ikoktejl

Kafři zásadně nedovolují bě lochům, aby byli přítomni jejich tajemným obřadům. Věta „...dnes do mého umzi...,“ kterou pronesl stařešina nedalekého kaferského kraalu, znamenala tichý souhlas, že dva Evropané smějí spatřit mystick ý obřad pohanské obřízky. zaručovala naše přijetí mezi účastníky slavnosti a současně naši nedotknutelnost. „Dnes v noci přijde nxamtvana, kaferský lékař kouzelník...

Číst dál...

Sloni, sloni!,“ křičí Pierre s ukazováčkem namířeným na planinu. Obrovská ohni vá koule právě zapadá nad savanou. Tady na rovníku slunce zapadá velmi rychle, téměř okamžitě. Obrysy zvířat však dosud nezmizely ostřížímu pohledu domorodce. Tato skupina tlustokožců opustila svůj lesní přístřešek, aby doplnila zásoby živin. Každý den musí přejít přes otevřenou savanu.

Číst dál...

Nejdůležitější krvavá oběť je zabití kance. Dřív to bylo lovné divoké zvíře, ale teď jsou kanci pro tyto účely speciálně pěstováni. Kančí čelisti a kly jsou po ceremonii zavěšeny na strop a vystaveny kouři, až zčernají. Rituál má určitou příbuznost s rituály kolem lovu lebek.

Číst dál...

Rituální lov lebek je na Filipínách ilegální více než sto let, ale zprávy o těchto prak tikách sahají až do sedmdesátých let našeho stolet í. Můj dávný přítel Lumatak z kmene Kaligů lidi lovil. Jinak by nesměl mít na hrudi tetování „fatok“. Podle Kaligů je lov lebek legalizov án v okamžiku, kdy je porušen „bopong“, což je jakýsi druh mírového paktu s okoln ími vesnicemi. Pomsta je pak skutečnou záležitostí cti celého kmene.

Číst dál...

1. lekce JEŠTĚ NEŽE VYRAZÍME...

... obrníme se největší možnou mírou trpělivosti, kterou kde seženeme, neb musíme mít na paměti, že nejedeme do obyčejné arabské země, kde se nejjednodu šší úřední úkony řeší několik hodin až dní. To by bylo příliš jednoduché.

Číst dál...

Byla to jiná cesta než všechny, které jsem absolvoval předtím. Během čtyř dní jsme pětkrát letěli leta dlem a strávili ve vzduchu minimálně hodinu denně. Každý den jsme v jiném koutu světa snídali a večeřeli. Země byla něco jako dětská hračka a leteck á perspektiva umožnila dostatečný nadhled. Přenocování za polárním kruhem v ledovém hotelu při venkovní teplotě -17 °C jen sledovalo logiku věci.

Číst dál...

Stojíme v soudní síni píseckého okresního soudu a posloucháme rozsudek nad mužem, kte rý zastřelil dva lidi jednou ra nou. To čím jeho příběh už druhý rok, od chvíle, kdy mě nešťastní pozůstalí obětí kontaktovali.

Číst dál...

V lese byl nalezen mrtvý muž. Nic nenasvědčova lo tomu, že šlo o cizí za vinění. Podřezaný krk, břitva ležící na dosah vychladl é ruky. Muž trpěl depresemi, neutěšenou osobní situací, existenčními potížemi. Ty jsou v téhle zeměpisné šířce odnepaměti běžné u lidí jeho druhu: muž byl génius. Svět ho docení bezmála až za dvě století. Jak to víme?

Číst dál...

Měla nohy, které by jí mohla závidět Cindy Craw fordová, pevný zadeček a tmavé chmýří pod nosem. Minišaty spíchnut é z desítek žlutých gumových rukavic ji pleskaly o tělo. Něžně odhodila pramen vlasů z čela a unaveně vzdychla, že jí to horko nějak zmáhá.

Číst dál...

Ten pátek v polovině února vy svitlo slunce a rozehřálo po vrchovou vrstvičku země, zmrzlé dlouhotrvajícími mra zy. Nebýt toho, nikdo by mož- ná vraha neodhalil, nebo by to alespo ň bylo daleko problematičtější. Když se kola vozu začala protáčet v blátě, měl už ve voze tři mrtvé: jednu ženu a dva muže.

Číst dál...

Místo: Les Cayes, město v jižní části Haiti. Jednoho úterý zde přistály dvě helikopté ry chinoock se speciální jednotkou 3. skupiny amerických vojsk. Obyvatelé čtvrtmiliónového města, čtvrt ého největšího v Haiti, uvítali vojáky s nadšením.

Číst dál...

V poslední době Jiří Menzel společně s Karlem Kachy ňou rozvířili hladinu kolem románu Bohumila Hrabala OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE: Oba ho chtějí točit, ačkoli se před tím dohodli na něčem jiném. Menzel mnohé překvapil: je o něm známo, že se konfliktům raději vyh ýbá. Možná je to poprvé, co musel ve prospěch věci zradit sám sebe.

Číst dál...