Co to čtete princi - obraz, obraz, obraz!
Palác Kinských na Staroměstském náměstí: nad balkónem, který v dávném mrazivém dni, na rozdíl od většiny národa, unesl ne blahou tíhu otců únorového puče, nahlíží rozlehlým oknem zvědavé jarní slunce. Kdyby dávnou balkónovou scénu měl zvěčnit malíř symbolickým připodoběním, patrně by zvolil výjev z Apokalypsy. Kdo ví, možná, že už před mnoha staletími by ji předčasně uměl ztvárnit mistrnými tahy Hieronymus Bosch, malíř, který viděl daleko do budoucnosti.
Běda tomu, kdo vyčnívá z řady
Jak k tomu došlo, paní Kordová? Obyčejně, úplně obyčejně. Ráno odešel do práce v mladoboleslavských kasárnách a nevrátil se. Místo něho se dostavili muži v civilu, ukázali muži v civilu, ukázali mi orazítkovaný papír a začali prohlídku, jakou jsem ani za Němců nezažila. Všechno rozházeli, každou knihu vzali za hřbet a vytřepávali jí, jestli v ní není nějaký papírek, pak ji hodili na zem a nohou odkopli...
Moravský Kras
Zablesklo se. Z těžkých mraků se spustil liják. Toky se vylily ze svých břehů. Ponory a hltače nestačily pojmout přívaly vod. Svahy krasových žlebů se daly do pohybu a jejich dna zaplavily řeky. Voda vnikla do dávno suchých jeskynních pater. Hladina jezera na dně propasti Macocha prudce stoupla. Peklo na povrchu v podzemí - stoletá voda. Ani nejstarší pamětní nezažil podobnou situaci. A 150 metrů pod povrchem bojují o holý život s tímto nezkrotným živlem dva speleologové. Marně.
Hrál zemský písař vrhcáby?
Kráčím místy, kde dávno přede mnou zanechaly své kročeje dějiny. Kousek, co bys kamenem (nemusí být nutně z doby kamenné) dohodil, je Staroměstské náměstí se sedmadvaceti znameními, vetknutými do dlažby na památku českých pánů, kteří pro odlišný názor propadli hrdlem; hle, jaký všední příběh z dějin této země! Vpravo Karolinum, majestátní univerzita, jejíž rektorem byl muž, který v roce 1415 nedopadl o nic lépe. Hned vedle divadelní stánek, kde Pražané rozuměli Mozartovi, který tu naštěstí ztratil hlavu jen v náruči Josefiny Duškové. Pár kroků, úzká ulička, málem ji přehlédneš.
Tvář černého severu
Kolik je tam, Ivane, práce na té pětsetdvacítce? Musíme udělat trasu pro kráčení sedmsetšestky, říká svému kolegovi přes stůl mechanik HS - skrývka sever Dolů Bílina Josef Sloup. (Shoda jména se jménem autora není čistě náhodná. Je to můj o rok mladší bratranec.) „Vem si valník a zajeď pro tu násadu," pokračuje téměř automaticky k řidiči, který vešel do kanceláře. Brýle mu sedí na špičce nosu a modré jiskrné oči čekají na znamení souhlasu.
Antisemitismus v Čechách
"V noci z desátého na jedenáctého června mi někdo pomaloval zeď a dveře ordinace nápisy a čmáranicemi. Byla tam velká židovská hvězda, iniciály Ku-klux-klanu, nápis Jude a malá hvězda s písmeny SS." Vypráví doktor Bohumil Skála z Lanškrouna. „Zbytek byl před ordinací: šibenice Jude raus, po padesáti metrech byl hákový kříž. První věc byla, že jsem si pomyslel, kolik asi bude stát zamazat to a omýt.