Roční předplatné 499 KčTřpytivé odcházení
VLASY ČERNÉ JAKO UHEL DOPADAJÍ NA ZEM KLÁŠTERNÍ PODLAHY. MALÝ BARMSKÝ CHLAPEC MÁ DNES SVŮJ VELKÝ DEN. PODOBNĚ JAKO PRINC SIDDHÁRTA OPUSTÍ TEPLO SVÉHO DOMOVA, ABY POZNAL ŽIVOT ZA JEHO DVEŘMI. VŽDY SE ALE MŮŽE VRÁTIT.
Popruhy batohu se zařezávají do ramen, pot lepí tričko na záda a snaží se překonat čelenku… Barmské slunce je i v pozdních odpoledních hodinách pro Evropana únavné, ale pro fotografa nádherně maluje, pohrává si s dlouhými stíny a barmské vesničce dodává atmosféru. Vesnice je skoro prázdná, jako by tu řádil hladomor. Jen devadesátileté stařenky se krčí ve stínu mangovníků či bambusových verand a dýmí banánovým listím ochucený tabák. Pod cigárem drží popelník z půlky kokosového ořechu. Jediný žhavý uhlík, kdyby nešťastně vypadl, by sežehl celou vyprahlou vesnici.
Z dálky je slyšet dusot koňských kopyt. Cval je stále intenzivnější, v zatáčce se najednou objevuje jezdec na bohatě zdobeném hnědouši a mává, abychom uhnuli z cesty. Něco se bude dít! Podvědomě sahám na bok, popruhem k sobě přitahuji foťák a přemýšlím, jaké sklo zvolit. Jsme v krajně nevýhodné pozici. Slunce je nízko, přímo proti nám. Skoro nic není vidět. Přibližuje se zvláštní hukot. Je to takové chytlavé břinkání, které postupně roztáčí celé tělo. Zvedá se oblak prachu, z něhož vystupuje průvod. Mám snad úpal? Z dálky to vypadá na alegorické vozy. Na začátku průvodu jede džíp vyzdobený květinami.
Rangůn express
TEXT: Magdalena Sodomková, FOTO: Jana Čavojská
Lidi nejlépe poznáte, když se k nim dostanete dostatečně blízko a strávíte s nimi nějaký čas. Napadá vás lepší místo než vlak, do kterého nastupují lidé všech věků i povolání?
Takže dva lístky? To máme dva dolary,“ říká úředník v bílé košili. Vytáhne razítko a začne vypisovat lejstro. K tomu si vyžádá i naše pasy. Chtěli jsme jen jízdenku. Jízdenku na „Rangún expres“. Na okružní jízdu po prastarém barmském městě (Pozn. red.: Název Barma se od roku 1989 oficiálně nepoužívá, uvádí se Myanma.).
Země zvaná Myanmar
Několik dnů před Vánocemi jsem dostal nabídku natočit pro německou televizi dva třičtvrtěhodinové filmy o zemi Myanmar, o světě buddhistů a svaté řece Iravadi. Myanmar? Neznám. Nevím. Nikdo neví, kde tuto zemi hledat a zda opravdu je. Nemá u nás zastupitelství a jen málokdo tuší něco málo o Barmě, jak se Myanmar pod anglickou nadvládou jmenoval.
Uprchlíci ze zlaté země
Čím se maže TYGR?
Všechno začalo někdy koncem 19. století. Bylinkář Aw Chu Kin z jihočínské provincie Fu-ťien odešel hledat štěstí do Barmy (dnešní Myanma).
ZLATO PRO BUDDHY
Zdivočelá Barma
STÍN BUDDHY
Autor: Pavel Neužil
Jen málokomu z místních se poštěstí vidět tento vzácný úkaz. Vyfotografování stínu Buddhy u pagody ve Shwedagonu se dá proto považovat za „husarský“ kousek.
BARMA - ZEMĚ SMUTNÝCH BUDDHŮ
TEXT: MIchal Thoma
U států jihovýchodní Asie je téměř pravidlem, že věhlas jejich pohnuté současnosti soutěží s velkolepou minulostí. S Barmou to není jinak. Nejdříve ji zadupaly do prachu Kublaj-chánovy hordy, a když
ZASVĚCENÍ MILOVANÝCH SYNŮ
Autor: Vladislav T. Jiroušek
Ráno nás upoutaly zvuky píšťal a bubnů.V chrámu sedělo na zemi okolo nízkých stolečků mnoho lidí a měli bohatě prostřeno. Protilehlá strana chrámu byla vyzdobena speciálními vějíři, do kterých byly jako
ŠANSKÁ SETKÁNÍ VE ZLATÉ ZEMI
BARMOU V MNIŠSKÉM ROUCHU
ŠANOVÉ - ZAJATCI VE VLASTNÍ ZEMI
LIDÉ ZLATÉHO TROJÚHELNÍKU
Autor: Jana Patková
"Zlatý trojúhelník" označuje obrovské hornaté území severního Myanmaru (dříve Barmy), severního Thajska, západního Laosu a neklidný kraj na jižní hranici Číny.
JEZERNÍ LIDÉ
Autor: Vladislav T. Jiroušek
Jezero Inle leží na severozápadě Šanského státu ve střední části Myanmaru. Toto mělké, 30 km dlouhé a 11 km široké jezero se rozkládá v nadmořské výšce 950 metrů. Obývá jej etnická menšina Inntha,
