Rýžový svět
TEXT A FOTO: ALEXANDRA SYNAC
Táhne se více než tisíc kilometrů od východu k západu a svou zalidněností připomíná tento ostrov jedno velké město, jehož pouliční džunglí můžete bloumat celé dny. Navzdory tomu základ života místních lidí je v přírodě, s nohama zabořenýma ve vodě a rukama pečujícíma o rýžovou sklizeň. Ta je na Jávě alfou a omegou bytí a přežití. Četné aktivní nebo spící sopky, které se táhnou jako páteř podél ostrova, dominují překrásné vulkanické krajině. Je to právě dávná sopečná aktivita, které vděčíme za úrodnost tohoto místa. A tak rýžová pole a rozlehlé plantáže patří k Jávě stejně, jako její sopky či muslimské mešity.
Ostrov čertů
TEXT A FOTO: Alexandra Synac
Už při pohledu z letadla dolů na tu hornatou krásu posetou tisíci jezer, která v odpoledním sluníčku zářila jako safíry na zeleném sametu, se to ve mně zachvělo. Místo jako stvořené pro Tolkienovu fantazii nebo pro Spielbergův Jurský park.
Poslouchám Tonyho, který nám právě poskytl auto ze své půjčovny: „Myslím, že s ní budete spokojeni. Ale držte ji pod devadesátkou.“ Starší podsaditý pán s onošeným kloboukem na hlavě spokojeně poplácal karavan po kapotě a předal nám klíče. „Pršet by dneska už nemělo, tak ji nechte ještě chvíli vyvětrat, ale jinak všechno v pohodě.“ Naše cíle byly jasné – vidět ježuru, tasmánského čerta, ptakopyska, vombata, takzvanou „borovici huon (Lagarostrobos franklinii) patřící mezi nohoplodovité (Podocarpaceae) a místní druh cypřiše (Athrotaxis selaginoides), zvaný „borovice King Billy“, případně cokoliv jiného endemického, čím se tento bezdůvodně opomíjený ostrov může pyšnit.