Roční předplatné 499 Kč
Roční předplatné (4 ks) 135 Kč
Roční předplatné 248 Kč (6 čísel)Létající zobáky
TEXT A FOTO: Petr Bambousek
V pralese jsou nepřehlédnutelní. Tito fešáci jsou sice špatní letci, ale to jim nevadí, veškerou pozornost totiž strhnou na svůj výstavní zobák. Nemají ho ale jen na ozdobu, aby se předvedli před samičkami. Už jste někdy slyšeli o „tukaním chladiči“?
Pamatuji si to úplně živě. Pluli jsme na kánoi pomalu plynoucí řekou v Belize, když z levého břehu těžce přeletěl pták a přistál na vysokém stromě naproti. Z loďky to spíše vypadalo, že to byl okřídlený zobák. Tiše jsme ho sledovali a pohlédli do míst, ze kterých vyletěl. Oči se setkaly s druhým letícím zobákem, který jakoby kopíroval trasu prvního. Párek tukanů pátrá po sladkých plodech! Opět jsme pohlédli na levý břeh, ale až k němu jsme nedohlédli. Oči zachytily dalšího tukana. To se odehrálo celkem dvanáctkrát za sebou a my si připadali jako při sledování tenisového zápasu. Tukani poskakovali po větvích řídce větveného stromu s velkými listy rodu Cecropia, který je nápadným symbolem krajiny Střední Ameriky. Tukany jsem měl možnost pozorovat na všech cestách do latinské Ameriky, včetně poslední výpravy do kostarických lesů, odkud pochází většina fotografií v tomto článku.
Noční odhalení
TEXT A FOTO: PETR BAMBOUSEK
Mnoho lidí, kteří poprvé navštíví deštný prales, cítí určité rozčarování. Mají pocit, že jsou v jiném lese, než jaký jim sliboval poutavě natočený přírodopisný dokument. Z něj se sice dozvědí, že se jedná o biotop s největší rozmanitostí živočichů a rostlin na naší planetě, ovšem nic z toho, co viděli, tomu nenasvědčuje.
Život v pralese totiž není zdaleka tak okázalý, jak dokáže zručný mistr střihu divákovi naservírovat. V pralesích ale skutečně žije neuvěřitelné množství živočichů. Ti si vzájemně potravně či teritoriálně konkurují a dávají vzniknout nebývale složitému potravnímu řetězci. Pro přežití v takovém prostředí je nutné zvolit jasnou strategii. Zatímco jedna skupina živočichů spoléhá na svou dravost, mravenci a termiti spoléhají na svou početnost, mnoho druhů zase přežije díky dokonalé kamufláži. Na první pohled pestře zbarvené a vzorované druhy umějí dokonale splynout v nepřehledné spleti vegetace, a i když procházíte jen pár centimetrů od nich, nemusíte mít o jejich existenci tušení. Očím návštěvníka tropického pralesa navíc uniká svět v korunách stromů, kde se nachází významná část potravních zdrojů a mnoho živočichů je nerado opouští. I já měl poprvé pocit, že jsem byl podveden. A to až do té chvíle, než mě kousl první mravenec, o jehož přítomnosti jsem neměl potuchy.
Skvrnitý přízrak
TEXT A FOTO: PETR BAMBOUSEK
Už dlouho jsem nezažil takovou tmu. Myslím tím opravdovou tmu. Nevidím ani svou ruku, kterou mám před obličejem. Je to zvláštní pocit. Noc v belizské jaguáří rezervaci Cockscomb je opravdu mysteriózní.
