ikoktejl

Setkáte-li se s Ondrou Soukupem na nějaké recepci, pokaždé spatříte jeho úsměv. Hravý dětský úsměv. Tak hravý, že se i sami pousmějete. Zvlášť když ho navštívíte v jeho studiu, kde mu na zdi visí plátěný obraz Lenina. Koupil si ho v roce 1990: má slabost na relikvie. A ještě větší radost vám udělá, když ho potkáte ve společnosti manželky Gabriely Osvaldové, která si v žádné společnosti nebere servítky.

Číst dál...

Na světovou premiéru THE SHOOTER (STŘELEC) se na filmovém festivalu v Karlových Varech čekalo s nemalým zájmem. Důvod byl nasnadě: je to v historii české kinematografie zatím největší a tuším i jediná česko-americká koprodukce (za českou stranu ETAMP film) Po slavnostním promítnutí filmu režiséra Teda Kotcheffa se čeští partneři tvářili trochu zaskočeně.

Číst dál...

PTAL SE: ROSTISLAV SARVAŠ Vstoupíte - li do budovy Rádia Frekvence 1, zavětříte pozitivní atmosféru. Téměř každý, koho pot káte, se nepatrně usmívá. Zvláště ženy. Což vás zas tolik nezaráží, protože jejich hihotání znáte už z poslechu Dámského klubu. Řediteluje tu člověk, který se málokdy mračí, což je pochopitelné, pokud ho potkáváte na různých společensk ých akcích (dřív to bylo častěji), ale pokud je tomu i v jeho zaměstn ání?...

Číst dál...

Uskutečnit rozhovor se slavnou světovou osobností vyžaduje mít velmi dobré kontakty a dobré nervy: člověk je nucen podstoupit velmi ponižující procesy. A proto bylo pro mě velkým překvapením, když jsem se jednoho dne za pět minut pět (díky skvělé paní Míle Řádové) dozvěděl, že Mia Farrowová je ochotna mi poskytnout v šest hodin interview. Zchvácený se dostavím do hotelu Palace a čekám.

Číst dál...

Překvapilo mě, že se chtěl sejít už po deváté hodině. Čekal bych, že muž, který rozhodně nechodí „spát se slepicemi", nebude po ránu tak čerstvý. Přišel jsem o dvacet minut později. „Nevadí mi to, protože jsem doma. Ale kdybych kvůli vám čekal jinde, už bych odešel," řekl a podíval se na němou televizní obrazovku, kde ze záznamu probíhal tenisový turnaj. Usadili jsme se v bytě, který dříve obýval idol dámských srdcí Oldřich Nový.

Číst dál...

Přijel v černém porsche trochu později. Omluvil se a řekl: „Ocitl jsem se v samém jícnu pekla lidské zloby a vůbec nevím proč!" Usadili jsme se v jeho malém pronajatém bytě, a pak mě s dobře potlačovaným zoufalstvím seznamoval se svým „novým příběhem". Jeho právník tvrdí, že se za celou svou praxi s něčím podobným nesetkal. „Myslím si, že je to ojedinělý případ v našem soudnictví vůbec.

Číst dál...

Měl jsem takový sen. Hodil jsem do vzduchu papírový tácek a ten se točil stále do kruhu a přitom se tiše vznášel. Najednou jako bych spatřil podstatu mechanismu perpeta mobile. „Všechno se točí do kruhu," vysvětloval mi zasvěceně Michael Kocáb. Druhý den (po schůzce s prezidentem) mě o mém snu nic netušící bývalý hudebník přivítal v kanceláři na Janáčkově nábřeží.

Číst dál...

Václavův osud byl připomínán nejen jako obdoba starozákonního morytátu o Kainu a Abelovi a bratrovražda jako varovné předznamení českých dějin, kult přisoudil Václavovi mohoucnost ideálního ochránce země - zvěčnělý počal plnit nedílnou roli panovníka i světce a v této dvojjedinosti byl záhy uctíván jako svatý patron a věčný vladař Čechů, rex perpertus, „vévoda, jenž nedá zahynouti nám ni budoucím". Byl to kníže Václav, jehož hrob (dílem osudu ho sám pomáhal stavět) se stal ohniskem nynější svatovítské katedrály, s jejíž historií nás tak impozantně seznamoval Dr. Zdeněk Mahler v trojdílném dokumentu KATEDRÁLA O TŘECH DĚJSTVÍCH.

Číst dál...

Uskutečnit delší rozhovor s Ivanou Chýlkovou, o tom by se dal snad napsat ještě delší článek. Zkusil jsem jít na to jinak: pozval jsem ji na víkend do jižních Čech, kde mám u statečných lidí pronajatou část jejich stavení. Chtěl jsem ji mít dva dny jenom pro sebe, abych mohl mít naději, že nějaký rozhovor opravdu vznikne. Pozvání kupodivu přijala.

Číst dál...