ikoktejl

2015
Tag: 2015 Nalezeno 45 výsledků.
Tag: 2015 Řazení

Editorial 4/2015

Editorial 4/2015

Přejít na články z Kočičí planety 4/2015

Je vedro. Všude. Už i v domě. Naše kočky zavedly nový režim, něco mezi zimním spánkem a jarní aktivitou. Přes den se odmítají hnout, válejí se jak plyšáci na všech myslitelných i nemyslitelných místech. Chytřejší Manfréd vyhledává stín, líné Míce to je jedno. Padne kdekoli. Hra? Voda? Hlazení? Všechno špatně. Zvednou se maximálně na žrádlo. Ovšem pak přijde večer, ochladí se a najednou je jich všude plno. Chtějí si hrát, dovádět a kradou vše, co potkají. Chtěla bych se mít jako oni, přes den se válet a ožívat večer čistě pro zábavu. Třeba to zvládnu v příštím životě. Najdu si hodnou rodinu, nastěhuji se k nim jako naše Míca, budu ale hodná a milá kočka. Nic mi nebude scházet…Připravili jsme pro vás velký materiál na téma léto, aby vaší kočce nic nescházelo ani v tom nejhorším vedru. Ostatně léto s kočkou bylo i moto naší fotografické soutěže, do které jste nám zaslali velké množství opravdu krásných záběrů. Vybrat jednoho vítěze je stále těžší, zvlášť když z fotek přímo čiší vaše láska ke kočkám. Přeji vám i vašim chlupatým miláčkům krásné léto

Pavla Růžičková  

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial5  Obchodní koutek

Naše téma: Léto6 Jak přežít léto?10 Vyrobte si: Balkonové jezírko12 Venčíte?36 Letní pozdrav z chalupy39 Povídka: Dovolená

14 Ze světa16  Jak se žije se somálskou kočkou19 Od tenisu ke kočkám, rozhovor s Helenou Sukovou22 Veterina: Nebezpečné lidské léky24 Veterina: Průjmovitá onemocnění koček26 Homeopatie29 Genetika30 Vyhodnocení fotografické soutěže32 Čtenářský koutek34 Plakát40 Kočičí život: Kotě v domě44 Šelmy: Černé kočky46 Evoluce: Šavlozubé kočičky48 Šelmy: Kočky čtyř kontinentů – Severní Amerika51 Křížovka52 Zdraví: Plíseň na vlastní kůži56 Zajímavost: Kočky na kolejích58 Podivuhodné přátelství J. Bowena59 Recenze: Kočky by kupovaly myši60 Polemika: Recenze nebo reklama?62 Koutek pro děti64 Vtipné fotografie66 Fejeton: Prvního ráno

Žraločí giganti

Žraločí giganti

Text: Alena Talafúsová

Spielbergovy Čelisti daly žralokům nálepku krvelačných zabijáků a navzdory osvětě se stále ne úplně daří ji sejmout. Steven Spielberg je geniální filmař, stejně jako platí, že žralok velrybí, největší svého druhu, je krotký jako beránek, i když je dlouhý jako lokomotiva.

Číst dál...

Tagy:

Editorial 7-8/2015

Editorial 7-8/2015

Přejít na články z Koktejlu 7-8/2015

Voda nad zlato

„Maminko, napustíš mi ten bazén?“ Připomíná mi dcera (už od března) můj slib, že až bude venku opravdu teplo, dostane ven bazének s Krtečkem. A protože červnové slunce pálí už dostatečně, nemohu jinak. Chodím s konvemi tam a zpátky, přičemž Sofinka pokaždé pronese: „Eštěěěě!“ A tak se tahám s vodou dál, protože co by člověk neudělal pro dětské štěstí? Voda je zjevně pořád stejná zábava a nic na tom nezměnil ani věk sofistikovaných technologií.

V bohaté Kalifornii teď mají jiné starosti. Zemi sužuje sucho, které je letos na rekordní úrovni, a tak guvernér Jerry Brown nařídil vodou šetřit – její spotřeba se má snížit až o třetinu. Dobrovolníci převážejí lososy, protože řeky vyschly, farmáři s těžkým srdcem sledují svá uschlá pole, hotely čelí novým přísným pravidlům ohledně praní ložního prádla, obsluha v restauraci vám automaticky nepřinese sklenici vody, pokud si o ni výslovně nepožádáte… Dosud nejpřísnější restrikce v historii „zlatého státu“ se týkají všech jeho obyvatel, ale v nejbohatší čtvrti Los Angeles jakoby o nové vyhlášce neslyšeli. Celebrity dál zavlažují své trávníky a snímky jejich šťavnatých zelených pozemků kontrastujících s vyprahlou zemí jsou alarmující. Pokuta ve výši deseti tisíc dolarů je na rozdíl od běžných Kaliforňanů nestraší a z ostudy kabát asi také ne.

Morová rána dopadla také na Severní Koreu, kde panuje největší sucho za posledních sto let. Postižené jsou hlavně oblasti, kde se pěstuje rýže, která se bez dostatku vody neobejde. Již teď je jasné, že produkce klesne o třetinu. Země trpí nedostatkem potravin, každé třetí dítě do pěti let je podvyživené.

Letošní výstava Expo se věnovala ožahavým tématům, kterým někteří obyvatelé Země již musejí čelit – jak nakrmit planetu a jak zacházet se zdroji energie? Aktuální reportáž z Milána najdete v tomto čísle.

Přeji vám krásné léto a ať vás voda netrápí,

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

 

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Pod parou

150 let na vlnáchJeden a půl století jsou tu s námi lodě pražské paroplavby. Jaké byly začátky?

Pražský kontradmirálŠtěpán Rusňák se do své role velitele flotily parníků vžil dokonale.

Káva s párouSen o oslavě narozenin na vysloužilém nádraží skončil kavárenskou činností.

Velká voda„Ubohé Niagáry,“ povzdechla si údajně první dáma USA Eleanor Rooseveltová, když poprvé uviděla vodopády Iguaçu.

Pulsující AhmadábádIndický hospodářský zázrak i rodiště Mahátmy Gándhího, to je největší město indického státu Gudžarát.

Tajemství ztraceného voskuDávní obyvatelé Mexika dokázali vyrábět překrásné šperky technikou ztraceného vosku.

Zlatá zeměBrunejský sultán točí miliardy v obchodě s ropou, jeho lid díky tomu neplatí daně, školy ani zdravotnictví. A to je k nezaplacení.

Proklatý ďábelNejlepší rodeo na Novém Zélandu hledejte ve městě Wanaka na Jižním ostrově.

Mamma MiaProžijte prázdniny v Řecku v rytmu skupiny ABBA!

Rozhovor: Jaroslav FlegrSvou teorií zamrzlé evoluce opravuje Darwina, vyvrací Dawkinse, zkoumá toxoplasmózu a možná bude nositelem Nobelovy ceny.

Archa světel a stínůJan Svatoš se vydal do nitra Afriky po stopách cestovatelů Martina a Osy Johnsonových.

Tagy:

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Přejít na články z Kočičí planety 3/2015

Vážení čtenáři,

ani jsem se nestihla rozkoukat a léto klepe na dveře. Pro mne osobně přišlo moc rychle. Vždyť jsem si ani nestihla užít jaro. Měla jsem toho tolik v plánu, chtěla jsem stihnout několik výletů, zahrádku, osázet balkon, aby kvetl jako vloni sousedce, a vyfotit kocoura ve skalce, jak se vyhřívá mezi tulipány. Výlet jsem stihla jeden za rozkvetlou loukou plnou bledulí, v truhlíkách se choulí muškáty z výprodeje a tulipány už odkvetly.

Okolo kytek se tentokrát točil i výběr fotek na titulku. Z nostalgie po jaru, které jsem samou prací propásla, jsem tentokrát vybrala samé snímky koček v kytkách. Ale ouha, kolegyně Beata nezapře vystudovanou zemědělku a řádně mi výběr probrala. „Krokusy už dávno odkvetly, to tam dát nemůžeme,“ pravila a vyhodila krásnou kočičku u vázy fialového kvítí. Neobstálo ani kotě v košíku s rozkvetlou větvičkou. „To jsou jabloně,“ zhrozila se, „schovej si to na příští jaro.“ A pokračovala neúprosně dál. Britku v šeříku jsem „zachránila“ aspoň na plakát uprostřed čísla. Exotické kotě jí děsilo a to rezaté zase bylo málo ostré… Tak jsme nakonec vybraly neutrální kotě v cihlách, ale byla to fuška. A poučení pro příště? Musím si udělat víc času na jaro, na sebe a na své kočky, titulkou zdání jara neudržím, i kdybych chtěla sebevíc 

Užívejte si každý okamžik strávený s vaší kočkou, bez ohledu na roční období. A když se chystá to léto, tak jsme pro vás připravili materiál o tom, jak se dá cestovat s kočkou, co k tomu potřebujete či naopak, jak zařídit, aby jí bylo dobře i doma bez vás. Ať už se rozhodnete jakkoli, určitě na svých cestách kočky potkáte – vyfoťte je a pošlete nám je do fotosoutěže, už teď se těšíme na vaše snímky.

S přáním krásného léta

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial5  Obchodní koutek6  Pozor Toxo!Rozhovor s profesorem Jaroslavem Flegrem10 Ze světa12  Jak se žije s exotickou kočkou16 Na cestách s kočkou20 Pozdrav z Alp22 Než vyrazíte na cesty 24 Poradna25 Genetika26 Krvesajové v kočičím kožichu28 Veterina: Pandořina skříňka30 Jak se kočky učí?32 Test: Jaký pán, taková kočka?34 Plakát36 Než si pořídíte kočku40 Hodil jsem kukuč – rozhovor s kocourem z reklamy42 Kočky čtyř kontinentů: Asie46 Šelmy: Rys iberský48 Když v azylu nastane ráj51 Recenze 52 Pohádkové kočky54 Dětský koutek56 Povídka: S kočkou na rtu57 Křížovka58 Jak se malují kočky60 Čtenářský koutek61 Povídka: Nováček po roce62 Tip na výlet: Kočičí hrádek64 Vtipné fotografie66 Povídka: Jaro

Editorial 6/2015

Editorial 6/2015

Přejít na články z Koktejlu 6/2015

Zelená síla

Pokaždé když se dívám na zfilmovanou Babičku Boženy Němcové, mám slzu u oka při scéně, kde se kácí strom a s ním symbolicky odchází i žena představující nejvyšší lidské dobro… Dojímám se stále dokola, jednak proto, že mám ráda tuto klasiku (v naší domácí knihovně má své čestné místo), a jednak proto, že je mi líto každého poraženého velikána – v tomto případě stromu. Jako by s ním odcházel i kus naší vlastní historie.

Nejsem nikterak morbidní, ale zaujal mě projekt Capsula Mundi navržený italskými designery Annou Citelli a Raoulem Bretzelem, který přináší originální způsob, jak si dopomoci k zelenějšímu a snad i duchovnějšímu světu. Řešením je ekologické pohřbívání. Tělo nebožtíka se uloží ve fetální poloze, tedy jako před svým zrozením do schránky připomínající vejce, jako semínko se uloží do země a nad něj se vysadí strom. Nutno říci, že tento projekt je zatím ve stadiu vize, protože italská legislativa takový způsob pohřbívání nedovoluje. Designéři se ale nevzdávají, založili asociaci v naději, že se jim podaří zlomit staré zákony. Pokud by k tomu došlo, pomníčkové hřbitovy by se mohly proměnit v zelené parky, v nichž by naši předci žili svým způsobem dál.

V tomto čísle najdete reportáž z Nigérie, kde se odlesňuje takovou rychlostí, jako by místní už nikdy nechtěli vidět živý strom. Kořeny problému leží hluboko v této lidnaté africké zemi, která má bohatá naleziště ropy a zemního plynu, a přesto zde má přístup k elektrické energii sotva polovina populace. A tak kácejí, protože musejí.

Často si vzpomenu na Velikonoční ostrov, kde domorodci kvůli přemisťování soch moai káceli urputně stromy a nevšimli, že se zbavili posledního dřeva, z něhož by si postavili loď a mohli si tak zajistit potravu. Průvodce Yoyo nám při pohledu na vulkán Rano Raraku, kde gigantické monolity vznikaly, prozradil: „Každý rok sem chodím se synem a zasadíme strom. Učím ho, že každý poražený kus musí přírodě vrátit, jinak bychom mohli dopadnout jako kdysi dávno naši předci.“

Mějte krásný červen a objímejte stromy (doporučeno devíti z deseti dendrologů :)).

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Tesáno do kamene

Skálopevná víraDo nepřístupných skal jsou vytesány kostely na severu Etiopie.

První mezi svýmiZimbabwská vesnice Tengenenge je proslulá svou sochařskou komunitou.

Panenská středozeměHornické vesničky v rozpáleném australském Outbacku se zdají být nehostinné. Opak je pravdou.

 

Mistři rituálu tsantsaObčas je možno zaslechnout frázi, že má někdo z něčeho velkou hlavu, u Šuárů to ale rozhodně nebude.

Soud nad tsantsouNa zmenšené a vypreparované hlavičky narazilo i známé cestovatelské duo Hanzelka – Zikmund.

Radostná nejistotaMyanma se otevírá světu. Ustojí nápor západních hodnot?

Ztracený potomek králeVydejte se s námi po pokrevní linii Přemyslovců, kterou nám na základní škole zatajili.

Jen to nejlepšíKaždý rok firma SONY pořádá největší fotografickou soutěž světa. Prohlédněte si tvorbu finalistů.

Když se kácí les…V Nigérii nemá více jak polovina obyvatel přístup k moderním zdrojům energie.

Rozhovor: Jan SvatošČeský dokumentarista nastavuje svým spoluobčanům zrcadlo. Jaký je náš vztah k divočině?

Rozeklaný HuayhuashVysokohorský trek v Andách je skutečnou zkouškou lidských možností.

Bezstarostná jízdaVzít skútr, vyrazit na silnici a jen tak se kochat krajinou. To na Šrí Lance udělal Tomáš Petr.

Tagy:

Editorial 5/2015

Editorial 5/2015

Přejít na články z Koktejlu 5/2015

Pod hvězdami

Slova své modlitby šeptal do písku, přesto vyznání určená bohu jemně doléhala i k mým uším. Ticho. Klid a mír. Ve své duši i všude kolem. Hvězdy na nebi byly svědkem mého zastavení kdesi v egyptské poušti. Noc byla chladná, a tak s povděkem přijímám nabídnutou deku. Pohostinnost se cení.

„Vyrazíme,“ zavelel řidič Omar k odjezdu zpět do civilizace a vytrhl mě z rozjímání. Návštěva u beduínů utekla neuvěřitelně rychle. Myslím na dívku, která si do šátku sbalila nejnutnější a odešla porodit dostatečně daleko mimo zraky své vesnice. Další den se její muž půjde podívat na výsledek bolavé dřiny, kterou ženy podstupují od nepaměti, aby se mohl nadýchnout nový život. Potkala jsem děti, které se dorozumívaly posunky a skřeky, jejichž skrytému významu rozuměli jen zasvěcení. Hluchoněmí potomci pouště.

Nikdo přesně neví, kolik beduínů dnes po Sinajském poloostrově kočuje. Pojem státní hranice je pro ně nepochopitelný a mnohdy neznámý. Jsou svobodní, i když také na ně dolehl soumrak 21. století a musejí se živit, jak se dnes dá. Třeba poblíž turistických letovisek nechat za poplatek cizince nahlédnout do svých životů. Přesto mám pocit, že vidím jen závoj, kulisy jakéhosi představení „o životě beduína“, ale dveře do zákulisí mají zůstat zavřené.

Než nastoupím do džípu, ještě se podívám na oblohu osvícenou drahokamy hvězd. Jeden zrovna padá.

Přeji vám květen plný lásky, ať jsou vám hvězdy nakloněny.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Na mušceKřivoklátská škodnáLesy kolem hradu Křivoklátu byly skutečným rájem pytláků.Účtování po mexickuBoj s narkomafií si v posledních letech vyžádal desetitisíce obětí.Rozhovor: Paul Rusesabagina„Nestrčím hlavu do lví tlamy,“ říká člověk, který zachránil ve Rwandě stovky lidí před smrtí.

Kam ani Alláh nechodíHledáte dokonalou pustinu? Žhavým kandidátem by mohla být poušť Rub al-Chálí.

Zelenou zemí na zelenouČtyři provincie na severu Španělska nabízejí hromadu neobyčejných zážitků.

(Polo)opičí dovolenáNárodní park Tangkoko na indonéském ostrově Sulawesi je domovem ohrožených druhu opic i poloopic.

Moravská AmazonieNaše země je kouzelná i v tom, že se zde dají navštívit i místa připomínající území jiných světadílů.

Nejlepší přívlastekPozorování orlů v divoké přírodě je fascinující zážitek. A co teprve na konci zimy u ostrova Hokkaidó.

Belgická lekceCo takhle přestat pít náš národní nápoj po litrech, ale začít si jej skutečně vychutnávat?

Rozpálený rájHedvábná cesta vedla i přes nejteplejší místa planety, v Číně by bez oázy Turfan patrně skončila.

Za kulatý zas kulatý…Potřeba peněz je stará jako lidstvo samo. Vydejte se s námi na cestu časem.

Ukradené tajemstvíPostup výroby kaučuku měl zůstat utajen, trestem za vyzrazení byla smrt. Přesto se ho nepodařilo uhlídat.

Tagy:

Editorial 1/2015

Editorial 1/2015

Přejít na články z časopisu V sedle 1/2015

Vážení přátelé,

můj příběh je prostý a není nijak výjimečný. Odmalička mne magicky přitahovala zvířata. Bez rozdílu, od šneků po koně. Ocitla jsem se i v jezdeckém oddíle, na závodění mi ale chyběla soutěživost a cílevědomost, skončila jsem u toho, že jsem se naučila koním v sedle nepřekážet. Nebyla jsem ve stáji denně, měla jsem i jiné zájmy, přesto mne koně provázeli celý život. Na staré kolena si jednou pořídím haflinga, plánovala jsem. Pak přišla vysoká, svatba, cestování, děti, psi… Ke koním jsem se dostala tak dvakrát do měsíce a byla jsem ráda. Všechno bylo, jak má být.

Všechno změnil jeden telefon. „Už máš ty starý kolena? Mám tu jednoho haflinga k pronájmu,“ volala mi kamarádka ze stáje. Z haflinga se vyklubal hucul a z pronajatého koně časem kůň vlastní. Od té doby stále pátrám a hledám informace – o kování, o krmení, o tréninkových metodách. Jak Jeníčka nejlépe odčervit, jak ho zbavit zlozvyků, jestli a jakou potřebuje deku. Neustále obtěžuji svoji trenérku všetečnými dotazy proč a nač. Chci, aby chodil denně do výběhu. Chci, aby byl zdravý a spokojený. Nevadí mi, že nikdy nic nevyhrajeme. Pro mne je výhrou, že mě zdraví, když vejdu do stáje, a že pracuje rád. Také stále něco platím. Ustájení, odčervení, očkování, kováře… Vím, že v tom nejsem sama. Věřím, že i vy hledáte odpovědi na vaše otázky a chcete, aby se váš čtyřnohý partner měl dobře, aby s vámi pracoval rád a ochotně a aby se ve zdraví dožil vysokého věku.

Přesně pro vás je tu náš časopis V sedle. Pro aktivní jezdce, chovatele a milovníky koní, kterým není jedno, co a jak dělá jejich kůň. Kteří se nespokojí s odpovědí, že to tak bylo vždycky, že se to tak dělá. Budeme vám přinášet odpovědi na otázky, včetně těch, které jste ještě nepoložili. Ukazovat nové trendy v tréninku a ustájení koní. Vysvětlovat proč.

Přeji vám i vašemu koníkovi krásné léto

Pavla Růžičková

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

5 Obchodní rejstřík

6 Téma: Mají za ušima?

12 Etologie: Jak se koně učí

14 Krmení: Kouzla ve žlabu

20 Pony nebo kůň: David a Goliáš

25 Zajímavost: Koňská síla

26 Výcvik: Sílu najdete venku

32 Výcvik: Gymnastika

34 Výcvik: Cirkusové kousky

38 Výcvik: Hra na odpočítávání

40 Polemika: Hobby koně

45 Soutěž

46 Poradna: Pozor past!

50 Poradna: Línání

52 Fejeton: První setkání

53 Poradna: Lékárnička do stáje

54 Literatura: Okénko do koňské duše

58 Rozhovor s Danou Kotkovou: Na okamžik princeznou

66 Fejeton: Zamyšlení na konec

Tagy:

Editorial 2/2015

Editorial 2/2015

Přejít na články z Kočičí planety 2/2015

Vážení čtenáři,

taky máte pocit, že kočky číhají všude? Na mne posledně vykoukly i z věru originálního zadání domácího úkolu mé dcery. Z matematiky. No posuďte sami: Paní Kočičková chovala siamské a mainské mývalí kočky. Dohromady jich měla 20. Rozhodla se vyměnit s paní Kocourkovou všechny siamské kočky za mainské mývalí. Dohodly se na výměně 3 siamských za 2 mývalí. Po výměně měla paní Kočičková 15 mainských mývalích koček. Kolik měla kterých koček na začátku? Ha! Přiznám se, že jsme se s Matyldou nějak nedokázaly odpoutat od absurdity zadání. „Jak jako vyměnit? To jsou koťata? Ona vyměnila dospělé kočky? A to měla dvacet koček v bytě?“ zajímalo Matyldu. Mě naskakovaly v hlavě hned jiné příklady. „Kolik toho sežere dvacet koček, když dvě zvládnou jednu konzervu denně? A kde tolik konzerv Kočičková skladovala? A kolikrát denně měnila paní Kočičková záchody? Jak se ty nové mývalky snesou s těmi původními? A jak došly bláznivá Kočičková s Kocourkovou k poměru tři siamky proti dvěma mývalkám?“ „Třeba to braly podle váhy,“ promluvil praktik z mého muže. Nakonec to s Matyldou vypočítal on. „Maminka už má koček i tak dost,“ zaslechla jsem, když odcházeli do pokoje… A kolik jich ta paní Kočičková původně měla? No, to musíte vypočítat sami.

Vaše kočka vám u toho bude určitě ráda asistovat. Pokud máte kočku bytovou, tak ty bývají přece u všeho a všude. Ráno asistují v koupelně, u snídaně, vyprovázejí vás do práce a velkoryse přidají i pár svých chloupků na památku na kabát, odpoledne se nechají opečovávat, vyslechnou vaše stesky na těžký den, taktně přejdou vaše slzy u romantického filmu v televizi a večer s vámi ulehnou do postele. Napadlo vás někdy, zda jí život mezi čtyřmi stěnami vašeho bytu stačí? Když má dostatek vaší pozornosti a péče, tak bude spokojená a šťastná a nic jí nebude scházet. Neboť jen my lidé můžeme toužit po něčem, co neznáme, nebo jsme ještě nikdy neviděli. A kdybyste si snad nebyli jistí tím, jak vypadá ideální byt pro kočku, co kočka potřebuje k životu, či jaké stelivo je nejlepší, stačí jen listovat dál. Kočka v bytě je hlavním tématem tohoto čísla.

Přeji vám krásné jaro plné kočiček, těch na stromech i těch domácích

Pavla Růžičková

Editorial Special Austrálie

Editorial Special Austrálie

Přejít na články z Koktejlu Special Austrálie

Země OZ íků

Když jsem byla malá – hodně malá, dostala jsem od táty přívěšek, který jsem si hrdě připínala na každý kus oblečení. Byl na něm klokan s podivně zářícíma rudýma očima, mně se ale i tak líbil, protože představoval něco velmi exotického, ze země nepředstavitelně vzdálené. Říše snů, která se mi zjevovala jen v atlase. Později mě zasáhl podobně jako generaci mých vrstevníků seriál o klokanici Skippy. Vzdálený kontinent si mi tak stával bližší, i když jsem do něj vstupovala jen v pyžamu při sledování Studia Kamarád. Ve škole jsme Austrálií proletěli a marně se snažím vzpomenout si, co jsme se o ní učili. Moje myšlenky asi tehdy běhaly po jiných rovnoběžkách. Po sametové revoluci, kdy se hranice otevřely a nic už nebylo tak odlehlé a nepředstavitelné, se moji kamarádi dychtivě rozletěli do všech stran světa. Někteří z nich, jakoby chtěli dohlédnout až na jeho konec, dosedli na oranžově zbarvenou půdu, aby viděli zemi, o níž dosud mohli jen snít. Sny jsou ale šálivé a realita skutečná.

Mnoho vody uteklo a moji kamarádi tam stále jsou a jejich řady se rozrůstají, založili rodiny a „v zemi Ozíků“ zapustili kořeny. I když chuť českého piva je v představách často šimrá na jazyku a v mysli stále mají malebnost Českého středohoří, nechce se jim už sundat žabky a vzdát se „nesnesitelné lehkosti bytí“ v australském podání. Buď jim to přáno. A my, kteří máme rádi Říp na dohled, už nemusíme snít o zemi „někde tam dole“, ale můžeme ji objevovat, co nám chuť a peněženka dovolí.

Ozzie, ozzie, ozzie! Oi! Oi! Oi! (kapitolu věnovanou australskému slangu najdete na straně …)

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Mapa Austrálie

Noemova archa na pevniněKde ožívají zaprášené učebnice o dávné fauně

Gondwana na dně

Kadimakara ze Snového časuPřežili bájní tvorové minulosti?

Terra Australis InkognitaDobyvatelé „Jižní země“

Tasmanova zeměZklamání kapitána A. J. Tasmana

Je to malé a hezkéSoutěžní kvíz

Nedostižný James CookNejvětší mořeplavec a pokořitel kurdějí

V Cookových stopáchCestovatel Jiří Kolbaba

Zaoceánský žalářPrvní australští kolonisté z Velké Británie byli trestanci

Rudé srdce„Místo, které hází stín,“ bere dech

Děti díky duchůmmají ženy Austrálců

Trubka od termitůNebýt hmyzu, nemáme didgeridoo

Vdechnout dřevu životKousek Austrálie na severu Čech

SydneyDříve trestanecká osada, dnes 10. nejlepší místo k životu

Plážování jako národní hobbyJedenáct tisíc pláží pro relax i adrenalin

Zlatá horečkaŠílenství, které postihlo všechny vrstvy obyvatelstva

Diamantový důlBlýskavá rozkoš za 450 000 000 dolarů

Lovec ptakopyskůCestovatel vůlí osudu

Paleontologův senMalá Amber objevila miliony let starou fosilii

Ve světě dinosaurůPutování pravěkými pralesy

Steve IrwinLovec krokodýlů dostal ránu do srdce

Hopsavý symbolProč se klokan málem jmenoval skokan?

Australská zooBizarní tvorové na nejmenším kontinentu

Blahodárný eukalyptusJeho kořeny slouží jako vysavač vody

Toxická závislost medvídka koalyRozčepýřené krasavice

Banksie to s ohněm umíPoklady Botanické zahrady v Liberci

Klokaní pracky i nebezpečný kopřivákLétající klacek

Domorodci s ním loví, vaří i sekají trávuDomorodá fyzika

Bumerang je srdeční záležitostRozhovor s Michalem Vejlupkem, prezidentem České bumerangové asociace

Vinařská pidivelmocExtrémní aroma, které ohromilo svět

Na skok na ostrově klokanů

Ozzie barbieKe grilování nemusíte mít důvod

Velbloudí závodyI pro místní zkušené jezdce je jízda na dromedárech noční můrou

Afghánští velbloudáři dali jméno železnici

Z garáže do šlechtického stavuStrhující jízda pana Black Jacka

Boj o míč, nebo o životFooty není pro chlapečky

Thomas Wills Od kriketové pálky k sebevraždě

ThorpédoNejlepší plavec, jaký kdy skočil do bazénu

Kouzla australských silnicanebo všechno je jinak

S palcem nahoru920 kilometrů za 3 týdny

Země tam někde doleKult australských rockerů a jejich balad

AC/DCAustralský vývozní artikl číslo 1

Buš, samota a eukalyptyRecept na Nobelovu cenu

Jak to vidí Ozíci?

Milionář z bušeNatěrač Dundee

Růžové Mrtvé moře

Snadno a rychle Australanem

Jak zvládnout OZZIE LINGO

Luštěte a vyhrajte

Editorial 4/2015

Editorial 4/2015

Přejít na články z Koktejlu 4/2015

Papírová vůně vzpomínek

Bylo mi třináct, když v dubnu roku 1992 vyšlo první číslo Koktejlu. Teď by se slušelo napsat, že mě již jako mladou dívku zaujal tento perspektivní titul, z jehož obsahu přímo sršela dravost a ambice jeho zakladatelů… Nebudu vám lhát. Měla jsem jiné starosti, i když vůně časopisů mi byla blízká od dětství. Vnímala jsem ji jako součást naší domácnosti, kde se kupily tiskoviny, jež byly zrovna k dostání. Pravidelné zastávky u trafiky s obligátním dotazem „A Čtyřlístek, máte?“, byly rodinným rituálem. Jaké bylo mé dětské zklamání, když paní ve stánku jen omluvně zakroutila hlavou.

Vzpomínám si, že ještě v dobách předrevolučních vozil táta z jistého pražského antikvariátu německé společenské časopisy, které svým vzhledem byly jako z jiného – barevnějšího světa. Bavilo mě si u nich snít a zatrhávat si věci, o kterých jsem si mohla nechat zdát. Výstřižky jsem pak přichystala Ježíškovi do obálky a byla zvědavá, jak si s tím poradí… Coby puberťák jsem propadla „Bravíčku“. Vzpomínám si na autobusový zájezd s rodiči do Jugoslávie a čekání v brzkých ranních hodinách, než otevřou novinový stánek, abych si mohla koupit svou pravidelnou dávku bravíčkovských informací. Pranic mi nevadilo, že byly v němčině, svoje znalosti jsem si pravidelnou četbou utužovala. Tímto mohu potvrdit, že čtení určitých periodik může mít kladný vliv na vývoj lidské osobnosti Po sametové revoluci přišla éra prvních ryze holčičích časopisů, v nichž jsem si také načetla svoje. A pak jednou… vzpomínám si, když jsem poprvé ve své oblíbené trafice uviděla Koktejl. Přitáhl si mě jako magnet a už nepustil.

Magazín Koktejl tímto číslem slaví své 23 narozeniny. Miroslav Zikmund říká: „Věk není zásluha.“ Chápu, taky nemám ráda oslavy s tím spojené, ale u časopisu si troufám tvrdit, že to zásluha je. A to nejen týmu, který každý měsíc číslo usilovně připravuje a piluje, ale také inzerentů, bez jejichž financí bychom byli na mediálním trhu jako rytíři bez brnění. Hlavně je to ale vaše zásluha – našich věrných čtenářů, bez nichž nic z toho, co děláme, nedává smysl. Děkujeme, že jste s námi za každého počasí.

Přeji vám krásné a voňavé jaro,

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Očistná kúra

Křest ohněmV malé španělské vesnici každoročně očišťují koně ohněm a kouřem.

Ukliďme ČeskoCelonárodní dobrovolnická akce vstupuje do svého druhého ročníku.

Lima má (na čas) zelenouDíky dobře vymyšlenému projektu přibylo v Limě půl milionu nových stromů.

 

Božský nepřítel?Krokodýl je v Mexiku odpradávna posvátné zvíře. Teď mu ale jde o existenci.

Nedotknutelní BadiKasta nedotknutelných Badi je předurčena k životu na spodku společenského žebříčku.

Tajemství pravěkých hrobůAustralská naleziště odhalují svá tajemství, prohlédněte si s námi dávnou megafaunu.

Mořské pannyPotopte se pod hladinu moře spolu s japonskými lovkyněmi perel ama.

Cuy barato!Na ekvádorském indiánském trhu koupíte vše. Od morčat přes lamy až po prasata.

Rozhovor: Mike Spencer BownŘíká se o něm, že je nejzcestovalejší muž světa. Za 23 let kontinuálního putování projel 195 zemí.

Vládce bez trůnuVíte, že lze v české přírodě potkat losa? Majestátní zvíře zůstává tak trochu stranou zájmu.

Hodinky do extrémuKlasické mechanické hodinky dnes dokážou věci, o kterých se nám před lety ani nesnilo.

O šťastném královstvíJedna z nejuzavřenějších zemí světa se považuje také za jednu z nejšťastnějších. Bhútán.

Básník a mistr kýčeJediný chilský poeta oceněný Nobelovou cenou je ve své zemi stále uznávanou celebritou

Tagy:

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Přejít na články z Koktejlu 3/2015

V továrně na textil

Je to pár let, kdy jsem byla na TAIWANU. V krásné zemi, o níž víme tak málo, což je velká škoda. Cesta sem byla mou první opravdovou exotikou, kde bylo tolik věcí a vjemů odlišných. Tehdy jsem poprvé pocítila, jak křehká je hranice vzájemného chápání a respektování cizích kultur. Například českému vtipu jsem se smála jen já, na druhou stranu vášeň pro karaoke mě nechávala chladnou. Kromě toho, že Taiwan byl mou první „expedicí“, přinesl mi i řadu nových poznání. Jedno se mi nesmazatelně vrylo do paměti – děkuji, že nemusím dřít v továrně. V duchu jsem takto děkovala své rodině, Bohu a zaměstnavateli poté, co jsme opustili prostor fabriky vyrábějící textil. V obrovské hale bylo dusno, hluk a prach, Filipíncům a Filipínkám, kteří se zde u strojů krčilo nejvíc, ale jako by to nevadilo. Člověk si asi opravdu zvykne na všechno. Anebo jsme my, hýčkaní Evropané, jen zbytečně „cimprlich“?

Největší norské noviny Aftenposten vyslali na konci loňského roku módní bloggery Anniken, Fridu a Ludwiga, do KAMBODŽE, aby si na měsíc vyzkoušeli práci dělníků v tamní textilce. Projekt byl koncipován jako reality show s příznačným názvem Sweatshop – Deadly Fashion. SweatShop je hanlivý výraz pro místo, kde se člověk zapotí, a to se mladým Norům naplnilo vrchovatě. Někteří se při konfrontaci s realitou, která stojí za levnými oděvy z Asie, začali hroutit a Frida se spolu s Annike nakonec staly aktivistkami, které žádaly vedení nadnárodních řetězců o zkvalitnění pracovních podmínek.

V ÚSTÍ. Pochválila jsme kamarádovi kalhoty. „Díky, povídá, byly v akci za tři stovky, ale venku asi moc nevydrží. „A proč sis nekoupil kvalitnější, které by ti nějaký čas sloužily? Tamhle v centru je česká značka, šije u nás a má dobrý věci,“ povídám. „Jo, jenže tam by mě ty kalhoty stály tři tisíce.“ „To asi jo, ale zase by byly kvalitní a měl bys je na dlouho.“ „A víš, kolik bych si za tuhle cenu koupil těch čínskejch?“ Z této konverzace plyne, že kvalita a ušlechtilé cíle budou vždy na nože s argumentem nejsilnějším – penězi.

Mějte krásné jaro

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

PS: Přečtěte si v tomto čísle reportáž od Patricie Sudik o legendě z denimu. Historii džín známe, ale jak a kde dnes vzniká tento ikonický kousek z šatníku?

 

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – 3 fenoményZa odkazem Eskymo WelzlaExpedice „welzlologů“ vyráží na Sibiř zjistit pravdu o moravském dobrodruhovi, jehož příběh nepřestává fascinovat.Legendární montérkyGeniální nápad, jenž vznikl z nouze a stal se kultem. Nebo snad nemáte džíny?Kili on the roadJsou lidé, kteří žijí několik životů naráz. Jedním z nich je Oldřich „Kili“ Kilián.

Tepny MadeiryŽivotodárná voda je pomocí kanálů zvaných levády rozváděna po celém exotickém ostrově.

Slabší utečeVelbloudí wrestling? Tradice stará tisíce let!

Lapeni ve vlastní pastiV duši liberijských domorodců je hluboce zakořeněn lov. Bohužel by tento systém mohl být pro budoucnost destruktivní.

Štěstí je vyčerpatelnéSvé o tom ví jedna z nejlepších českých fotografek Alžběta Jungrová.

Ve jménu AlexandraMakedonci se rozhodli přihlásit ke svému slavnému předku a začali mohutnou přestavbou své metropole.

Království bystřinPotůčky, tůňky, vodopády, říčky a přehrady, to jsou největší lákadla Jizerských hor.

Rozhovor s Jakubem RozehnalemVíte, že planety naší sluneční soustavy vznikly jinde, než jsou dnes, a že Slunce možná pohltilo plynnou planetu velikosti Jupiteru?

Tagy:

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group