ikoktejl

2018
Tag: 2018 Nalezeno 32 výsledků.
Tag: 2018 Řazení

Editorial 12/2018

Editorial 12/2018
V metropoli laskavosti   Ve víru velkoměsta to hučí jako v úlu. Lidské mraveniště, které se ráno dá do pochodu. Doprava, doleva, rovně… Každý má svůj směr a cíl. Stanice metra jako ústa velryby polyká to lidské hemžení. Před vchodem je vyznačena červená čára a na ní nekompromisní sdělení: nepít, nejíst, nežvýkat. Ano, to se v metru v tchajwanské metropoli Tchaj-pej nesluší. A když se to nesluší, tak se to nedělá. Jak prosté. Procházím turniketem a dál útrobami čisťounkého dopravního uzlu ve městě s více než dvou a půl milionem obyvatel. Na zemi i na stěnách jsou nálepky varující cestující před možným nebezpečím: Pozor schod, pozor, ať neuklouznete, pozor, držte se zábradlí, pevně. Máte pocit, že procházet prostorem metra je jako se pohybovat na válečné stezce. Na druhou stranu mají Tchajwanci pravdu, že obezřetnosti není nikdy nazbyt a jistá organizovanost není od věci. Míjím cedulku „Watch your step“ a směle otevírám dveře toalety. Na nich nechybí nálepka „Don´t forget your belongings“. Tak jo, kontroluji si, jestli jsem na záchodě nezapomněla tašku, a jdu na peron. Ani bych si jich nevšimla, kdyby mě neupozornil průvodce Albert: „You must stand here in the line.“ Na zemi jsou žluté čáry s nápisem „Line up here“. Rozhlédnu se kolem a skutečně, cestující se způsobně řadí do vyznačeného prostoru. Nepsané pravidlo říká, že ten, kdo je mimo čáru, je zpravidla cizinec. Nechci dělat České republice ostudu, a tak si stoupám pěkně do fronty. Nastupuji do metra, kde se nikdo nestrká, každý ví, kde je jeho místo, kudy má jít a kde má sedět. Albert mě upozorňuje, že modré sedačky jsou pouze pro seniory, handicapované a těhotné ženy. V překladu to znamená, že by vás měla hanba fackovat, zasednout jim místa. Na okně visí nálepka: sundejte si batoh, ať nemačkáte ostatní. Desetiminutová vyjížďka tchajwanským metrem byla zároveň exkurzí o pravidlech lidské slušnosti uplatňovaných v běžné praxi.   O 24 hodin později v metru v Praze. V bistru do sebe rychle soukám sendvič a kafe, orbitky zasouvám hluboko do kabelky. Čekám, až přijede metro, a kdyby na zemi byl označený prostor pro cestující, stojím ve frontě. Člověk si zjevně zvykne nejen na šibenici, ale i na dobré mravy. Cestování kultivuje a dělá z nás lepší jedince.   Přeji vám spolu s redakcí krásný rok 2019 bohatý na cesty blízké i vzdálené.   Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka  
Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Nová dimenze   Cíl: VesmírNarodili jsme se jako průzkumníci, tak na co čekáme, vesmír je na nás připraven.   Moderní stopařiRobot Matylda vyrazil stopem přes Českou republiku. Dostal se do cíle?   RodinovolnictvíDobrovolníkem nemusíte být sami, klidně s sebou do Himálaje vezměte celou svoji rodinu.   **   Ráj bez penězVenezuela oplývá neuvěřitelnou přírodní rozmanitostí. A také jednou z nejrozloženějších ekonomik světa.   Vánoce v thajských horáchSever Thajska nabízí nádherné hory, nespočet národních parků a minimum turistů.   Městečko hračekZ nenápadné hornické osady na hranicích s Českem se stalo centrum výroby dřevěných vánočních dekorací.   Rozhovor: Jiří Kolbaba„Co vyzařuješ, to se ti vrátí,“ říká v rozhovoru cestovatel a dlouhodobý spolupracovník Koktejlu.   Kadeře na jezeře KerkiniÚchvatné záběry v Řecku zimujících pelikánů kadeřavých navozují pohodovou atmosféru.   Severská vlaková ságaJe sever Evropy opravdu tak depresivní, jak se nám snaží v detektivkách naznačit?   Astronomické horyNaši pravěcí předci si z hor Českého středohoří udělali astronomický kalendář.   Rozhovor: Dan Bárta„Mám rád rozmanitost hmyzu,“ říká milovník největší živočišné třídy naší planety.
Tagy:

Editorial 6/2018

Editorial 6/2018

Práce v médiích mne naučila mnohé. Co potřebuje správný příběh, jak natočit reportáž, aby chytla za srdce, a jak málo stačí, aby se překroutila fakta. Už dávno nevěřím všemu, co je psáno. Skoro bych řekla, že jsem dospěla k určitému druhu cynismu. Za každým příběhem s dobrým koncem tak nějak tuším záměr. Kalkul. Touhu dojmout, zaujmout, vydělat. Už mám hroší kůži.

Ale ještě to se mnou není úplně ztracené. Když jsem byla v útulku na reportáži a usměvavá Hanka mi ukázala „naše Janováky“, byla jsem opravdu dojatá. Ne proto, že kočky byly hubené a zubožené, to už jsem viděla. Nezapomenu, co jsem spatřila v očích hubeného kocourka ve špinavém bílém kožíšku. Důvěru. Viděli jsme se prvně, on měl všechny důvody mi nevěřit. A přesto mi věřil. Jeho důvěra mi dala chuť bojovat. Možná právě proto je v tomto čísle víc útulkové tématiky než obvykle. Vím, že nemohu zachránit všechny potřebné. Lidi ani zvířata. Ale také vím, že nesmíme koukat jinam. I malá pomoc má smysl.

Zcela v tomto duchu je i naše soutěž o kočičí krásu na titulní stranu. Přinášíme vám výběr z dvanácti úžasných přihlášených koček, které měly štěstí a z útulku se dostaly do nových domovů. I jejich příběhy mne dojaly. Já svého favorita už mám. Teď už záleží jen na vás.

Můžete na naši titulní stranu zvolit kočku dle své chuti. Můžete pomoct kočkám v útulku třeba koupí kalendáře. Nebo se můžete pomazlit s tou svojí a udělat jí i sobě krásný den.

Přeji vám do nového roku, ať jste šťastní se svou kočkou. A ať je ona šťastná s vámi.

Pavla Růžičkovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled všech článků v čísle

3  Editorial

6 Ze světa

8 Mráz leze i za drápky

10 Proti zimní únavě

12 Jak se žije s kočkou s maskou

16 Soutěž o titulku: Příběhy soutěžících

22 Každá kočka potřebuje aktivní krmítko

26 Veterina: Nejčastější onemocnění koček

31 Pojištění kočky

32 Kočky a děti: Agrese

33 Plakát

37 Omyl: Syrové maso a kosti jsou tabu

38 Rozhovor s Annou Slováčkovou

40 Kauza: Janovské peklo

43 Kauza: Množírna Neratovice

44 Pomoc, která má smysl

45 Osudy: Třínohý Nikolas

46 Tipy pro vás: Kalendáře útulků

48 Šelmy: Kočka zlatá

49 Život s kočkou: Podzimní

50 Léčba kočkou

51 Kočka v krabici

52 Bílá tlapka dětem

54 Vyrobte si s námi: Vánoční dekorace

56 Test: Jaký dárek potěší vaši kočku?

58 Tipy pro vás

59 Relaxační omalovánka

60 Čtenářský koutek

62 Křížovka

63 Fejeton: Ochránce

64 Fotogalerie

66 Galerie: Ivana Černá

Editorial 11/2018

Editorial 11/2018
Kam se poděl podzim?   Věci přece mají mít svůj řád. V prosinci má padat sníh a v květnu pučet květy. Letos je krásný podzim, slunečný a teplý, jako by babí léto mělo trvat věčně. Až mi přijde nepatřičné chodit v druhé půli října v tričku. A co bych si jako měla přát? Škrábat ráno námrazu u auta (už jsem si na to pořídila sprej) a hledat cestu v mléčné mlze? Ta věčná lidská nespokojenost. Rozmarnost duše. Asi nás to pronásleduje celý život a českou náturu obzvlášť. Nikdy není nic dost dobře. Vzpomněla jsem si na Trautenberga a jeho věčné reptání: „To kyselo je málo kyselý a bramborák málo bramborovej.“ Taky byl věčně nespokojený. Snad ta naše lokální nespokojenost nemá hlubší kořeny a je jen takovou preventivní obranou před životní fackou, kdy člověk neví, odkud přiletí, tak aby se dopředu moc neradoval. Co by ale měli dělat v takové Kibeře, největším africkém slumu, kde prostá radost ze života je jedinou cestou, jak ho žít, aniž byste se zbláznili z toho, proč zrovna vy máte tak špatně rozdané životní karty. V tomto čísle najdete kromě mnoha jiného i reportáž z tohoto bohem opomenutého místa, kde kupodivu není nouze ani o veselé příběhy.   A když se tak dívám z okna na tu podzimní slunečnou oblohu, povím vám, houby zle.   Přeji vám krásné dny na cestách po světě i k sobě samým,   Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka  
Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Na ostří nože   Korunovaná rukaV zemi galského kohouta vědí, že tento emblém symbolizuje jediné, skládací kapesní nůž.   Statečné srdceMalé zvíře s velkou odvahou, to je medojed kapský. Tvor, který platí za nejneohroženějšího a nejodvážnějšího bojovníka z říše zvířat.   Vlaštovka bez hranicNa domácí půdě byli nepřáteli, v Česku našli pod křídly Vlaštovky klid a smír.   ** Vymírající tradice orlích lovcůK uchování nomádského zvyku přispívají turisté navštěvující pravidelné festivaly orlích lovců.   Šelmy mořeŽraloky hollywoodská produkce neprávem démonizuje, jde o fascinující mořské tvory. Stejné je i přímé setkání s nimi.   Shalom Tel AvivŘíká se, že zatímco se Jeruzalém modlí, Tel Aviv se baví.   Kibera: Příběh slumuReportáž z natáčení českého dokumentu v největším africkém slumu.   Raději pomaluVšichni fanoušci železnice by si neměli nechat ujít cestu tímto expresem na vzdálený východ Turecka.   Rozhovor: Cécero MoraesBrazilský grafik oživuje dávno mrtvé, alespoň prostřednictvím počítačových technologií.   Žďárský faktorTaška zvaná síťovka je na světě již sto let. Jaká je její historie?   Posvátná flóraVýprava za madagaskarskými baobaby s cestovatelem Martinem Loewem.   Poslední vesnice na kůlechVíte, že Hongkong byl původně jen shlukem rybářských vesnic postavených na dřevěných kůlech?   Město čarodějnicAmerický Salem je pevně spjat s čarodějnickými procesy, které se odehrály v 17. století.
Tagy:

Editorial 3/2018

Editorial 3/2018
Tak příště. Kolikrát si to říkám, když se loučím s kamarádkou, když odcházím z placu, kde jsem toho vlastně chtěla stihnout mnohem víc. Někdy jsem musela odložit články, které se nestihly, nepovedly, nevešly. Říkala jsem si, tak vyjdou příště. Tohle příště už ale bohužel nebude. Výtisk V sedle, který právě držíte v ruce, je definitivně poslední. Moc mě to mrzí, ale ekonomika a vedení jsou neúprosné.   Děkuji vám moc za úžasnou zkušenost. Díky práci pro časopis V sedle jsem poznala mnoho fantastických lidí, zapálené odborníky i nadšence, kteří svůj život zasvětili koním a byli ochotní se o své vědomosti a zkušenosti podělit. Na srdci jim leží, stejně jako mně, především dobro koní. A čím je informovanější majitel nebo jezdec, tím větší je šance, že život jeho koně bude lepší. Nepřestávejte se proto prosím ptát, učit se, hledat informace, váš kůň vám bude vděčný.    Ať vám koně jdou   Pavla Růžičková
Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

6 Ze světa

8 Boj s nadváhou

14 Rozhovor: Méně je někdy více

22 Koně z hor

28 V sedle hucula

30 Koňská tradice v Kitzbühelských Alpách

32 V sedle haflinga

33 Plakát

37 Nechvalně známý kůň

38 Poslední Vademecum

42 Sarkoidy

47 Klubový kůň Theophilos míří na Velkou pardubickou

48 Osel není ušatý kůň

54 Na oslí stezce

56 Agility pro koně

58 Pozitivní motivace: Haflingové

66 Tipy pro vás

Tagy:

Editorial 3/2018

Editorial 3/2018
Vlažné letní noci a společná pohoda na zahrádce. Tak přesně kvůli tomu se těším na léto. Na kvetoucí kytky kolem, na houpací křeslo a kočku v náručí. Obě naše kočky mou letní zálibu sdílejí, i když každá jen část. Manfred miluje zahradní houpačku. Takovou tu velkou, pohodlnou, s polštářem. Rád se houpe. Cíleně se rozběhne a svým skokem houpačku rozhoupe, pak se uvelebí a nechá se kolíbat. Když houpačka zpomalí pod jeho vkus, není líný seskočit a celý manévr zopakovat, jen aby se znovu pohoupal. Je to prostě požitkář. To Míca má zase stejně jako já ráda kytky. Na jaře spolu někdy bojujeme, protože mi sem tam vyhrabe čerstvě zasazené sazeničky. Vysazená je třeba na afrikány, ty musím mít jen v truhlících, na které nedosáhne. Asi má pocit, že se na zahradu nehodí, každopádně je vždy neomylně vypleje. Ale třeba levanduli přímo miluje. Kolikrát už jsem ji pozorovala, jak levanduli očichává, šťouchá do ní nosíkem, slastně přivírá oči a otevírá tlamičku. Je to dáma s vyhraněným vkusem.   Jsem vděčná za ty vzácné chvíle klidu, které strávíme společně. A také jsem ráda, že se nemusím bát, že by zahradnická vášeň naší Míce mohla být osudná. Informovala jsem se a jedovaté rostliny, které by ji mohly ohrozit, ze zahrady vykázala. Nemůžu sice v tomto ohledu vyplenit všechny zahrady v sousedství, ale aspoň doma jsem nám zařídila bezpečí. A vám přinášíme informační plakát o jedovatých rostlinách, abyste také věděli, co na vaše miláčky může číhat.   Přeji vám krásné léto a ničím nerušenou pohodu s vaší kočkou   Pavla Růžičková šéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial6 Ze světa8 S kočkou na cestách10 Pozdravy z dovolené12 Jak se žije s kočkou z Asie18 Voda základ života20 Krmení: Po čem se tloustne22 Veterina: Zvracení u koček24 Nahoru po stromě26 Polemika28 Vyhodnocení fotografické soutěže Koťata31 Plakát33 Příloha: Jedovaté rostliny39 Kočky a děti: Chlebíčky40 Život s hluchou kočkou42 Osudy: Zrazená duše Armando43 Omyl: Jsou vesnické kočky zdravější než čistokrevné?44 Nejlepší kočka mého života, rozhovor s Jiřím Werichem Petráškem46 Pozvání na návštěvu, rozhovor s Milanem Černým 48 Šelmy: Manul – štěkající kočka50 Kočičí ostrovy52 Test: Jak nezávislá je vaše kočka?54 Naučte se s námi: Kočka jedním tahem56 Bílá tlapka dětem58 Čtenářský koutek60 Křížovka61 Tipy pro vás62 Vtipné fotografie64 Fejeton: Závod65 Fejeton: Kočičí kartografie66 Galerie: Karel Kučera

Editorial 6/2018

Editorial 6/2018
Zdraví místo ropy   Když jsem byla malá, většina mých spolužáků měla o letních prázdninách jasno: jede se k Balatonu. Já jsem „maďarské moře“ viděla až o pěkných pár let později. Připadalo mi nekonečné a krásně zbarvené. Odtud se započala má maďarská lázeňská odysea. Na Maďarsku je fascinující jeho termální bohatství, místo ropy tu ze země tryská zdraví. Neodolala jsem a v městečku Hévíz se ponořila do jezera zázraků. Jeho mírně radioaktivní voda je proslulá svými blahodárnými účinky na lidský organismus a údajně přispívá také k regeneraci mysli. Vyzkoušela jsem si to v praxi, když mě nadnášely léčivé proudy a já si plula mezi lekníny. Akt znovuzrození jsem završila poctivou porcí závinu v jedné z blízkých kavárniček. Rakousko-uherské dědictví dotažené do delikatesního detailu.   Navzdory své relativní blízkosti, bylo Maďarsko dlouho mému srdci vzdálené. Důvodem byl asi jazyk, který je všude klíčem otevírajícím cestu k místním, a maďarština mě nikdy neoslovila natolik, abych zvládla víc než několik základních frází. Má chyba. Hibáztam.   Letošní léto může být záminkou k dalšímu maďarskému putování. Objevovat je co.   Přeji vám krásné červnové dny nabité pohodou.   Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Kdo si hraje…   Samoa: Přátelský ostrov na konci světaZapomenutá země, která udivuje přírodními krásami i přátelským obyvatelstvem. A na den dětí se baví úplně všichni.   (Ne)zájem o sumoTradiční japonské zápasnické umění začíná mít nouzi o nové mladé bojovníky. Hledají se tak jinde, třeba v zahraničí. Stačí, když přijmou za svoji japonskou identitu.   Merkur na sto letMechanická stavebnice přežila celé 20. století a opět se dostává do kursu. S trochou štěstí by letos mohla být prohlášena za českou národní památku.   **   Balaton: „Moře“ na maďarský způsob Největší jezero střední Evropy nabízí vyžití pro všechny generace.   Antilopě na stopěTým českých vědců se podílí na záchraně ohroženého druhu – antilopy Derbyho.   Nejdelší vlasy na světěŽeny lidu Jao, žijícího v Číně, se mohou pochlubit nejdelšími vlasy na světě.   Po barevných hladinách AltiplanaJak moc dobrý je nápad jít se plavit na bolivijskou náhorní plošinu na paddleboardech?   Rozhovor: Profesor vikingMichal Hejcman dokáže ve vegetaci a půdě číst jako v kronice lidstva.   Poslední vzdorPřed 76 lety dokázali čeští parašutisté odstranit jednoho z nejvyšších důstojníků nacistického Německa. Jaké byly jejich poslední chvíle, měli šanci na záchranu?   Základní pravidla pouštěCesta s karavanou přes poušť se může proměnit v silný osobní prožitek.
Tagy:

Editorial 2/2018

Editorial 2/2018

Přejít na články z Kočičí planety 2/2018

Stále si přesně vybavuji, jak jsem ho poprvé držela v dlani, tu malou ukňouranou rezavou kuličku. Na vůni malého kožíšku. Přivezli jsme ho z vesnice, kde ho jeho máma povila ve staré garáži. Byl malý, ale nebojácný. Neváhal zaprskat a „seřvat“ každého, kdo se mu nelíbil. Děti ho pojmenovali Many po postavičce velkého huňatého mamuta z Doby ledové, která byla zrovna velkým hitem. Bylo krásné pozorovat, jak se dnem ze dne mění, roste a sílí. Jen to proběhlo nějak strašně rychle, přála bych si vrátit čas.

Oproti animovanému mamutovi z pohádky, ale náš Many moc nevyrost. Místo mohutného huňatého kocoura máme drobného, štíhlého a neohroženého lovce. Jeho sebevědomí bylo a je nebetyčné, jeho lovecké úspěchy mimořádné, a tak se z Manyho stal Manfréd. Podle pilota Manfreda von Richthofena, neohroženého Rudého barona. To mu už zůstalo a nemohl by mít jméno přiléhavější. Jeho okouzlující šarm, inteligence a neohroženost ho neopustila ani teď, když už je v nejlepším, raně pozdním kocouřím věku. A loví stále, dělá svému jménu čest. Přes zimu si dal přestávku, ale s jarem náš rudý baron zase vyráží do svého rajonu. Přeji vám krásné jaro plné nezapomenutelných zážitků s vašimi kočičími miláčky každého věku.   Pavla Růžičkovášéfredaktorka  

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3  Editorial 6 Ze světa   Naše téma: Koťata8 Kotě – vývoj uměleckého díla12 Krmení koťat15 Fotografická soutěž: Koťata16 Umělý odchov kotěte18 Náhradní mléko pro koťata19 Takhle ne: Koťata20 Výchova kotěte24 Omyl: Kočka by měla mít koťata26 Co z nás vyroste?   22 O antikoncepci s MVDr. Zelinkovou30 Vyhodnocení fotografické soutěže Kočičí zima33 Plakát37 Kočky a děti: Zafačuje-li se Jůlie…38 Jak se žije: Ve službách královny42 Paraziti: Už jsou tu zase44 Čipujte a registrujte svou kočku46 Osudy: Kocouří seznamka47 Život s kočkou: Alfa povolebně48 Útulky: AniDef, z. s. – Útulek Žim50 Příběh: Volání divočiny II.52 Anketa: Nejlepší titulka53 Šelmy: Margay – okatá šelmička54 Test: Rozumíte své kočce?56 Kočka jako kult i objekt57 Operní Saze58 Bílá tlapka dětem60 Čtenářský koutek62 Osmisměrka63 Tipy pro vás64 Vtipné fotografie66 Galerie: Zdenka Tučková

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

3 Editorial

6 Ze světa

8 Rovnou za nosem

12 Jednoočky

16 Jaký je život s jednoočkou?

22 Mohou koně simulovat?

26 Emoce na uzdě

28 Rizika předvídatelná a nepředvídatelná

33 Plakát

37 Ostruhy

38 Vademecum začínajícího koňaře: Zcitlivění otupělých koní

44 I koně musejí k zubaři

48 Příběh: Nejcennější je čas...

54 Pozitivní motivace: Barely II.

58 Pamlsky ano nebo ne?

64 Začínáme závodit!

66 Tipy pro vás

Tagy:

Editorial 2/2018

Editorial 2/2018

Přejít na články z časopisu V sedle 2/2018

Předvídatelná a nepředvídatelná rizika. Výborný článek ze života. Když jsem ho pročítala, říkala jsem si, že celý život je jedna velká nepředvídatelná událost. A pokud ho sdílíme s koňmi, tak to platí dvojnásob. Oproti našim praprapředkům dnes máme jistotu, že slunce vyjde každé ráno a neunikneme jen smrti a daním, ale jinak je to jedno velké překvapení. A to je na tom přece to krásné.Myslíte si, že udělat jednu dobrou fotografii s koněm je hračka, když máte jasnou představu a už se vám to předtím povedlo? Cvak a osud nebo matka příroda se tiše směje. Sníte o vlastním koni? O tom, jak v souladu s tím štíhlým tvorem překonáváte překážky a ostatní jen žasnou nad tou krásou? Pak vám osud do cesty přivede malého, tlustého poníka s jedním okem, který vám převrátí život vzhůru nohama. Nejlepší kůň mého života, přísaháte ještě v čekárně pohotovosti s otékajícím kolenem. Protože ti zachránění koně, co z čisté vděčnosti udělají vše, co vám na očích vidí, existují jen v pohádkách. A je to dobře. Život je pestrý, každý den je jiný, plný nečekaných zážitků. Smiřte se s tím a užijte si ho. Každý den, každou chvíli. Ideálně s vaším koněm. A s naším časopisem. Přeji vám krásné léto plné překvapení   Pavla Růžičkovášéfredaktorka
Tagy:

Editorial Koktejl Special Kanárské ostrovy

Editorial Koktejl Special Kanárské ostrovy

Přejít na články z Koktejlu Special Kanárské ostrovy

Kanárský genius loci

Slunce se ztrácí za obzorem a na Tenerife, v turistickém kotlíku plném národností, je tato chvíle příslibem dlouhé noci naplněné veselím. Na promenádě posedávají Afričanky v barevných šatech, tyto ženy původem ze Senegalu svými hbitými prsty splétají titěrné copánky, jimž mnohé návštěvnice ostrova nemohou odolat. Hlouček dětí pozoruje pouliční umělce. Bublináři dávají capartům do rukou jednoduché náčiní, aby sami vytvořili tuhle prchavou krásu. Nohama čvachtají v mydlinkové směsi a smějí se na celé kolo. Místo zaplavila čirá radost. Když bublinářka dává dítěti instrukce, jak na to, slyším v její angličtině slovanský akcent. Že by Slovenka? Ptám se a dozvídám se, že je z České republiky, vysokoškolská studentka, momentálně „on the road“. Představuje mi svého španělského přítele a chlapíka, s nímž se během svého kanárského dobrodružství seznámili, a který je přizval k bublinaření. Jsou tady tři týdny, kam pojedou dál? To se uvidí. Jejich život je otevřená kniha. Kanárské ostrovy jsou tradiční baštou hipíků a volnomyšlenkářů všeho druhu. Celoroční přívětivé klima nahrává životnímu stylu v rytmu „don´t worry be happy“. Už dlouho se tu ale neusazují jen květinové děti či němečtí důchodci. Kanáry jsou aktuálně zemí zaslíbenou také pro digitální nomády, kteří mají svou kancelář tam, kde jsou zrovna online.

Pro mnohé jsou Kanárské ostrovy synonymem plážové dovolené. To je určitě pravda, ale zároveň nemusí. Můžete to tady pojmout také outdoorově. Nazout si pohorky a vyrazit na nejvyšší horu Španělska (je na Tenerife), nebo objevovat vavřínový prales, kde si mezi několikametrovými kapradinami budete připadat jako na expedici do pravěku...

Kanárské ostrovy jsou barevnou mozaikou zážitků a svůj střípek si tu najde každý. Věřím, že náš Special vám bude bohatou inspirací.

Krásnou dovolenou nebo trvalejší pobyt zalitý sluncem. Olé.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

ZrozeníNa Kanárských ostrovech čert nikdy nespí

Z Kanárů až do AmerikyAneb první zastávka Kryštofa Kolumba na objevné cestě

Ostrov psůObjevování ostrovního světa

Třetí největšíGran Canaria nejsou jen pláže a koktejly!

V jedné stopě

Jak to vidí Petr ZimolaCo vědí místní, a my vám to prozradíme

 

Cesta do pravěkuNa Tenerife narazíte na jedinečné vavřínové pralesy

Masca TrekAž vás omrzí pláž, nazujte si pohorky

Ráj kytovců

Všestranný kaktusOpuncie, dobrý sluha, ale špatný pán

Z kotle ke hvězdámVyhaslý vulkán je jednou z nejlepších pozorovatelen hvězd

Hvězdné ostrovyNechte se unést hloubkou vesmíru

Trekový ostrovPřezdívaný La Isla Bonita

Ferrský poledník

Krásně ošklivý ostrovVítr dělá z Fuerteventury cíl pro kitery a windsurfaře

Zaslíbené ostrovy

Tunel do jiného světaCueva de los Verdes

Poznejte Lanzarote za 11 hodinJestliže se tady ocitnete na jeden den, nezůstávejte na pláži

César ManriqueGeniální architekt a rodilý Lanzaroťan, který spolupracoval s přírodou

Lucie Čambálová:Kanáry jsou neskutečně rozmanité, svůj ostrov si tu vybere každý

Tajemství TenerifeStarodávné pyramidy, nebo jen hromady kamení?

Děti AtlantidyPůvod Guančů je zahalen tajemstvím

Pravá chuť

Když jídlo létá vzduchemZažijte pravou kanárskou party

Sopečná vínaKdyž vulkán plodí

Boží tělo je svátkem barevPestrobarevné koberce z květin a písku

Na volné nozeS autorem bestselleru Robertem Vlachem vzhůru na Kanárské ostrovy

Chicharreros aupairPracovní léto u kanárské rodiny

Pekelná horaNoční výstup na nejvyšší horu Španělska

Agatha ChristieKdyž se slavné autorce detektivek zhroutil svět, hádejte, kam zmizela?

Detektivky z KanárůKanárské ostrovy se staly inspirací detektivních románů české spisovatelky

Nikdy nekončící fiesta

Španělský klenot

Kanárští draciDračí strom je bylinou z antické báje o Herkulovi

Luštěte a vyhrajte

Editorial 5/2018

Editorial 5/2018

Přejít na články z Koktejlu 5/2018

Černá práce pro čistý život

Nasazuju si gumáky a rukavice, které něco vydrží. Pode mnou koberec z haraburdí. Nespočet petláhví, vysloužilého kuchyňského náčiní, láhví neidentifikovatelného obsahu, igelity připoutané tak hluboko v zemi, jako by měly umělohmotné kořeny. Objevuji i předměty, které mi otevírají vzpomínky do dětství. Poznávám mléko, co kdysi dávno stávalo v regálech samoobsluhy nebo mýdlo, jež nemohlo chybět v žádné koupelně. Mezi haldou zrezivělých plechovek vykukuje ručička gumové panenky. Kdo si s ní asi hrál? Černá skládka je špinavou expedicí do dějin i do černých koutů lidských povah. Znechucená třídím, co se dá a co poberu. Pomíjím pračky, torzo auta nebo umyvadla. Pneumatiky vrstvím na sebe, už z nich vyrostl statný panáček Michelin. Zatímco se peru s letitými nánosy lidského nepořádku, za zády slyším pohyb. To srna proběhla tak rychle, že jsem sotva zahlédla její bílou skvrnu na pozadí. Příroda si svou cestu najde, a tak i mezi harampádím potkávám slepýše i mloka skvrnitého. V hlavě mi zvoní jediná otázka: Proč toto děláme krajině i sobě samým?

Náš bezohledný přístup a víra v to, že každý bordel po nás nějak zmizí, si začíná vybírat svou daň. Populární turistický ostrov Boracay, ležící jihovýchodně od Manily, bude na půl roku uzavřen turistům. Minulý rok navštívily pohádkový ostrov dva miliony turistů a ekologický dopad je katastrofální. Filipínský prezident Rodrigo Duterte prohlásil, že ostrov se mění v „žumpu“. Špatnou ekologickou situaci na ostrově přičítá provozovatelům hotelů, restaurací a dalším firmám napojeným na turismus, kteří dobře nenakládají především s odpadní vodou. Často ji svádějí přímo do moře. Problém má i celá Indonésie. Podle balijské ekologické organizace ROLE se zde vyprodukuje 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Denně. Bali, ostrov bohů by se brzy mohl stát ostrovem plastů, pokud včas nezatáhneme za záchrannou brzdu.

Při likvidaci skládky mi rukama prošlo tolik igelitových pytlíků a plastových láhví, že si od té doby chodím pro oběd s vlastními kelímky. Nechci na tu horu odpadu, kterým zemi zatěžujeme, přidávat další. Je to mikro kapička uvědomění pro zdravější život, ale i ty tvoří oceán.

Přeji vám krásný májový čas a nezapomeňte se políbit pod rozkvetlou třešní.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka

Tagy:

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Téma – Kouzelná moc

Zaříkávači hadůNěkterým tradičním řemeslům zvoní umíráček. Platí to i o indických zaříkávačích hadů, kteří narážejí na výdobytky moderní doby a na zákony o ochraně přírody.

Klidné kouzlo českých lukZačíná nejkrásnější období v roce, kdy se můžeme těšit z rozkvetlé přírody. Voňavá louka má i svá kulinářská tajemství.

Umění milovatRozhovor s Julií Gaiou Poupětovou, která si zvolila neobvyklou profesi. S její pomocí se mění milostný život v nejedné domácnosti.

**

Když Havaj dělá drahotyHavajské ostrovy jsou bezesporu nádherné, ale také finančně náročné.

Nejlepší trh na světěBarcelonský trh Boqueria je prý nejlepší na světě. Čím to je?

Pokladnice VietnamuMekong není jen vodní tok, ale také místo pro život tisíců obyvatel.

Svatý den všech RomůNa jediný týden koncem května se poklidná atmosféra camargueského pobřeží promění k nepoznání.

Důvěra roste a čísla nelžouEgypt je Čechy zemí milovanou, exotická země je vzdálená jen čtyři hodiny letu z Prahy.

Zapomenutý symbolTamarau je trpasličí buvol, kterého lze spatřit výhradně na filipínském ostrově Mindoro.

Provence pod ŘípemZa omamnou vůní levandulí nemusíte cestovat až na francouzskou riviéru.

Cesta k Hoře osuduNovozélandský národní park Tongariro si zahrál roli Mordoru ve filmovém zpracování ságy Pán prstenů.

Tajná základnaBalaklavský záliv má bohatou vojenskou historii, svou největší slávu zažil za studené války.

Tagy:

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group