ikoktejl

Staří Egypťané, potomci vojáků zmizelé římské legie, příslušníci ztraceného izraelského kmene. Tak znějí teorie o původu Masajů. Tajemstvím a mýty ostatně byli opředeni odpradávna.

Číst dál...

„Há jú? Há jú?“ křičí děti zkomolenou anglickou frázi a běží v těsné blízkosti kol staré toyoty, která má problémy s děravou, rozbitou silnicí. „Zastav, Paule! No tak zastav!“ dožaduje se Lisa ze zadního sedadla. Na kraji cesty stojí asi osmiletá holčička s kresbou gorily na kousku ušmudlaného papíru. „Silverback!“ strká děvčátko podobiznu gorilího samce Lise, která stačila vyskočit z auta. Obchod právě začal. Propisky, nebo čokoládové bonbony? Nebo oboje? Mladá umělkyně se zjevně nemůže rozhodnout. Podaří se mi protlačit houfem dětí, a tak přicházím o finální část transakce. Stojím na kraji silnice a koukám do údolí. Bouřkové mraky podsvícené večerním sluncem dávají místu zvláštní atmosféru. Napsal a vyfotografoval Petr Slavík

Číst dál...

Prazvláštní naříkavé hlasy budily po celé noci první Evropany, kteří přistáli u břehů tehdy bezejmenného ostrova východně od Afriky. Strachy nemohli spát a původce těch divných zvuků nazvali lemuros. Tak se totiž jmenovali v antickém Římě duchové zemřelých, kteří se za nocí ozývali pekelným křikem a nářky. Lemurům toto pojmenování již zůstalo, a to i přesto, že s pomyslnými nočními strašidly nikdy neměli nic společného. Napsal a vyfotografoval Vladimír Lemberk

Číst dál...

Zpočátku můžete mít dojem, že jste se v labyrintu uliček ztratili, ale v momentě, kdy vás začnou místní, většinou teenagerovského věku, plynulou francouzštinou nebo lámanou angličtinou každých pět metrů zastavovat a nabízet vám výhled ze střechy okolních domů na F`es tanneries – f`eské koželužny, je jasné, že jste u cíle. NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL KAMIL SOUČEK

Číst dál...

Proboha, proč právě Dahab? Vždyť to není žádné obří turistické letovisko! – ptala se média, když informovala letos v dubnu o dalším místě zasaženém terorismem. Odpověď dosud není jasná. Napsal a vyfotografoval Kamil Voděra

Číst dál...

Napsal a vyfotografoval Tomáš Kubeš Mezi opuštěnými hroby se prašnou planinou nese podvečerem jemné bubnování. Vábí kolemjdoucí ke špičaté, zeleně natřené hrobce mezi několika stromy. Postávající dav mužů a dětí se zájmem sleduje bubeníky, kteří zručně tlučou prsty na malé bubínky a čekají na příchod dervišů. Vcelku běžná situace kdekoliv jinde na světě, tahle scéna se ale odehrává nedaleko nilských břehů, v zapomenutém Súdánu.

Číst dál...

Napsala a vyfotografovala Jana Rutarová Místní vypadají trochu překvapeně, když je zdraví a míjejí tři ženské s velkými batohy na zádech. Možná tudy před námi ještě žádný cizinec nešel. A to jsme na Kanárských ostrovech, kam turistický průmysl ročně dodává obrovskou masu lidí.

Číst dál...

Napsala Věra Lukášková, Ilustrace archiv autorky Staří Egypťané uctívali mnoho bohů. Ve Staré říši (hlavní město Mennofer v Dolním Egyptě) to byl zejména bůh slunce Re nebo třeba bůh podsvětí Usire. V Nové říši byl hlavním bohem sídelního města Vesetu Amon. V egyptském náboženství se uchovaly silné prvky totemismu, zejména v zobrazování bohů ve zvířecí nebo polozvířecí podobě a v uctívání zvířat (posvátný býk Hapi).

Číst dál...

Napsal Jaroslav Mareš, ilustrace Richard Köhler Trvalo to téměř tři a půl tisíce let, než znovu proniklo sluneční světlo do zvláštní hrobky v Údolí králů. Tým britského archeologa Edwarda Ayrtona na ni narazil v roce 1907 náhodou, když pátral po hrobce faraona Tutanchamona. Nejprve objevil v podzemí masivní břidlicovou stěnu uzavírající vchod. Archeologové poznali, že tudy od dob zapečetění hrobu nikdo neprošel. Za touto stěnou objevili další břidlicovou stěnu. Tak dokonale nebyl chráněn žádný z dosud objevených hrobů!

Číst dál...

Vanilka je původně z Mexika. Nejlepší na světě je ale z Madagaskaru. Napsala a vyfotografovala Nina French

Číst dál...

Muž se dal do smíchu. „Co, vy jedete takovou dálku kvůli Himbům? Vždyť jsou špinaví a smrdí!“ Nechápavě kroutil hlavou. „No, jste tu správně, tady začíná jejich území. Víc jich je ještě severněji, u hranice s Angolou, ale jestli chcete vidět nějaké už dnes, pojďte za mnou do hospody.“ Napsali a vyfotografovali Michaela Lorencová a Ondřej Havelka

Číst dál...

V posledních letech si do této země troufla cestovat jen hrstka odvážlivců. Někteří z nich se nikdy nevrátili. Napsal a vyfotografoval Juraj Kaman

Číst dál...

Napsala Saša Ryvolová, Foto Saša Ryvolová a Václav Lomič Namáhavý výstup, polední sluníčko a začínající angína mne dostaly. Polehávám na sluncem sežehlé trávě v kempu Sankaber na hřebeni nejvyšších etiopských hor a upadám do dřímoty. Najednou se kolem mne začíná ozývat jemné a spokojené hmmhmm…mňam, mňam. Na plácku pár metrů přede mnou se zčistajasna zcela důvěřivě pase tlupa dželad. Nějakých patnáct dvacet paviánů se přesunuje za pastvou stále blíž a já najednou sedím uprostřed tlupy a strkám jim objektiv doslova do obličeje. Jsou úžasní!

Číst dál...

Napsal a vyfotografoval Ivan Brezina, magazín Maxim Obrovské hromady kravinců se tyčí na periferiích indických měst. Lejna zajišťují obživu tisícům lidí, šetří fosilní paliva, jsou předmětem nábožné úcty a vzbuzují naděje lékařů a vědců. Především ale nabízejí otázku: dokážeme přijmout i zcela odlišné a nepochopitelné přístupy ke světu?

Číst dál...

„Dnes jsem si dala rybu a salát. To byl luxus. V Africe člověk zjistí, co všechno k životu vůbec nepotřebuje…,“ napsala si do svého deníčku hollywoodská celebrita Angelina Jolie.

 

Číst dál...

Napsali a vyfotografovali Michaela Lorencová a Ondřej Havelka

Tělo pohltily černé síly a vypily veškerou energii pro život. Už víc jak dva týdny nedokážu nic jíst a skoro ani pít. Před očima se stále zjevuje strašlivá postava neznámého kouzelníka voodoo a duše se každou sekundou pere s tajnými silami dosud neznámé energie. Nikdy jsem netušila, že mě, Evropanku, může potkat právě tohle.

 

Číst dál...

O mezinárodní pomoc pro lidoopy a opice požádali v září loňského roku ministři třiadvaceti zemí Afriky. Během jedné generace mohou vyhynout gorily, šimpazi a orangutani, protože rychle ubývá jejich přirozené prostředí vinou nelegálního kácení lesů a nelegálního lovu pro maso.

Číst dál...

Napsal a vyfotografoval Tomáš Kubeš Za ranního rozbřesku seděla stará žena před svým obydlím a nastavovala tvář prvním paprskům slunce. Hleděla do dáli a čekala na další den, který bude stejný jako ty předchozí. Paprsky pomalu rozpouštěly ranní opar a hbitě se plazily po krajině jako nenasytná chobotnice. Žena se nehýbala a nechávala se pohladit nekončící krásou světelného kotouče. Nevím proč, ale nemohl jsem z té sochy, čekající na zázrak, který se snad už ani nemůže stát, spustit oči. Síla okamžiku mě dokonale přibila k zemi.

Číst dál...

Stále více vědců se kloní k názoru, že Afrika je podle současných hypotéz o vzniku člověka zřejmě kolébkou lidstva. (Další hypotézy mluví o vzniku na různých místech planety.) Je zvláštní a stále bere dech, jak rozmanitá etnika tu žijí, jak různorodé mají zvyky a tradice. To je ostatně největší lákadlo pro turisty z Evropy, Ameriky a dalších částí světa. Trvale totiž žije v Africe jen několik málo procent bělochů.

Číst dál...

„Pro potomka – nejlépe jiné barvy pleti – jsou ochotny cestovat na druhý konec světa. Ale proč vlastně? Copak v Americe není opuštěných dětí dost? Trend zajistit dítěti z chudé části světa navždy dobré živobytí nastolila bezpochyby herečka Angelina Jolie. Coby velvyslankyně dobré vůle při OSN má možnost vidět na vlastní oči i odvrácenou stránku světa,“ konstatoval časopis Elle ve svém článku o charitě hollywoodských celebrit. A pak poznamenal, že co v Hollywoodu udělá jedna celebrita, udělá druhý den i několik set tisíc Američanů, takže adopce nikdy nepřijdou nazmar.

Číst dál...