein. Ano, čas je pojem relativní. Fyzik sedl, podumal, na čtrnáct dní se nechal zavřít v sednici a když se znovu objevil, třímal v ruce papírek se slavnou rovnicí. Jeho žena dosvědčila, že se přitom podíval na hodinky a s nevolí potřásl hlavou: „Krapet jsem se zdržel.“ Nevím (a nikde jsem se toho nedopátral). Jaké měl Albert Einstein v té slavné chvíli hodinky.
Nudíte se? Kupte si počítač
Nedávno jsem viděl v jednom obchodním domě maminku s přibližně desetiletým chlapcem. Kupovala mu nějakou počítačovou hru, a protože jaksi nevěděla, jak se jmenuje, pro jistotu si ho vzala s sebou. Po dotazu na cenu už sahala do peněženky, když chlapec, do té doby stydlivě stojící za sukní, se zeptal prodavače: „A bude mi stačit třiosmšestka s čtyřmi megabajty rozšířené paměti?
Greenpeace, teroristé nebo spasitelé?
Členové komanda se vylodili na jachtu, přidrželi McTaggartovi ruce, mlátili ho obušky a odtáhli ho do člunu. Zmlátili ho až ke ztrátě vědomí. Obušky dostal do hlavy, do ledvin, do páteře. Jedna z ran mu značně poškodila pravé oko. Za žádnou cenu se jachta Greenpeace nesměla dostat k atolu Mururoa, kde Francouzi plánovali další z řady „pokusných“ jaderných výbuchů. Během útoku Francouzi hodili filmovou kameru přes palubu a zabavili fotoaparát, takže se domnívali, že pravdu nikdo nikdy nezjistí. Neměli ani tušení, že existuje ještě jeden fotoaparát a film s usvědčujícími snímky.
ZAPOMENUTÝ CESTOVATEL
Byl prvním Čechem, který objel svět. Jeho jméno se ve své době stalo symbolem cestovatele. Jeho cestopisy četli mladí i staří. Naplnil celý svůj dlouhý život neutuchající činností. Vysoce je ceněna jeho práce pedagogická, jeho přínos k oboru přírodních věd i jeho sběratelské úsilí.
Zapomenutá země na okraji Evropy
Co tady chcete? Sem nemůžete! Tohle je soukromý klub,“ osočil se na nás vytáhlý pubertální chlapec, když jsem s Radkem vstoupili do místnosti připomínající lokál a ve které hrálo několik mladých mužů kulečník. Na římsách kolem oken byla rozestavěna načatá piva. Tvář mu zbrunátněla hněvem a na čele se mu objevily modravé žilky.
Kdo bude sbírat lískové oříšky
Jako mnoho obcí okresu Alt Camp byla Figuerola vyhlášená pěstováním skořápkových ořechů. Dodnes ji obklopují rozlehlé sady lísek, nicméně poslední dobou keře bez zásahu lidské ruky houstnou a několikaletá úroda oříšků trouchniví mezi bujícím plevelem. Proč? „Musíme začít ekonomickou stránkou věci,“ vysvětluje Jaume Clofent Vil“a, podsaditý červenolící, energií a zdravím překypující sadař, kterému by nikdo nehádal, že mu bylo osmašedesát nebo že ho před deseti měsíci zaskočila mrtvice s krvácením do mozku a musel se podrobit operaci.
Krotitel Trantina je vůdce smečky
U každýho zvířete je třeba vysondovat distanc. U některých můžete až na tělo, pohladit si ho, u jiného jen na dva metry, pak je zle. V tom je to kouzlo, že to přežíváme,“ usmívá se Tonda Trantina, krotitel divé zvěře. Pospíchá, stejně jako jeho manželka a dcera, neboť za okamžik začíná jejich každodenní práce - drezúra divokých šelem a předvádění hadů. Vypadají úplně klidně.
Dobrý den, vysílá český rozhlas
Mám pro tebe zprávu do osumnáctky,“ ohlašuje reportérka redaktorce zpravodajské směny. „Do dvanáctky to nejde?“ nezvedá ani oči od počítače. „To nestihnu, teprve se to předtáčí.“ Napětí i pracovní vypětí vrcholí. Blíží se zpravodajství ve dvanáct, dvě redaktorky, propojené zkušenostmi i počítačem, procházejí nabídku agentur ČTK, Reuter, DPA...
"To jsme netušili, že bude jednou velkej spisovatel"
Svých pětašedesátin, které by oslavil právě letos, se už nedožil. Nestačil s Hugem prožít šťastný důchodový věk plný rybaření na břehu jejich řeky, jak si to oba kdysi slibovali. Snad proto mě dnes Hugo, který si nepřestává vyčítat, že promeškal poslední léta bratrova života, přívětivě vítá u Berounky a je víc než ochoten vyprávět. „Nějaký vyprávěcí geny v naší rodině určitě byly,“ přiznává.
Poprvé, podruhé, dá někdo víc?
Život zhusta neservíruje takové příhody na běžícím pásu. Hledat je spíš musíme v sladkobolných románech nebo ve filmech, je jichž scenárista si příliš nezatěžoval mozkové závity, pokud se o nějakých vůbec dalo mluvit:
HOLKY Z KOSTOMLAT
Doma jsme to měli vždycky dobrý, akorát když jsme nevycházeli s penězma, protože naši jsou na podpoře, tak jsme šli něco vykrást. Nejdřív jsem kradla sama, když to naši zjistili, chodili jsme s tátou, ale mámě se to moc nelíbilo.“ Vypráví pohledná sedmnáctiletá Monika. Její dvě kamarádky se chichotají, asi se dobře baví. Sedíme ve společenské místnosti Výchovného ústavu pro dívky od 14-18 let v Kostomlatech pod Milešovkou.
Věci, které zabíjí
Elektromagnetické vlny poletují éterem. Trefují nás neviditelnými šípy, kterým se vyhneme možná obtížněji, než mistrovským kouskům Viléma Tella a Robina Hooda dohromady. Ti dva se nám v souvislosti s jevy, o kterých budeme mluvit, mohou jevit jako nešikovní packalové.
„VELKOU MATKOU“ díky herectví
Uskutečnit rozhovor se slavnou světovou osobností vyžaduje mít velmi dobré kontakty a dobré nervy: člověk je nucen podstoupit velmi ponižující procesy. A proto bylo pro mě velkým překvapením, když jsem se jednoho dne za pět minut pět (díky skvělé paní Míle Řádové) dozvěděl, že Mia Farrowová je ochotna mi poskytnout v šest hodin interview. Zchvácený se dostavím do hotelu Palace a čekám.
