ikoktejl

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva…

Číst dál...

Lidé se potřebují domluvit. Ale jak to udělat a ještě na dálku? V různých oblastech světa se proto vyvíjely nejrůznější dorozumívací prostředky a někde je lidé používají dodnes. Platí to i o konžském etniku Mongo (zvláště Ntomba, Ekonda a Bolia). Říká se jim lokole.

Číst dál...

Afrika, Keňa, Nairobi… Co se vynoří v mysli běžného Evropana pod těmito pojmy? Někomu možná exotika, safari, tradice a obřady kmenového života, nespoutaná příroda…

Číst dál...

I šimpanzi mohou pomáhat lidem. Nevěříte? Nevadí. Když se vypravíte do přímořského letoviska Limbe v Kamerunu, uvidíte, že mám pravdu.

Číst dál...

„Osobně takové lidi obdivuji. Překonávají hranice lidských možností,“ říká o běžcích, kteří se vydávají za extrémních podmínek na extrémně dlouhé trasy, jakou je i běh napříč libyjskou pouští, Ondřej Veselý. Sám je přitom členem evropského týmu Světového běhu harmonie (World Harmony Run), což je štafetový běh s hořící pochodní, který se každý rok koná v osmi desítkách zemí světa. Má prohloubit přátelství a porozumění mezi lidmi. Od loňska je Ondřej dokonce kapitánem celoevropské trasy.

Číst dál...

Byl to můj první extrémní závod nonstop. Už mám pár extrémních běžeckých závodů za sebou (Marathon des Sables 2002 – 230 km Maroko, Himalayan Run 2003 – 170 km Indie, Annapurna Mandala Trail 2005 – 320 km Nepál), k tomu nespočet klasických maratonů silničních i terénních, ultraběhy na šest, dvanáct, dvacet čtyři, čtyřicet osm i devadesát šest hodin a desítky či spíš stovky běhů v nejrůznějších vzdálenostech a terénech. Atletiku, nejprve závodní chůzi, potom vytrvalostní běhy, dělám odmalička. Ale tohle byl první závod nonstop.

Číst dál...

Na první pohled je národní park Korup na západě Kamerunu perfektně připraven na turisty. Značení, mosty, vysekané cesty a založené kempy s jednoduchými chatami. Ostatně, jak hlásá velká dřevěná tabule, jedním z významných návštěvníků byl i samotný princ Charles. Bohužel park má v současnosti i své skryté problémy.

Číst dál...

Člověk je přesvědčen, že je mistrem křížení organismů a využívá výhodných genetických znaků ve svůj prospěch. Ale i příroda se občas spustí a vznikají mezidruhoví, nebo dokonce mezirodoví kříženci. Jsou ale zpravidla neplodní, a tak se vlastně nic moc nestane. Občas se ale příroda splete nádherně...

Číst dál...

Křesťanské kostely v Súdánu? Na první pohled to může připadat jako blouznění, protože Súdán byl vždy považován za místo pod čistě islámským vlivem. Polští archeologové ale tak trochu v tichosti objevili v této zemi dávných černých faraonů něco, co teď bere odborníkům dech.

Číst dál...

Lvi se lidem obvykle raději vyhnou. Vede je k tomu přirozený respekt, který pochází už z dob, kdy vzal člověk do rukou poprvé zbraň. Někdy se ale stane, že zvířata hranici vzájemného respektu překročí. Mají lví útoky obdobný scénář, či k nim přispívají shodné okolnosti? Proč se zvíře, které se až dosud živilo přirozenou kořistí, náhle stane lidožroutem?

Číst dál...

Mohou být skalní malby vzrušující? Většině lidí se vybaví nanejvýš zasutá informace ze školního dějepisu o pravěké Evropě. Nejvíce na světě jich ale má jižní Afrika. Nejstarší malbě je dvacet sedm tisíc let, na nejmladších jsou zobrazeni britští vojáci na koních.

Číst dál...

„Chci navštívit jednu fajn babu,“ odpovídal jsem známým na otázku, kam pojedu na dovolenou, drsným výrazivem chalanů z Valašska, abych zakryl svůj měkký pražský přízvuk.

Číst dál...

Říkají jim bílí lidé. Jsou příslušníky malgašské sekty a nenosí nic jiného kromě bílého oblečení. V bílém pracují na rýžových polích, v bílém pasou dobytek, v bílém v noci chodí do postele.

Číst dál...

Nikde jinde se neslaví výročí korunovace etiopského císaře Haile Selassieho jako mezi rastafariány na jihu země, v malém městě Shashamene.

Číst dál...

Nemyslíme, co se skrývá na dně jezera. Plujeme v přeplněné staré lodi. Vzdálenost z Gomy do Bukavu urazí asi za pět hodin. Zpočátku nevidíme prakticky nic.

Číst dál...

Knihy jsou pro Afriku luxusním zbožím podobně jako pro Evropana vůz značky Ferrari nebo šperky od Diora.

Číst dál...

Na ostrově porostlém deštným pralesem, dvacet tři kilometrů severovýchodně od ugandského města Entebbe, blízko rovníku, obklopená vodami Viktoriina jezera se nachází záchranná stanice pro šimpanze.

Číst dál...

Siwu ani zanikající město ze soli – Šálí – v plánu vůbec nemáme, a tak se necháváme notnou chvíli přemlouvat. „Je to nejkrásnější oáza, jakou znám,“ říká nám Monam Raduf.

Číst dál...

Ubytoval jsem se v Gambii v hlavním městě Banjulu, což je taková větší vesnice. Do rozlehlého místa s letovisky, které pro nás zní trochu exoticky – Sere Kunda, jsem pak pravidelně dojížděl poznat to, za čím mnozí Evropané jezdí třeba na celou zimu.

Číst dál...

Takhle asi vypadal svět krátce po svém vzniku. Půda sálá horkem, až se téměř taví podrážky bot. Jen o kousek dál vyvrhává země vroucí bahno a všude kolem se spárami derou na povrch výpary.

Číst dál...