ikoktejl

Česká republika
Tag: Česká republika Nalezeno 958 výsledků.
Tag: Česká republika Řazení

Národní poklad

Národní poklad

TEXT: MARTIN DLOUHÝ, FOTO: MAREK WÁGNER

Cesty Páně jsou nevyzpytatelné. V jižních Čechách jsem si dopřával odpočinku v jedné budějovické restauraci a zapovídal se s Alešem. Ukázalo se, že pracuje v místním pivovaru, a po družném hovoru mě pozval do provozu. Kdo by odolal?

Vrátnicí jsme prošli jak horký nůž máslem a já vstoupil do „země zaslíbené“, kterou by každý, kdo jednou propadl pivnímu moku, rád navštívil. „Tady máme novou expozici týkající se historie pivovaru a vlastně celého pivovarnictví v Budějovicích. Jo, to musely být časy, když se pivo vařilo snad v každém měšťanském domě,“ zasní se Aleš. „Akorát postupem času malí pivovarníci začali upadat, až zanikli úplně, protože na scénu přišel roku 1495 městský pivovar a čtyři století po něm Český akciový pivovar, náš přímý předchůdce. Víš, že slovíčko Budvar je složeno z prvních a posledních třech písmen názvu Budějovický pivovar?“zní mi v uších Alešova otázka. Já se však ještě uklidňuji po cestě důlním výtahem do studny pivovaru, což je součástí prohlídky. Jedná se o třistametrovou cestu artéským vrtem do nitra Země k místu, z kterého Budvar čerpá vodu. Ač jsem věděl, že se jedná jen o simulaci, tak efekt jízdy a hlavně otřesů je tak dokonalý, že se mi stále třesou kolena.

Číst dál...

Pojďme se sečíst

Pojďme se sečíst

TEXT: MICHAL DVOŘÁK

Jsem sčítací komisař a nesu vám archy k vyplnění, říká komisař vodníku Čochtanovi. „Hlavně mi jde o tohle, pane Čochtan, tohle potřebuju vyplnit,“ ukazuje komisař na jednotlivé kolonky. A Čochtan píše… Nesmysl? Omyl! Citovali jsme z hvězdně obsazeného reklamního spotu, který v roce 1950 vyzýval Čechoslováky k účasti na prvním poválečném sčítání lidu. Komisaře ztvárnil František Černý, vodníka Jan Werich. Jako kdyby k letošnímu sčítání lákali Karel Gott a Mirek Donutil.

Už zbývá jen pár dní a konečně se opět dozvíme, kolik nás vlastně je. Zákon nám přikazuje spočítat se jednou za deset let. Rozhodný okamžik pro letošní sčítání lidu, domů a bytů bude o půlnoci z 25. na 26. března. Kdo se narodí byť jen vteřinu po půlnoci, sečten nebude.

Číst dál...

Život v utopii

Život v utopii

TEXT: MICHAL DVOŘÁK

Kolik běhá po světě mravenců? To nikdo neví. Jedni tvrdí, že deset tisíc bilionů. Druzí říkají, že na každého člověka připadá milion jedinců tohoto šikovného hmyzu a že dohromady váží tolik, co celé lidstvo. Mravence můžeme přehlížet, můžeme nad nimi ohrnovat nos, rozhodně bychom je ale neměli podceňovat.

Vědce tento úspěšný drobný hmyz, který bez potíží osídlil všechny kontinenty kromě Antarktidy, nepřestává fascinovat. Desítky let například zkoumají jejich vysoce sociální způsob života. Slavný český entomolog Jan Obenberger přirovnal společenství mravenců k dokonalému komunistickému státu. V souvislosti s koloniemi mravenců se také nejčastěji hovoří o superorganismu, kde jsou zájmy jedince podřízeny zájmům celého společenstva. Je tomu ale opravdu tak? Opravdu dokážou jednotliví mravenci pracovat jen a pouze ve prospěch celku? Vědci zatím nejsou v odpovědi na tuto otázku zajedno.Před dvěma lety přišli oxfordští entomologové se studií, podle níž mravenci skutečně neváhají položit vlastní život, pokud to prospěje zájmům celé skupiny. Podle britských vědců jde tedy o ideální superorganismus, jakých je v přírodě pomálu. Jako příklad uvádějí hejna ryb nebo stáda bizonů, která se sice také chovají jako samostatný organismus, ale kde zájem skupiny nevítězí: „To, co vypadá jako týmová práce, ve skutečnosti znamená, že se každé zvíře tlačí doprostřed skupiny, aby uniklo predátorům. V kontrastu s tím mraveniště nebo včelín vypadají jako skutečný soudržný organismus,“ vysvětluje entomolog Andy Gardner. Neuplynul ale ani rok a německá myrmekoložka Sylvia Cremer se k teorii nezištnosti postavila skepticky: „Dříve se věřilo tomu, že se mravenci nesobecky zříkají vlastních potomků ve prospěch královny. Dnes víme, že se společenstvo mravenců skládá z jedinců, kteří mezi sebou sice spolupracují, avšak s cílem prosadit své vlastní zájmy.“

Číst dál...

Lara Croft divočiny

Lara Croft divočiny

PTAL SE: MICHAL DVOŘÁK, FOTO: MAREK WÁGNER

Tak se primatoložce Charlotte Uhlenbroek přezdívá a určitá podoba s akční hrdinkou tu skutečně je. Situace, do nichž se občas dostává, jsou jakoby vystřiženy z her a filmů o neohrožené vědkyni. Sama Charlotte se ale takovému srovnání brání: „O svůj zevnějšek se už nemohu starat méně, než o něj dbám teď.“ Přesto její pořady, ve kterých proniká do tajů života opic, hltají miliony diváků na celém světě. A teď se konečně dočkají i v ČR. I o tom jsme se s ní bavili v rámci Tourfilmu, nejstaršího festivalu turistických filmů na světě, jehož 43. ročník tradičně proběhl v Karlových Varech.

Vaše láska k přírodě má hluboké kořeny. Už jako dítě jste brala domů zraněná či opuštěná zvířata. Pamatujete si, které bylo první?

To bylo kdysi v Nepálu. Tamní ulice byly plné opuštěných koťat, protože hinduistická a buddhistická tradice lidem neumožňovala zabít zvíře, o které se už nemohli starat. Tak ho dali na ulici. A já jsem ta opuštěná koťátka zachraňovala. Jeli jsme autem a já jsem prosila: Tohle musíme zachránit. A tohle taky... A tak jsem je za chvíli měla všude kolem sebe na sedadle. Byla jsem rozhodnutá, že najdu domov pro každé z nich. Tedy kromě toho jednoho, které jsem si chtěla nechat. Někdy v té době jsem si už byla vědoma toho, že chci i v budoucnu nějakým způsobem pracovat se zvířaty.

Číst dál...

Vampýr Tobiáš

Vampýr Tobiáš

TEXT: MARTIN DLOUHÝ

Ten den měl na vykopávkách v Hrádku nad Nisou vypadat jako každý jiný, avšak sonda číslo dvanáct v Kostelní ulici přinesla objev, který rozvířil debaty nejen v archeologických kruzích. Byl objeven vampýří hrob?

Kvůli celkové rekonstrukci Horního náměstí a jedenácti přilehlých ulic v Hrádku nad Nisou, který započal 16. listopadu 2009, měli archeologové unikátní příležitost ponořit se do hlubin místní historie a vylovit to, co již mohlo být navěky ztraceno. Archeologické vrstvy se ukládají staletí i tisíciletí a byla by škoda, kdyby jediné hrábnutí bagru mělo tuto nepsanou kroniku zničit před řádným prozkoumáním archeology. Po prvním půlroce výzkumu se do povolaných rukou dostaly nálezy, které dovolují nahlížet na historii města novým pohledem. Objevila se nejstarší dřevěná stavba v Hrádku, polozemnice, studna na Horním náměstí a spousta dalších artefaktů.

Číst dál...

Sex a magie

Sex a magie

TEXT: PATRIK LINHART

Rozšíření zorniček, zrůžovění líček a sotva slyšitelné povzdechnutí. Takové reakce i dnes vyvolává jen vyslovení toho jména – Giacomo Casanova. On však nebyl jen nepřekonatelným svůdníkem, ale také poťouchlým mystifikátorem.

Zní to paradoxně, ale kdyby se Casanova (1725–1798) nestal knihovníkem na duchcovském zámku, patrně by byl dnes vnímán jen jako jeden z řady dobrodruhů, kteří cestovali Evropou ve „velkém“ 18. století. Byli to učenci, mágové, prostopášníci i podvodníci, například hrabě Cagliostro alias Joseph Balsamo, nesmrtelný hrabě de Saint-Germain, markýz de Sade, „král Korsiky“ baron de Neuhoff nebo dominikánský mnich Giambattista Boetti, který se v roce 1785 jako prorok Mansúr stal králem na Kavkazu.

Číst dál...

Počátek byl v Hirošimě

Počátek byl v Hirošimě

PTAL SE: ROSTISLAV SARVAŠ

Pochopit Františka Janoucha znamená popřít v sobě cokoliv, co je podnícené emocemi, a vydolovat v sobě racionalitu. Ne každému se to daří, ne každému se to hodí. Není divu, že pan profesor má řadu nepřátel. Hnutí Greenpeace ho zřejmě považuje za jednoho z největších „zločinců“. Osobně jsem vnímal, jak mu jeho naturel velí bojovat za spravedlnost, za spravedlnost ve světě, který není spravedlivý, za spravedlnost vůči přírodě, která je daná a nemilosrdná.

Jste vědec, nakladatel, spisovatel, zajímáte se o politiku… Kým se v poslední době cítíte být nejvíce?

Otázky energetiky obecně a jaderné zvláště jsou pro mě dnes nejzávažnější. Jsem především vědec a angažovaný občan. Celý život mě problémy ve společnosti nenechávaly klidným, proto mě již v padesátých letech začali „disciplinárně řešit“ a nakonec mě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vyloučili z komunistické strany.

Číst dál...

Horské aroma

Horské aroma

TEXT A FOTO: MIROSLAV CABAN

Hory... Za celou éru lidstva slovo nesčetněkrát vyslovené. Dokázal by někdo spočítat, kolikrát to bylo? Myslím, že ne. Stejně je to i s výhledy z vrcholků hor. Fascinující pohledy a scenerie se mění každou sekundou. Každý vidí stejnou scénu jinak a v tom je kouzlo hor.

Číst dál...

Oči na stopkách

Oči na stopkách

TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT

Hlemýždi nebo chcete-li lidově šneci, jsou noční můrou většiny zahrádkářů. Těžce zkoušení pěstitelé dělají všechno možné, aby je ze svých záhonů dostali. Existují však i lidé, kteří se o ně se stejnou zarputilostí starají. Tvorové s domovem na zádech a očima na stopkách pro ně představují výnosné živobytí.

Stojíme u ohrady velké jako plavecký bazén. Za jejími čtyřicet centimetrů vysokými stěnami je však místo vody moře trávy, ze které vyčnívají dlouhé řady prken sestavených do tvaru stříšek. Vzduchem se nese slabé praskání. Připadá mi nějak povědomé. Rozpomínám se na dobu, kdy jsem pracoval v zoologické zahradě. Ovšem – elektrický ohradník. Jeho vedení je skryté na rubové straně ohrady. Vlastně proč ne. Když dokáže udržet uvnitř výběhu paviány nebo třeba lvy, tak jistě zvládne i dvě či tři tuny hlemýžďů.

Číst dál...

Náčelník z Čech

Náčelník z Čech

PTAL SE: MICHAL DVOŘÁK, FOTO: MAREK WÁGNER

Miloslavu Stinglovi bude osmdesát let. Svou první expedici za indiány podnikl už v osmi letech. S rodiči tenkrát vyrazil výletní lodí z Ústí do Děčína. Už od čtyř nebo pěti let totiž četl takové jednoduché, ale dobrodružné příběhy o indiánech, kde se psalo, že žijí v horách. Když proto viděl Pastýřskou stěnu v Děčíně, myslel si, že je tam najde. Tak rodičům utekl a vydal se za nimi.

 

Číst dál...

Léčba až na krev

Léčba až na krev

TEXT: TEREZA ŠIMŮNKOVÁ

Myslíte si, že na pití léčivé minerální vody nic není? Omyl. Naši předkové se nejprve báli, že jim při pití zkamení vnitřnosti, a tak se raději na hodiny nakládali do vody, dokud jim netekla krev.

Je červencové ráno na sklonku šestnáctého století. Lázeňský host zabalený do lajntuchu si něco mumlá. Náš lázeňský host má orosené čelo a do vody se mu vůbec nechce, koupe se totiž už šestý týden v řadě. Každý den osm, anebo taky dvanáct hodin.

Podle středověké medicíny za neduhy stojí nerovnováha čtyř základních tělních tekutin – „humorů“ (hlenu, krve, černé a žluté žluče). Do rovnováhy je nejúčinněji dostane pouštění žilou, proto se lidé koupali tak dlouho, dokud jim zkrabacenou, rozmočenou kůží neprosákla krev.

 

Číst dál...

CAUSA MORAVANKA : NEUZAVŘENA

CAUSA MORAVANKA : NEUZAVŘENA

Sešli jsme se v mém bytě a hned po přivítání bylo zřejmé, že bude o čem si vyprávět. A jak by ne, vždyť naše nejpopulárnější dechovka - „MORAVANKA“, v jejímž čele je Jan Slabák od samého jejího zrodu, oslavuje dvacet let své existence. Nejen, že hraje stále se stejným elánem jako v době, kdy začínala, ale její repertoár je stále bohatší. Vedle dnes již klasických skladeb, které ji proslavily, přináší i zbrusu nové písničky.

Číst dál...

VELKÁ OSTUDA NA VELKÉ

VELKÁ OSTUDA NA VELKÉ

Ani demonstrantům ani policii nešlo o koně. „Upozornění pro trenéry a majitele, kteří postrádají koně padlé v hlavním dostihu. Při policejním zásahu se několik koní dostalo mimo areál závodi ště. Budou asi už ve Svítkov ě.“ Hlášení místního rozhlasu o přestávce před posledním dostihem kupodivu nevyvolalo mezi návštěvníky 102. Velké pardubické steeplechase žádn ý větší rozruch.

Číst dál...

VAJÍČKA PRO SLÁDKA

VAJÍČKA PRO SLÁDKA

Musíme přiznat, že na demonstraci Sládkových republikánů, ohlášenou na 28. října u příležitosti uctění památky vzniku Československa, jsme se docela těšili. Důkladně poučeni pozornou četbou týdeníku Republika, jsme v očekávání mnohatisícových zá- stupů nespokojených obyvatel z celé vlasti vyrazili na místo, kde masa smete zrádce národa, na Václavsk é náměstí.

Číst dál...

JE TO PTÁK

JE TO PTÁK

NEJLEPŠÍ SEZÓNA Znám jednoho blázna. On o sobě tvrdí, že jim není. Až ho potk áte, tak mu to nevěřte. V tom dokáže lhát jako když tiskne... Kdysi mi kdosi vyčítal, že o něm neumím napsat objektivně. Neumím Když odloží své berle a sedne si za volant svého závodního SUZUKI SWIFT, tak skoro létá. Je to pták. V devatenácti , v roce 1978, si na své motokrosové Jawě dvě stě padesát zlomí páteř a léčí se. Dlouho. Měsíc, dva, tři, rok, dva roky. Pak si tajně vypůjčí od své- ho švagra škodovku a jede s ní okresní přebor v závodech do vrchu. Když to nejde na dvou kolech, tak to půjde na čtyřech. No a pak ho jedno takový oškliv ý podzimní ráno roku 1992 potkám a on mi řekne: „Tak jsem jel svoji nejlepší sezónu. Skončil jsem celkově čtvrtý.“ Ptám se kde.

Číst dál...

Trabant je taky auto

Trabant je taky auto

Trabant - 1) dříve osobní stráže nebo ochranného sboru panovníka či šlechtice, pěší voják, později ozbrojen ý člen městské moci. 2) noshled, služebník nebo náhončí. 3) v astronomii označení družice. 4) AUTO Ten, kdo 7. listopadu zavítal do areálu mosteckého autodromu, určit ě neprohloupil. Měl jedinečnou mož- nost stát se spolu s dalšími deseti tisíci návštěvníky svědkem velkolep é podívané, která nemá v dějinách automobilového sportu obdoby. Organiz átoři soutěže: časopis Koktejl, Radio Evropa 2 - Most, Autodrom Most a Autocentrum Důlce vsadili na správnou kartu, když se chopili pří- pravy této neopakovatelné akce.

Číst dál...

Cesta ke slávě

Cesta ke slávě

Martina Adamcová mě zaujala už při rozjezdu OK3 svým působením s Karlem Kasalem, a potom komentováním Her bez hranic. Moc jsem se bavil a třebaže jsem posléze nechápal dopisy pobouřených televizních diváků, kterým se Martina ale pranic nelíbila, a které doslova šokovala, mám radost, že teď už je všechno poněkud jinak. Tak jako tak se Martina na televizní obrazovce zabydlela - uvádí už další pořad Vadí - nevadí, který si dokonce sama vymyslela...

Číst dál...

ANGLIČAN V ČECHÁCH

ANGLIČAN V ČECHÁCH

V sobotu, letošního září, se do našich novin skrčila následující noticka: BRITSKÝ VELVYSLANEC V PRAZE PŘEDAL JMÉNEM KRÁLOVNY ALŽBĚTY II. ŘÁD BRITSKÉHO IMPÉRIA CYRILU F. RICHARDSOVI ZA CELOŽIVOTNÍ ZÁSLUHY O VÝUKU ANGLIČTINY V ČESKOSLOVENSKU. CYRIL F. RICHARDS SE NARODIL ROKU 1900 VE WALESU. DO PRAHY PŘIJEL ROKU 1923.

Číst dál...

I RYTÍŘI JSOU LIDÉ

I RYTÍŘI JSOU LIDÉ

BOUZOV - původně gotický hrad, prvně zmíněný r.1317, byl též v majetku pánů z Kunštátu (kladeno sem rodiště krále Jiřího z Poděbrad). V 1. polovině 17. stol. bylo přistavěno tzv. Oprštorfské křídlo. Panství koupil roku 1699 řád německých rytířů, hrad však chátral. Teprve v letech 1896-1901 jej dal velmistr řádu, habsburský arcivévoda Evžen, velkým nákladem obnovit v  romantické gotice jako řádový hrad podle pánů mnichovského architekta Georga Hamborissera.

Číst dál...

TO MĚSTO KLADNO

TO MĚSTO KLADNO

Počkejte, pomůžu vám... Zavěsil jsem se na pahýl březové větvě. Žena středních let zachumlaná do pracovního oděvu a svetru a tři dívky pižlaly maličkou pilkou nalomenou větev. Jako v Rusku. To, co patří mužům, dělají ženy. Větev povolila a žena poděkovala, Zeptal jsem se, kde jsou na kladné mužský, kteří by tuhle práci nenechali na ženských. Pokrčila rameny. To víte, technické služby Kladna.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group