ikoktejl

Speciál
Tag: Speciál Nalezeno 34 výsledků.
Tag: Speciál Řazení

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Mapa Austrálie

Noemova archa na pevniněKde ožívají zaprášené učebnice o dávné fauně

Gondwana na dně

Kadimakara ze Snového časuPřežili bájní tvorové minulosti?

Terra Australis InkognitaDobyvatelé „Jižní země“

Tasmanova zeměZklamání kapitána A. J. Tasmana

Je to malé a hezkéSoutěžní kvíz

Nedostižný James CookNejvětší mořeplavec a pokořitel kurdějí

V Cookových stopáchCestovatel Jiří Kolbaba

Zaoceánský žalářPrvní australští kolonisté z Velké Británie byli trestanci

Rudé srdce„Místo, které hází stín,“ bere dech

Děti díky duchůmmají ženy Austrálců

Trubka od termitůNebýt hmyzu, nemáme didgeridoo

Vdechnout dřevu životKousek Austrálie na severu Čech

SydneyDříve trestanecká osada, dnes 10. nejlepší místo k životu

Plážování jako národní hobbyJedenáct tisíc pláží pro relax i adrenalin

Zlatá horečkaŠílenství, které postihlo všechny vrstvy obyvatelstva

Diamantový důlBlýskavá rozkoš za 450 000 000 dolarů

Lovec ptakopyskůCestovatel vůlí osudu

Paleontologův senMalá Amber objevila miliony let starou fosilii

Ve světě dinosaurůPutování pravěkými pralesy

Steve IrwinLovec krokodýlů dostal ránu do srdce

Hopsavý symbolProč se klokan málem jmenoval skokan?

Australská zooBizarní tvorové na nejmenším kontinentu

Blahodárný eukalyptusJeho kořeny slouží jako vysavač vody

Toxická závislost medvídka koalyRozčepýřené krasavice

Banksie to s ohněm umíPoklady Botanické zahrady v Liberci

Klokaní pracky i nebezpečný kopřivákLétající klacek

Domorodci s ním loví, vaří i sekají trávuDomorodá fyzika

Bumerang je srdeční záležitostRozhovor s Michalem Vejlupkem, prezidentem České bumerangové asociace

Vinařská pidivelmocExtrémní aroma, které ohromilo svět

Na skok na ostrově klokanů

Ozzie barbieKe grilování nemusíte mít důvod

Velbloudí závodyI pro místní zkušené jezdce je jízda na dromedárech noční můrou

Afghánští velbloudáři dali jméno železnici

Z garáže do šlechtického stavuStrhující jízda pana Black Jacka

Boj o míč, nebo o životFooty není pro chlapečky

Thomas Wills Od kriketové pálky k sebevraždě

ThorpédoNejlepší plavec, jaký kdy skočil do bazénu

Kouzla australských silnicanebo všechno je jinak

S palcem nahoru920 kilometrů za 3 týdny

Země tam někde doleKult australských rockerů a jejich balad

AC/DCAustralský vývozní artikl číslo 1

Buš, samota a eukalyptyRecept na Nobelovu cenu

Jak to vidí Ozíci?

Milionář z bušeNatěrač Dundee

Růžové Mrtvé moře

Snadno a rychle Australanem

Jak zvládnout OZZIE LINGO

Luštěte a vyhrajte

Editorial Special Zima v ČR

Editorial Special Zima v ČR

Přejít na články ze Specialu Zima v ČR

Vánoce v plavkách

Je prosinec. Teploměr ukazuje 28 stupňů Celsia. Slunečno. Z reproduktorů se linou známé tóny amerických koled. Jingle Bells, Jingle Bells, Jingle all the way. A tak stále dokola. V plážovém baru si objednávám osvěžující nápoj. „What to drink?“ Ptá se mě barman v květované košili, na níž má našitou jmenovku – Ahmed. „Mojito, please.“ Usměje se a na jeho hlavě zabliká čepice s nápisem „Merry Christmas“. V hotelové hale má Santa u vánočního stromečku ozdobeného bonbony z růžového papíru zaparkované sáně s početným sobím spřežením. Jsou přece Vánoce a tady v turistických centrech u Rudého moře se snaží, aby hosté nebyli o adventní atmosféru ochuzeni. Před pár lety jsem totiž dostala ten špatný nápad, že vyměním českou zimu za hřejivou exotiku. V Egyptě mi došlo, že atmosféra je nepřenosná a i kdybych si dovezla kapra, františky a vanilkové rohlíčky, nikdy to nebude ono. „A jaká je u vás zima?“ vyzvídá Mohamed prodavač koření v tom nejvoňavějším krámku z celé Hurghady, kde sedím na taburetu a popíjím silný mátový čaj. „Jak kdy a jak kde. Někdy je pošmourno a někdy sněží.“ „Sníh? To znám jen z televize,“ rozesmál se na celé kolo a vypadalo to, že se smál ještě dlouho poté, co jsem jeho království provoněné šafránem opustila. Nevím, co se ten den stalo, zda NĚCO zahýbalo kartami osudu či šlo o pouhý metereologický úkaz, ale v Hurghadě začalo sněžit. Z oblohy najednou padaly malinkaté chomáčky vaty, na které turisté zírali s větším údivem nežli sami Egypťané. Zázraky zkrátka k Vánocům patří, ať jsme kdekoliv. Nejdůležitější je, mít je s kým sdílet.

Přeji vám šťastné a veselé, ladovskou zimu a teplomilcům Karibik.

Barbora Slavíková Literovášéfredaktorka Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

4 – Editorial

6 – Zimní pohlednice z Ještědu

8 – Lyžaři a lyžníci aneb jak se v Čechách lyžovávalo

12 – Když Vltava zamrzala

14 – Mrzne, hurá do vodyPražský zlatník legendou

16 – Ája VrzáňováNeposlušná královna ledu

18 – První brusleKosti i oplechované dřeváky

19 – Kde se berou vločky?

20 – Rybníky domova mého

23 – Co se u nás jídávalo o Vánocích?

24 – Černý rybářObdivovaný i zatracovaný

25 – Ptačí hostina

26 – Zimní spáčiHibernace jim šetří energii

28 – Století krkonošské perleČeské stříbro okopírovali Japonci

31 – „Američané hledají okurku“říká Milada Valečková, ředitelka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

32 – Než přišly VánoceZapomenutí švestkoví panáčci a zakázané betlémy

34 – Z fotoalb našich dědů a pradědů

35 – Vánoční hvězdaAztékové z ní vyráběli červené barvivo

36 – Strážci horPřátelství až za hrob

38 – Cesta k pramenům LabeLabská bouda známá i neznámá

40 – Záchranářem jsem chtěl být odmaličkaRozhovor s náčelníkem horské služby v Krkonoších Adolfem Klepšem

42 – Alpy v ČecháchOsada na Zlaté stezce

44 – Máte dopis pro Ježíška?Odneste ho na Boží Dar

46 – Dobyvatel nebeHorolezec Radek Jaroš hovoří o svých dalších plánech

48 – Vyfoťte se na sněhuNechte si poradit od profesionálního fotografa

50 – Karlův darProto, že v Římě sněžilo, v Praze postavili chrám

53 – Opravdu znáte Prahu?Soutěžní kvíz

54 – Šumavské LurdyEnergie z Pramene

56 – Blatenský vrch(Ne)obyčejná krušnohorská rozhledna

58 – Peklém a jiné čertovinyKde váží lidské duše

60 – Hej, mistřeŽivot a dílo Jakuba Jana Ryby

62 – Brtnické ledopádyKde zamrzl Zelený poklad?

64 – Bohyně z KopanicProč se o ně zajímal Himmler?

68 – Hora obrůNerozhněvejte Rýbrcoula

70 – Světový puk z ValašskaGeniální receptura hokejového fandy

72 – A mazej!Sibiřský husky zabránil epidemii

76 – Eskymák z „Holomócka“Kterak zámečnický tovaryš dorazil až na Medvědí ostrov

78 – Doba ledováU nás jako na Sibiři

80 – Putování časemNa večeři u neandertálců

Editorial Special USA

Editorial Special USA

Přejít na články ze Specialu USA

Spřízněni touhou

Spojené státy americké jsou supervelmocí už od druhé světové války a zdá se, že ještě dlouho budou. Vpřed je však nežene jejich zbrojní arzenál nebo burzy plné hulákajících makléřů. Není to ani jejich jedinečná poloha, kdy mohou jako jediný stát planety ovládat dva největší oceány. Tou hlavní silou USA je touha. Touha lidí z téměř celého světa mít se jako Američané a touha Američanů samotných mít se ještě lépe.

Ostatně známe to sami. Touha po lepším životě hnala našince za velkou louži už za časů monarchie. Komunismus pak přes všechnu negativní propagandu dosáhl přesného opaku. Lidé vnímali Ameriku jako lákavý symbol Západu a zemi snů, což se jim také po pádu režimu potvrdilo. Zvedla se opona a ukázalo se pestrobarevné jeviště plné do té doby netušených zážitků. Následovalo samozřejmě vystřízlivění, protože ideální svět neexistuje – kupodivu ani v Americe. Ovšem lehká kocovina je průvodním jevem každého opojení.

Důležité je, že velká část světa se k USA stále upíná, což Američané dobře vědí a dokážou toho brilantně využít. Vytvářejí proto takové podmínky, aby do země přivedli ty nejlepší mozky z celého světa. Také proto šíří své myšlenky a kulturu daleko za své hranice. A vstupují do konfliktů tam, kde jsou jejich ideje v ohrožení.

Orel bělohlavý na státním znaku USA svírá ve svém obrovském zobáku stuhu s heslem E PLURIBUS UNUM, tedy Z mnohých jeden. Původně třináct, dnes padesát států, se spojilo v jeden, aby si byly oporou. Jako oporu je dnes vnímají i země vzdálené tisíce kilometrů, což je ale nadmíru ošemetné. Stačí jeden chybný krok či špatně vyložené gesto a nenaplněné naděje se promění v odpor. Být supervelmocí je zkrátka zavazující, ale pokud Spojené státy upnou své touhy směrem, který se nám i s odstupem času bude jevit jako správný, nečeká je snad špatná budoucnost. Ani nás.

Příjemné čtení vám přeje

Michal Dvořákšéfredaktor

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

HISTORIE8 Druhé dobývání Ameriky10 Ztracené duše12 Za svobodu!14 Sedící býk16 Země v jednom ohni18 Pruhů ráz a hvězd jas20 Kabrňák Bill22 S maršálskou holí v ruce24 Pár uzlů od katastrofy26 Boj o vesmír28 Vraždy, které otřásly Amerikou

SPOLEČNOST30 Jeden krok od zázraku32 10 amerických vynálezů34 Zrod stříbrného plátna35 Fenomén Mickey36 Není kačer jako kačer38 Divoká duše božské Marilyn40 Já jsem král, ty jsi král

CESTOVÁNÍ44 Disneyland pro dospělé46 Na počátku bylo auto48 Jako v pekle50 Město jako symbol52 Trháky bedekrů? Národní parky!54 Prokletý most57 Vzpomínky na indiány58 Kamenná detektivka60 Stavby, které berou dech

ZÁHADY62 Tranzistor za vnitřnosti64 Lidé z obřích domů66 Pohled do tváře boží

GASTRONOMIE70 Hamburgerový zázrak72 Drink na každé bojiště

ZAJÍMAVOST74 Postavil celou zemi na kola76 Auta jménem aAmerika78 Záhadné schodiště

Editorial Koktejl Special Bulharsko

Editorial Koktejl Special Bulharsko

Přejít na články z Koktejlu Special Bulharsko

Bitva o budoucnost

Bulharsko, Polsko, Česká republika. Všechny tři země mají kromě slovanské krve společnou také slavnou historii. Ve své době šlo o státy, které dominovaly celému regionu. Pravda, v případě Čechů nebo Poláků to netrvalo příliš dlouho, ale Bulhaři měli našlápnuto na to, aby mocensky obsáhli celý Balkán. Jenže pak se na hranicích utvořila síla, které zkrátka nešlo vzdorovat, a Bulharsko pohltila na dlouhá staletí.

Také Bulharsko si prošlo svým národním obrozením, po němž následoval velký skok do nezávislosti. Ovšem to netrvalo příliš dlouho – opět jako v případě Čechů a Poláků. Komunistický výplach mozků pak na bulharském sebevědomí zanechal možná hlubší rýhy než pětisetleté turecké područí. Někdy se zdá, že jediné, co v lidech zůstalo ze slavné minulosti, jsou velmi silné rodinné vazby, které pomáhají překonat nástrahy života.

Dnes se tato balkánská země potýká s velkým odlivem své budoucnosti. Mladí lidé berou nohy na ramena, nechtějí žít v zemi prolezlé korupcí a klientelismem. Vstup do Evropské unie se pro ně stal šancí na nový začátek, který ale zavání koncem Bulharska takového, jaké ho známe. V roce 1989 mělo Bulharsko přes devět milionů obyvatel, odhady pro rok 2060 hovoří o 5,4 milionu obyvatel. Země tak nyní poprvé v historii nebojuje proti nepříteli, který se šikuje na hranicích. Bitva bude probíhat v poslaneckých lavicích a následně při demonstracích na náměstích (nebo obráceně), ale hlavně v srdcích těch, kteří daleko od domova jihnou při vzpomínkách na svou vlast, i těch, kteří v ní prozatím zůstali právě proto, že jejich vazby na rodinu jsou příliš silné.

Doufejme, že Bulharsko svou bitvu o budoucnost vyhraje a pravdu budou mít nakonec ti prognostici, kteří tvrdí, že 21. století bude na starém kontinentu stoletím východoevropských národů. Poláků, Čechů i Bulharů. 

Příjemné brouzdání překrásným Bulharskem vám přeje

Michal Dvořákšéfredaktor

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

SpolečnostRambové s fáremBacha na sousedy Pryč ze země!

HistorieRoztrhaná superstar Když skála promlouvá Soumrak Thrákie Zlatý národ Od Altaje po Balkán Odkaz odvážných bratrů Písmo vyhnanců Koruna nepadá daleko od trůnu Cesta ke svobodě Když se dva perou

PříběhZ barikád na ministerstvo Poslední vládci Pyroman Dimitrov Obětní beránek Bondovka po balkánsku Věrný vazal Moskvy

CestováníSofie, město kontrastů Bulharsko: Návod na použití Bulharská stopa v UNESCO Víno ve stínu pyramid Revoluce v klášterních zdech Říše zlatého písku Bulharská Amazonka

ZajímavostBoj o každou kapkuChlupatí tanečníciBílá smršťHodného nepálíChaos má jméno kukeri Chemik s duší psavce Klenoty ze srdce Balkánu

ZáhadyZáhada hliněné pečetěVěštkyně ve službách státu Machu Picchu Balkánu

GastronomieZdravá a voňavá Král jogurtů Zmatek na tabuli

SportDáma nad laťkou Lyžařský ráj za pár korun Kanonýr z Plovdivu

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

Zachráněná památka nesmírné cenyZáhadný ŘepočetaSvědek staletí Pražská vánoční oáza Do betlémů jsem dal i pankáče Pád Zlaté brány Proměny nepřehlédnutelné hory Začalo to kotrmelci Zdraví z nitra země Nejstarší český akt? Město pod městemOázy bezpečí v bouřlivých horách Božídarská odysea Byl ten barbar vážně něžný? Zdeněk Mahler: Mácha krutě doplatil na češtinu 10 pilířů českých knihoven Klavíry i pražce Sláva mestkomínům Cihly skoro ze zlata Krev tekla u Hradce Vejci proti hladomoru Od hradu k tuhému vězení Na návštěvu k Rohanům V jedněch botách do Syrakus Osmikiloví jezuité Předběhli svou dobu Krusle a hokej Bratři jak se patří Everest mu třikrát unikl Slalom na svahu i v životě Záhady? Jen divy přírody Holý zadek na Petrov Házidlo přes bidlo Hlemýždí kaviár Dvoje Tatry na jeden zátah Obloučky pod Zugspitze

Věrozvěst velkoměsta

Věrozvěst velkoměsta

Text: Michal Jirsa

Mohl z něj být nadprůměrný novinář či scénárista, našel se však v architektuře. Po rozpačitých začátcích se Rem Koolhaas vypracoval na ikonu světového urbanismu.

„Rem má srdce, jen se ho rozhodl uložit ho k ledu,“ říká se o slavném architektovi. V osobním kontaktu je prý skutečně poněkud chladný.

Číst dál...

Kde se rodí budoucnost

Kde se rodí budoucnost

Text:Jitka Lenková

Pojem „Brainport Region Eindhoven“ bychom mohli s trochou nadsázky přeložit jako „přístav pro mozky“ v Eindhovenu. Samozřejmě, že s těmi mozky tam „kotví“ i jejich majitelé, přední odborníci z různých oborů z celého světa.

Číst dál...

Bez Maasvlakte 2 by to dál nešlo

Bez Maasvlakte 2 by to dál nešlo

Text: Jitka Lenková

Letos v květnu vstoupila do provozu zbrusu nová část rotterdamského přístavu, nazvaná Maasvlakte 2. Stejně jako první Maasvlakte ze 60. let vznikla jako umělé mořské jezero, skýtající bezpečné kotviště námořním lodím.

Číst dál...

Brána Evropy

Brána Evropy

Text: Jitka Lenková

Přes 40 kilometrů pobřeží, 7692 hektarů souše, 4734 hektarů moře, na 450 milionů tun zboží a 90 tisíc zaměstnanců. To jsou základní údaje popisující největší přístav v Evropě – Rotterdam.

Loni do rotterdamského přístaviště zavítalo 79 487 námořních a na 80 000 říčních lodí, předloni byla tato čísla ještě o pár tisícovek vyšší. Není proto nadsázkou, když se o rotterdamském přístavu mluví jako o bráně Evropy.

Číst dál...

Editorial Koktejl Special Nizozemsko

Editorial Koktejl Special Nizozemsko

Přejít na články z Koktejlu Special Nizozemsko

Hrdí, otevření, pragmatičtí

Nizozemsko, země grachtů, tulipánů a větrných mlýnů? Ano, hlavně pro turisty. Z novin se o něm ale dočteme nejčastěji jako o zemi otevřené imigrantům. Mnozí odpůrci multikulturalismu si klepou na čelo a zvedají varovně prst: „Nizozemsko jednou špatně skončí! Asi nemají pořádný vztah ke své zemi.“ Skutečně?

Otevřenost Nizozemců má kořeny v 16. a 17. století, kdy se vrhli do boje za svou nezávislost. Úspěšně. V následujících dekádách a staletích pak poskytovali útočiště imigrantům z národů, které tolik štěstí neměly. Často šlo o vzdělance či obchodníky, kteří se nemohli doma dostatečně uplatnit. V Nizozemsku ano. Nizozemci jsou totiž lidé pragmatičtí, a tak věděli, že sice budou muset chvíli trpět odlišné kulturní zvyklosti imigrantů, ale že tito lidé ve výsledku jejich zemi obohatí. A tak se skutečně stalo a země kvetla do krásy i věhlasu. Lidé si zde zvykli na kulturní odlišnosti a máloco je překvapí. Ale že by však ke své zemi proto neměli vztah? Bláhovost! Právě Nizozemci jako málokterý národ vědí, co slovo „země“ skutečně znamená. Velkou část své půdy museli vyrvat moři, aby ji mohli obdělávat. A rvou se o ni dál.

Jsem si ale vědom toho, že situace se oproti minulým desetiletím přeci jen změnila. Ne vždy totiž patří noví imigranti k elitám svých národů a jejich podíl na rozvoji země je sporný. Věřím však, že Nizozemci jsou lidé natolik sebevědomí, že se s těmito nástrahami současnosti vyrovnají se ctí.

Příjemné čtení vám přeje

Michal Dvořák

šéfredaktor

 

Obsah - Kompletní přehled článků v čísle

SpolečnostNizozemské desatero Ach, ti NizozemciRodina, jako je ta vašeRasputin v sukníchOranžové šílenstvíKřepčení na paluběNěmci, vraťte kola!O kolečko víc. Nebo o dvě?Do sedel!

HistorieMy chceme svobodu!Boj o místo na slunciToho krále nechceme!Zakletá katedrálaOd Japonska po KaribikBelgie? Bez ní bude lépeZa mír a vzdělanostDeník z podsvětíKolaborant nebo padělatel?Příliš krutý debaklPostrach diktátorů

SpolečnostZačaly to tulipányNejbezpečnější obuv na světěBrána EvropyVěčný boj s mořemBez Maasvlakte 2 by to dál nešloPlavba do zlaté éryNa pár dní kapitánemPootevřel okna vesmíruKde se rodí budoucnostSilák jménem ledovecPřízrak na vlnách

UměníKrotitel démonůMalíř hádanekNejvětší z umělcůCo tam dělá ta havěť?Příliš smutný géniusNeodborní odborníciVěrozvěst velkoměsta

Gastro – životní stylChutě domova i exotickéLáska, která zrajeKlidně si zahulte! Jdeme na jednoMlsání z tropůSladké dřevo na slano

SportKdyž kanály zamrznouNa plný plynMalá země, velký fotbal

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group