BYL JSI KÁMEN, KVĚTINA, RYBA
...Již předtím, než tiše usednu na prohřátý pí- sek na břehu řeky, pociťuji v sobě „bytost, která čeká, aby se ve mně projevila. Je to Hora. Uvolňují se a nabírám dech, vdechuji Horu . . .Cítím jak mé skalnaté kořeny sestupuj í hluboko, hluboko dolů, až tam, kde je Země nesmírně horká. Mé podloží je široké a pevné. Přicházejí bouře a ženou se po mém povrchu, zanechá- vajíce za sebou jen zčeření na mé kůži ze stromů.