ikoktejl

V sedle
Tag: V sedle Nalezeno 29 výsledků.
Tag: V sedle Řazení

Na koni po jednašedesáti

Na koni po jednašedesáti

Text: Otilie K. GrezlováFoto: Míla Sabó

„Prošlápnout paty a špičky ke koni,“ ozvalo se v krátké době už podruhé.

Auvajs, zaúpěla jsem v duchu. Ač to nebylo slyšet, bylo to na mně asi vidět, protože hned následovalo: „Nežeňte to do bolesti, nesmí vás to bolet.“

Tentokrát jsem se v duchu zachechtala, pravda, dost truchlivě. Když to nebudu hnát přes bolest, tak v životě paty neprošlápnu a špičky ke koni nenatočím. Pružnost v háji, klouby už nepříliš ohebné, některé svaly zatuhlé, i když nejsem žádná bábovka a pohybu a sportu mám docela dost. Jen jsem prostě nikdy neměla potřebu prošlapovat paty a klást chodidla jako kačer.

Číst dál...

Tagy:

Editorial 1/2016

Editorial 1/2016

Přejít na články z časopisu V sedle 1/2016

Zase jsem byla za rebela.

Nevím jak u vás, ale tady byla zima letos jen dva týdny. Sníh zakryl celé okolí, z pastvin foukal syrový vítr a stáj byla zabedněná, aby bylo koním teplo. Ach jo. Kupodivu půlka koní dostala kašel. I ten můj. A já nejen, že jsem trvala na tom, že bude chodit do výběhu i s kašlem, já jsem na něm dokonce chtěla jezdit. Pěkně se toulat na čerstvém vzduchu po bělostných pláních. No, vyslechla jsem si větší než malé množství nevyžádaných rad. Jistě dobře míněných. Chudák kůň má stát pěkně doma v teple a v suchu. Nemám na něm jezdit. Potřebuje sirup. A deku. Jedna slečna by mi půjčila i tu svoji, dvojitou, ale musela bych ji pak nechat vyprat, aby ten její něco nechytil. A mám mu vařit čaj. A loupat mrkev. A dost. Jeník je kůň, hucul, řádně chlupatý a ještě při těle. Venku je i v zimě víc než spokojený. Neměli bychom koně polidšťovat, dělat z nich panenky a nechat je žít koňský život.

Je zvláštní, kolik pověr a „zaručených“ pravd jsme schopni bez rozmyslu opakovat a praktikovat. Kde zůstal zdravý selský rozum? Děláte s koněm to, co chcete a tak, jak to chcete, nebo to, co dělají ostatní? Je zima, tak dekujete koně, který to nepotřebuje, jen proto že to dělají ostatní? Posíláte docpat sedlo, aniž by sedlář viděl koně? Když kůň nedá hlavu dolů, tak mu prostě přidáme pomocné otěže, protože to tak dělají všichni? Nebo ostřejší uzdění? Máte koně „v bezpečí“ zamřížovaného boxu a necháte stájnici zavírat mu jediné okno, protože by se prý naučil kousat? Nepouštíte koně ven, protože prší? Prosím, zastavte se, vzpomeňte si, proč jste si pořídili koně. Pro radost. A jistě chcete, aby on měl radost, že měl štěstí zrovna na vás. Přemýšlejte, hledejte informace, ptejte se a nenechte se ukolébat odpovědí, že se to tak prostě dělá. Jděte svou cestou. Klidně buďte za rebela. Váš kůň za to stojí.

Pavla Růžičková

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Editorial

Ze světa

Koně a zima

Co nevíte o kašli

Zimní krmení: dřevo na okus

Aktivní ráj v Kamenném dvoře

Aktivní stáj a welfare koní

Jak chytit koně ve výběhu

Pozitivní motivace: Jak nasadit ohlávku

Ježdění se čtyřmi křížky na hřbetě

Jak vybrat bezpečnostní vestu

Cesta k dokonalému koni: Snižování lekavosti

Čtení o koních

Sedlo musí sedět

Koňská karavana

Jak se fotí kůň

Nebojte se zapřáhnout II.

Koníček

Zamyšlení: O vztahu člověka ke zvířatům

Tagy:

Editorial 3/2015

Editorial 3/2015

Tak jsme se stěhovali. Určitě to znáte. Nová majitelka stáje, nová pravidla a jedna etapa skončila. Kamarádka nám poskytla letní azyl a nastalo dlouhé hledání nového působiště. Ideály jsem měla velké. Celý den na pastvě s přístřeškem, napáječkou a malým stádem. Na noc box, bez mříží, s oknem ven. Stálý personál, který se nemění a má rád koně. Pak by to chtělo jízdárnu a ideálně halu na zimu a hezké okolí na vyjížďky. V dosahu alespoň nějakého spoje. Přiznám to rovnou, musela jsem slevit. Ale máme výběh a dokonce i za sousedy známé koňské kamarády z původní stáje.

Při přípravě materiálu o volném nebo aktivním ustájení, mě přepadl smutek. Hned jsem si představovala, jak by se tam Jeníkovi líbilo. Bylo mi líto, že u nás nic takového nemáme. I když nevím, zda by takový německý automat na krmení obstál před věčně hladovým a pekelně vynalézavým huculem. A pak jsem objevila jednu z prvních vlaštovek u nás – aktivní ustájení v Kamenném dvoře. Pro mého koníka je to sice daleko, ale moc se těším, až tam pro pojedu připravovat pro vás reportáž do příštího čísla V sedle.

Velmi ráda jsem se osobně setkala s některými z vás na výstavě Kůň v Lysé nad Labem. Zpětné vazby si moc vážím, na vaše tipy a nápady taky dojde, slibuju. Fascinovalo mne, kolik lidí hrdě třímalo své úlovky. Podle obsahu tašek si troufám tvrdit, že nejčastěji se prodávaly podsedlovky, pamlsky a biče. Víte, jakou správnou velikost má taková dečka pod sedlo mít a proč? Tak to honem listujte dál, snad vám náš článek a plakát pomůžou najít tu správnou velikost, aby vás a vašeho koníka už nikdy netrápila nepadnoucí výstroj.

Přeji vám pěkné čtení a krásný podzim ve společnosti vašich koňských kamarádů

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial6 Ze světa8 Když si kůň stěžuje14 Krok druhý: Nose touch18 Devatero pilířů harmonického soužití

20 Nové trendy v ustájení22 Aktivní ustájení24 Cesta k lepšímu životu ve stáji

28 Vybavení: Sedí nebo tlačí?

33 Extra plakát: Jak změřit koně

37 Fotografická soutěž38 O emocích43 Neznáme celý příběh44 Lead rein48 Byli jsme v Lysé50 Jak se fotí kůň54 Není kobylka jako kobylka56 Favorit oves59 Srdce koňáka62 S koněm ve znaku64 Můj koníčku vraný65 Nebojte se řádně zapřáhnout66 Fejeton: O hledání cesty

Tagy:

Editorial 2/2015

Editorial 2/2015

Přejít na články ze V sedle 2/2015

Vstoupila jsem do dvora, a tam stála. Socha. Jezdecká. Koník a jezdec, co má ruce až na zem. Kůň na sobě nic neměl, asi dobrý výcvik. Souhra s jezdcem. Ten byl taky skoro beze všeho. Rozhodně neměl helmu. Nejvíc mě na soše přitahovaly ruce. Jezdec na koni seděl tak ležérně, určitě tam patřil, ale ty ruce až na zem…

Nemohla jsem odtrhnout oči. Někdy si tak taky připadám, když se chystám na vyjížďku a táhnu do stáje celou výstroj. Čištění, uzdečku, kamaše, sedlo, korekční podložku, dečku, náušáky. Nezapomněla jsem na něco? Jasně. Vracím se pro helmu. S náručí plnou věcí se proplétám ke skříňce, narazím si na hlavu helmu a spadne mi dečka. Beru ji do zubů a snažím se procpat zpátky. Do stáje dorážím zplavená a ruce mám vytahané skoro až na zem. Jeník kouká vyčítavě, že jsem nepobrala taky něco dobrého pro něj. Paráda. Tiše závidím indiánům z filmů, ti jen vyskočili na holého koně a hurá pryč.

Ale ten „vytahaný“ pocit mívám i v civilu. To, když se vláčím s batohem, s noťasem, čekám na vlak, co tu dávno měl být. To toho koně zase nestihnu, smutně mi dochází, když se vracím z akce. Pro samou práci na Jeníka nemám čas. Neměnila bych, dělám práci, kterou miluji, jen bych chtěla mít víc času. Chtěla bych mít koníka doma. Chtěla bych jezdit bez sedla a bez uzdečky. Chtěla bych, aby se mnou pracoval rád. Chtěla bych mít pro svého koně aspoň střípek ceny, kterou má on pro mne. Jeník si zatím stojí na pastvě a neví. Je spokojený. Neví, že se honím, abych ho uživila. Neví nic o tom, že po nocích hledám, čtu, studuji, překládám, píšu. Že jsem se před ním osm let bála posadit zpátky do sedla. Že v troubě suším chleba nakrájený na malé kousky. Že jsem jeho pastvinu prolezla s herbářem v ruce. Že kvůli němu uvažuji o závěti. Že si připadám, že mám ruce až na zem, ale nikdy bych neměnila.

Věřím, že v tom nejsem sama, že také hledáte informace, aby vašemu koni bylo s vámi stejně dobře jako vám s ním. Budu moc ráda, když vám k tomu pomůže i další vydání V sedle, které právě držíte v ruce.

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

PS: Ta socha stojí v Horse Parku Kamenný dvůr a je od Michala Gabriela. Prý symbolizuje nejen souznění člověka a koně, ale také jejich spojení s přírodou, ztvárněné symbolikou protažených paží jezdce k zemi…

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Editorial

Letem světem

Téma: Život s hřebcem

Příběh: Pozitivně proti proudu

Výcvik: První trénink – odměny

Plemena: Pony

Reportáž: Kopyta v Milovicích

Výživa: Minerály

Analýza: Tajemství hřívy

Pastviny: Jedovatá kráska starček

Psychologie: Když úřaduje strach

Poradna: Mazlíček pro koníka

Památky: Koňáci a jejich muzeum

Fejeton: Setkání druhé a třetí

Test: Stačí vaše znalosti?

Fotoreportáž: Fotili jsme titulku

Zajímavost: Velká pardubická

Tradice: Babské rady

Právo: Srdeční záležitost

Fejeton: O lásce, přátelství a trpělivosti

Tagy:

Editorial 1/2015

Editorial 1/2015

Přejít na články z časopisu V sedle 1/2015

Vážení přátelé,

můj příběh je prostý a není nijak výjimečný. Odmalička mne magicky přitahovala zvířata. Bez rozdílu, od šneků po koně. Ocitla jsem se i v jezdeckém oddíle, na závodění mi ale chyběla soutěživost a cílevědomost, skončila jsem u toho, že jsem se naučila koním v sedle nepřekážet. Nebyla jsem ve stáji denně, měla jsem i jiné zájmy, přesto mne koně provázeli celý život. Na staré kolena si jednou pořídím haflinga, plánovala jsem. Pak přišla vysoká, svatba, cestování, děti, psi… Ke koním jsem se dostala tak dvakrát do měsíce a byla jsem ráda. Všechno bylo, jak má být.

Všechno změnil jeden telefon. „Už máš ty starý kolena? Mám tu jednoho haflinga k pronájmu,“ volala mi kamarádka ze stáje. Z haflinga se vyklubal hucul a z pronajatého koně časem kůň vlastní. Od té doby stále pátrám a hledám informace – o kování, o krmení, o tréninkových metodách. Jak Jeníčka nejlépe odčervit, jak ho zbavit zlozvyků, jestli a jakou potřebuje deku. Neustále obtěžuji svoji trenérku všetečnými dotazy proč a nač. Chci, aby chodil denně do výběhu. Chci, aby byl zdravý a spokojený. Nevadí mi, že nikdy nic nevyhrajeme. Pro mne je výhrou, že mě zdraví, když vejdu do stáje, a že pracuje rád. Také stále něco platím. Ustájení, odčervení, očkování, kováře… Vím, že v tom nejsem sama. Věřím, že i vy hledáte odpovědi na vaše otázky a chcete, aby se váš čtyřnohý partner měl dobře, aby s vámi pracoval rád a ochotně a aby se ve zdraví dožil vysokého věku.

Přesně pro vás je tu náš časopis V sedle. Pro aktivní jezdce, chovatele a milovníky koní, kterým není jedno, co a jak dělá jejich kůň. Kteří se nespokojí s odpovědí, že to tak bylo vždycky, že se to tak dělá. Budeme vám přinášet odpovědi na otázky, včetně těch, které jste ještě nepoložili. Ukazovat nové trendy v tréninku a ustájení koní. Vysvětlovat proč.

Přeji vám i vašemu koníkovi krásné léto

Pavla Růžičková

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

5 Obchodní rejstřík

6 Téma: Mají za ušima?

12 Etologie: Jak se koně učí

14 Krmení: Kouzla ve žlabu

20 Pony nebo kůň: David a Goliáš

25 Zajímavost: Koňská síla

26 Výcvik: Sílu najdete venku

32 Výcvik: Gymnastika

34 Výcvik: Cirkusové kousky

38 Výcvik: Hra na odpočítávání

40 Polemika: Hobby koně

45 Soutěž

46 Poradna: Pozor past!

50 Poradna: Línání

52 Fejeton: První setkání

53 Poradna: Lékárnička do stáje

54 Literatura: Okénko do koňské duše

58 Rozhovor s Danou Kotkovou: Na okamžik princeznou

66 Fejeton: Zamyšlení na konec

Tagy:

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group