ikoktejl

Evropa
Tag: Evropa Nalezeno 6 výsledků.
Tag: Evropa Řazení

Plechová vzpomínka

Plechová vzpomínka

 

   Text a foto Václav Kříž, člen HDS č.46

 V sobotu 17. dubna bylo v neratovickém kulturáku živo. Sešli se tu členové Společnosti pro historii potápění HDS CZ (Historical Diving Society), na svém zasedání. A aby mělo jejich setkání hluboký smysl, mimo toho že se rádi vidí, tématem dne se staly potápěčské helmy. Každý, kdo měl doma nějaký ten historický hrnec, do kterého si staří potápěči kdysi vkládali hlavy, ten byl vítán. Sešlo se tak na dlouhých stolech 47 sběratelských kousků původem z celého světa, od Koreje až po českou kotlinu. Nechyběly naprosté unikáty, vyrobené kdesi v garáži, právě tak jako helmy světových firem z USA  nebo Anglie. Zajímavou přednášku měl na toto téma Olda Lukš, exprezident Svazu českých potápěčů a soudní znalec v oboru potápění. A nebyl sám, po něm stejně zajímavě promluvil i Ota Brázda, bývalý profesní potápěč s letitou praxí právě s některými z vystavovaných exponátů. Během dne byly všechny helmy nafotografovány a podrobně zdokumentovány pro potřebu potápěčské sekce Technického muzea, se kterým HDS pilně spolupracuje.

Číst dál...

Mistrovství ČR ve freedivingu

Mistrovství ČR ve freedivingu

28.–30. května 2010 – Zlín

 

Letošní mistrovství České republiky ve freedivingu se bude konat ve Zlíně, ve dnech 28.–29. května 2010. Tyto závody budou zároveň pro české reprezentanty i posledním kvalifikačním závodem pro mistrovství světa týmů, které proběhne začátkem července v japonské Okinawě. V ČR se tento závod pořádá každoročně a soutěží se v bazénových disciplínách – ve statické apnoi, dynamické apnoi s ploutvemi a poslední dva roky nově i v dynamické apnoi bez ploutví. Soutěží se podle pravidel Aida International (mezinárodní asociace freedivingu) a na pravidla dohlíží několik rozhodčích s mezinárodním oprávněním.

Číst dál...

Ovčín a jeho tajemství

Ovčín a jeho tajemství

 

   Připravil Milan Solcanský

Je časně ráno, stojím na kraji lomu Ovčín, který leží nedaleko obce Radnice, a se zájmem pozoruji jeden z několika výzkumů paleontologů v této lokalitě. Při pohledu na odkryté zkameněliny se snažím představit si dobu před miliony a miliony let, kdy tato lokalita byla jen bažinatý prales zahalený do husté mlhy, plný obrovských plavuní, přesliček a podivné lezoucí havěti a nad tím létaly obří vážky o velikosti okolo jednoho metru. Svět, který si dnes již nedovedeme představit ani v té nejbujnější fantazii.

Historie tohoto lomu sahá až do roku 1548, kdy se zde místy začínalo v malém těžit černé uhlí. Těžba byla ukončena až v roce 1987, v rámci rekultivace byly zahlazeny negativní zásahy po těžbě a lom byl samovolně zatopen. Na lokalitě a v jeho blízkém okolí se dodnes nacházejí zbytky fosilií rostlin, které zde kdysi rostly staré několik milionů let. Zásluhou silných erupcí vulkánů nacházejících se v blízkosti dnešních Krušných hor, chrlících ohromné množství popela pokrývajícího celou tuto oblast, došlo k zakonzervování a tím i k zachování celého tropického pralesa. Proto zde v roce 2002 započal výzkum a s přestávkami pokračuje dodnes. Byly tady nalezeny mimo jiné i části stromovité plavuně, jejíž větve byly dlouhé okolo 130 centimetrů, a to ji řadí mezi největší svého druhu na světě.

Do dnešní doby zde bylo objeveno a popsáno asi 20 druhů rostlin, a to hlavně kapradiny, plavuně a přesličky. Nálezy z této lokality jsou vystaveny v Západočeském muzeu v Plzni.

Bohužel tato lokalita je poměrně chudá na fosilie živočichů, i když se zde našla při loňském výzkumu zkamenělina pavouka stará asi 300 milionů let. Oblast lomu Ovčín získala statut světově unikátní paleontologické lokality.

Vodní plocha tohoto lomu má přibližně čtvercový tvar o rozměrech asi 90 x 90 metrů, s přístupem k vodní hladině po nepříliš prudkém svahu, s dobře viditelným přechodem mezi pískovcem a černým uhlím, který je ale silně narušen vodní erozí. Hloubka se pohybuje mezi 15 až 22 metry a ve střední části místy dno vybíhá asi do osmi metrů a tvoří jakýsi podvodní ostrůvek se skalkou, kde se zdržují početná hejna kaprů. Při ponoru podél levé části lomu z pohledu od silnice je v přibližně pěti metrech patrna asi 40metrová část původní cesty sloužící k odvozu materiálu, pod kterou je menší skalnatá stěna končící v patnácti metrech. Střední část zabírá ze silnice snadno dostupná pláž s pozvolným přístupem k vodě. Pravá svahovitá část je tvořena jemným pískem přecházejícím do tzv. kamenného pole, příkře se svažujícího do hloubky okolo dvaceti metrů. Voda je zde velmi chladná během celého roku a poměrně čistá s viditelností i přes deset metrů. Dno je nepravidelné a tvoří ho velmi jemná směs uhelného prachu a písku splaveného z okolních svahů, který si ale při případném zakalení rychle sedá. Poměrně početná rybí osádka ale musí být do tohoto lomu vysazována. Bohužel ke smůle potápěčů-fotografů je přes den vidět jen pár nebojácných okounů, lovících občas v hejnech hrouzků a malých plotiček zdržujících se na mělčině u pláže. Druhové zastoupení ryb typické pro naše stojaté vody, jako je kapr, štika, sumec, tloušť,candát, ale nalezli jsme zde i menší kusy pstruha duhového a v neposlední řadě velké množství úhořů různých velikostí. V lomu je úplná absence vodních rostlin a raků, i když jsou uváděny v některé literatuře jako hojní obyvatelé. Písečné a kamenité mělčiny jsou posety miliony mlžů – slávičky mnohotvárné, působící jako přírodní filtrační jednotka. Biotopem těchto u nás nepůvodních mlžů jsou stojaté vody jezer a lomů stejně jako jejich vzdálené příbuzné domácí škeble rybničné, která se ale na této lokalitě nevyskytuje v tak hojném počtu.

Během srpna a září roku 2003, kdy teplota vody na delší dobu přesáhla 18 °C, se zde objevila ve velkém počtu sladkovodní medúzka, která dorůstá asi do tří centimetrů. Svými žahavými chapadélky loví potravu ve formě planktonu, a na rozdíl od mořských příbuzných je pro lidi neškodná. Domovinou této malé medúzky je jihovýchodní Asie, odkud se pomocí člověka dostala na většinu kontinentů, v tehdejším Československu ji poprvé objevili asi v roce 1930.

Bohužel od výše udávaného roku 2003 se nám ji nepodařilo na této lokalitě objevit, což pravděpodobně souvisí s jejím složitým rozmnožovacím cyklem, nemalý podíl na tom má i zhoršující se kvalita vody.

Neopakovatelné zážitky jsou zde v letních a podzimních měsících při nočních ponorech, kdy jsme potkávali nocující rybí osádku, a to jak kapitální candáty trpělivě snášející naši blízkou přítomnost, tak pěkně vypasené kapry, štiky, tlouště nebo lovící úhoře, prchající však před našimi světly zpět do tmavých hlubin lomu. Po nočních ponorech v této době jsme měli možnost sledovat nezvykle velká hejna netopýrů, pořádající nálety na hmyz zdržující se nad tmavou hladinou.

Ponory v zimních měsících se jen málo liší co do viditelnosti i když čistota dokázala překvapit a to na obě strany. Nutností, ostatně jako i jinde pod ledem, je používání vodicího lana.

Zázemí v podobě pultů na výstroj nebo nastrojovacích míst zde bohužel není žádné a totéž platí i o tzv. podvodních atrakcích, kdy se ale ve většině případů jedná o „šikovně uklizený“ nepořádek, který nemá s podvodním světem nic společného. Lom a jeho blízké okolí jsou již několik let v soukromém vlastnictví a majitel toleruje přístup pouze za předpokladu dodržování čistoty, až na některé výjimky je zde zákaz rybaření.

Lokalita je velmi oblíbena u amatérských paleontologů k hledání fosilií a v letních měsících je hojně využívána ke koupání a okolí k turistice. Bohužel v poslední době je v lomu viditelnost pouze okolo metru a naděje na zlepšení je asi v nedohlednu, i když na atraktivnosti tohoto lomu s velmi zajímavou minulostí to nic neubírá, a to ani v případě, že tento lom nepatří mezi nejoblíbenější potápěčské lokality.

Ostrov snov

Ostrov snov

 

   Text a foto Marek Cibuľka

Malta – ostrov rytierov, malý, skalnatý, ale zato zaujímavý či už pod vodou alebo na suchu.

Len málo ostrovov sa môže pochváliť takou históriou, rôznorodosťou a krásou, ako cieľ našej cesty. Tým, že sa ostrov nachádza na strategickom mieste, bol oň záujem už v rímskej dobe a záujemcovia sa stále menili. Historické pamiatky z rôzneho obdobia tu sú na každom rohu. Podnebie je celoročne príjemné. Tak ako ľudia, aj ich prístup k životu a strava sú ovplyvnené Európou a Afrikou. Pobrežie ostrova je zväčša skalnaté, ale nájdu sa tu aj krásne piesočnaté pláže a ostrov si získava prívlastok „druhá“ Ibiza.

Číst dál...

Potápěč pod plachtami

Potápěč pod plachtami

 

   Text a foto Alena Voráčková

Je sobota ráno, září 2009. Přijíždíme do italského přístavu Piombino. V dálce na moři tušíme kontury naší destinace – ostrova Elby. Obzor zakrývají temné mraky, které co chvíli prosvítí jasná záře. Zatím ještě neprší. Do přístavu se valí z města mohutná kalná řeka a moře se zdá být špinavější než Bolevecký rybník u nás v Plzni. Tak takové uvítání jsme vskutku nečekali!

Náš kapitán už je na lodi – jsme jeho druhá posádka. Jeli jsme celou noc a jdeme se na loď dospat. O pár hodin později vozíme za hustého deště ke kotvišti na vozíčcích všechny věci a potraviny. Alespoň využívám nepromokavý overal, který jsem zakoupila těsně před cestou v prodejně pracovních oděvů. Naštěstí je to jediný den, kdy ho budu potřebovat – ty další jsou již ve znamení slunce, teplého a čistého moře, které jsou pro Elbu tak příznačné.

Číst dál...

Juditin most

Juditin most

 

   Text a foto pod vodou: Petr Slezák

   foto nad vodou: Jaroslav Kašpar

 Krátce po roce 1154 byl v jednom českém lese pokácen vzrostlý dub. Kde přesně rostl, ani kdo ho pokácel, se dnes již nedozvíme. Více než 800 let po jeho pokácení se však dozvíme, k čemu bylo jeho dřevo použito. To vše díky potápěčskému průzkumu dna Vltavy jen pár metrů severně od Karlova mostu a díky archeologickému průzkumu zbytků románského Juditina mostu, na kterém pracuje Národní památkový ústav.

Spojení obou břehů Vltavy v Praze bylo v návaznosti na obchodní cesty důležité od pradávna. Původní brody mělké řeky nahradil dřevěný most, o kterém jsou zmínky v kronikách z desátého a jedenáctého století. Kamenný Juditin most byl postaven v letech 1158 až 1172 za vlády Vladislava II. Pojmenován byl pravděpodobně po jeho choti Juditě Durynské. Byl to nejstarší kamenný most v Českých zemích.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group