ikoktejl

Asie
Tag: Asie Nalezeno 649 výsledků.
Tag: Asie Řazení

Kung-fu s pandou

Kung-fu s pandou

TEXT: ROBERT MIKOLÁŠ (ZPRAVODAJ ČRO V ČÍNĚ)

Roztomilý černobílý „medvídek“ požvykující bambus je mírumilovným symbolem Číny. Jenže on, stejně jako říše středu, dokáže ostře vytasit drápky. Dnes by se syn amerického prezidenta jistě nechlubil svou pandí trofejí. Za zabití pandy by mu totiž hrozil trest smrti nebo minimálně politický konflikt.

PANDA NENÍ PLYŠÁK

Z malého bambusového hájku vycházejí zvláštní zvuky. V houští lze brzy rozpoznat obrysy bíločerného zvířete. Po chvíli se zastaví, ohne jeden z výhonků a nerušeně začne pořádat jeden lístek za druhým. Panda velká, ač medvědovitá šelma, se totiž živí právě touto rostlinou. A v tzv. čínských Alpách, tedy pod pětitisícovými vrcholky hor S'-ku-niang v provincii S-čchuan, je bambusu naštěstí stále dostatek.

Číst dál...

Rudý hrdina

Rudý hrdina

TEXT A FOTO: JAROMÍR MAREK (ČRO1 RADIOŽURNÁL)

Na mongolskou metropoli dopadá smog jako těžká deka. Není divu, když její ulice brázdí stále více aut. Do Ulánbátaru místní prchají splnit si svůj mongolský sen o lepším životě. Opravdu ho tady najdou?

Stojím na schodech památníku Zaisan a celé město mám jako na dlani. Ve středu pár nových výškových budov, na okraji panelová sídliště ruského střihu a všude kolem nekonečné moře malých dřevěných domků a jurt. S každým měsícem přibývají nové a nové. Pro Mongoly je Ulánbátar jako magnet. Jediné město celé země láká příslibem svých neomezených možností. Za necelých dvacet let od pádu komunismu smývá punc někdejšího zaostalého sovětského satelitu. I když jméno, které mu komunisté dali, mu nejspíš zůstane. Název Ulánbátar dostalo město až v roce 1924 a v překladu zní Rudý hrdina. Po novodobém hrdinovi Suchbátarovi, který po boku Rudé armády bojoval za osvobození od čínské nadvlády, aby pomohl nastolit nadvládu sovětskou. Z doby, kdy bylo Mongolsko fakticky ruskou kolonií, zůstala i azbuka, která nahradila původní mongolské písmo. Návštěvník ovládající ruštinu je tak v pokušení a snaží se rozluštit mongolské nápisy. Snaha je to ovšem marná. Tak třeba Ulice míru, hlavní tepna Ulánbátaru protínající město od západu na východ, se mongolsky jmenuje Enkh Taivny Orgon Choloo. Název možná přečtete, ruština tady ale opravdu není nic platná.

Číst dál...

Vláček do nebe

Vláček do nebe

TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (magazín Maxim)

V severovýchodní Indii začíná nostalgická cesta do historie. Svezte se do Dárdžilingu úzkorozchodnou železničkou, označovanou za jednu z nejkrásnějších tratí světa! Z okna vagonu spatříte tropické pláně Bengálska i bělostné sněhy Himálaje.

Mark Twain, který se vláčkem do Dárdžilingu vydal v roce 1896, to označil za nejkrásnější den v životě – směs extáze, smrtelného strachu a nepředstavitelné radosti. Moje osobní dobrodružství ale nezačalo zrovna růžově. Do města Siliguri, kde tahle bizarní trať začíná, jsem poprvé dorazil na jaře 1994 celý pomlácený a nevyspalý (podruhé jsem tohle místo navštívil loni). Třicetihodinová jízda z Dillí vagonem třetí třídy, kterým cestují jen ti nejchudší z nejchudších, dá člověku pořádně zabrat. Britský spisovatel David Tomory ji přiléhavě popsal těmito slovy: Ještě předtím, než vlak zastavil, vzaly davy jeho dveře útokem a celé rodiny se začaly cpát skrz okna vagonu. Skončil jsem naproti dveřím WC, první čtyři hodiny vestoje a pak vsedě na svém batohu, zatímco se přese mne neustále sem a tam šplhali ti, kdo chtěli na záchod. To vše v sedmačtyřiceti stupních vedra a bez jakéhokoliv pití.

Číst dál...

Nový rok 2067

Nový rok 2067

TEXT A FOTO: MICHAL THOMA

„Ha-se!“ zakřičí muž stojící na podivuhodném dřevěném voze. „Aj-še!“ ozve se odpověď desítek mladíků třímajících v rukou lana. „Háá!“ trhnou provazy jako jeden muž, až vůz zaskřípe a zakymácí se. Nepálci oslavují Nový rok.

14. dubna 2010 se v himálajském státě Nepál přehoupl kalendář a započal Nový rok 2067. Kalendář Vikram Samvat Nepálci ctí jako národní poklad a řídí se jím ve svém každodenním životě. Turisty, kteří v podvečer posledního dne nepálského roku vyrazili za bujarými oslavami do ulic Káthmándú, ovšem čekalo zklamání. Skutečně svérázné a ojedinělé slavnosti se odehrávaly pouze v historickém městečku Bhaktapur a v blízké vesničce Thimi. Bhaktapurský svátek Bisket džatra a thimijský Sindrúk džatra jsou živými ukázkami bohaté a komplikované kultury Névárců, původních obyvatel káth-mándského údolí.

Číst dál...

Bezhlavý ostrov

Bezhlavý ostrov

TEXT A FOTO: ROSTISLAV J. PECH

Vyslovíte-li jeho jméno, ucítíte závan pravé exotiky a nefalšovaného dobrodružství. Tajuplný a legendami opředený. Tolik jsem o něm slyšel a přesto jsem si ho nedokázal představit. Skutečnost je prostě jiná: Borneo!

Už jeho jméno je takový malý kvíz. Z přísně geografického hlediska se třetí největší ostrov světa jmenuje Kalimantan. Jenomže severní část, kterou tvoří malajské státy Sabah a Sarawak spolu se sultanátem Brunej, je známější jako Borneo. A tak vlastně záleží na tom, z které strany se k ostrovu přibližujete, jestli z Indonésie či z Malajsie.

Číst dál...

CEJLON PÁLÍ

CEJLON PÁLÍ

Jeli jsme na Srí Lanku čtyři. Režisér a produkční ze Švýcarska, slovenský kameraman a český scénárista. Byli jsme naivní. Věřili jsme, že se nám podaří vydupat ze země metaforický velkofilm inspirovaný pohádkami Hanse Christiana Andersena. Všechno vypadalo růžově. Bolševik nás Čechoslováky pustil prostřednictvím Filmexportu na západ, protože se těšil, že tam vyděláme pár tisíc švýcarských franků a on nám většinu z nich vezme.

Číst dál...

Země zvaná Myanmar

Země zvaná Myanmar

Několik dnů před Vánocemi jsem dostal nabídku natočit pro německou televizi dva třičtvrtěhodinové filmy o zemi Myanmar, o světě buddhistů a svaté řece Iravadi. Myanmar? Neznám. Nevím. Nikdo neví, kde tuto zemi hledat a zda opravdu je. Nemá u nás zastupitelství a jen málokdo tuší něco málo o Barmě, jak se Myanmar pod anglickou nadvládou jmenoval.

Číst dál...

CEJLON PÁLÍ...

CEJLON PÁLÍ...

Jeli jsme na Srí Lanku čtyři. Režisér a produkční ze Švýcarska, slovenský kameraman a český scenárista. Byli jsme naivní. Věřili jsme, že se nám podaří vydupat ze země metaforicky velkofilm inspirovaný pohádkami Hanse Christiana Andersena. Všechno vypadalo růžově. Bolševik nás Čechoslováky pustil prostřednictvím Filmexportu na Západ, protože se těší, že tam vyděláme pár tisíc švýcarských franků a on nám většinu z nich vezme.

Číst dál...

ALTAJ

ALTAJ

Svítá, je 5 hodin ráno. Vystupujeme po celonoční jízdě Čujským traktem z jakéhosi terénního autobusu, tmavozeleného masívního krytého monstra na velkých kolech, které jsme si zjednali v Gorno-Altajsku. Kousek od nás bouří kalná a zpěněná Čuja, kterou by se zde pokusil přeplavat jen sebevrah. Jsme pod vesnicí Čibit, uprostřed Altaje, jehož návštěva nás láká již delší dobu. Jinak je oblast neobydlena, s výjimkou některých sídel v údolí Čuji.

Číst dál...

KROKODÝLÍ HRÁTKY

KROKODÝLÍ HRÁTKY

To údaje o největším krokodýlovi, držen ém v zajetí si můžete přečíst na tabuli v největší krokodýlí farmě na světě - Samutprakarn. Z hlavního města Bangkoku je vzdálené necelých 15 km. Krokodýl Yai, thajský hybrid, se narodil na farmě založené v roce 1950. Jejím původním cílem bylo zachraňovat před vyhynutím vzácné druhy krokodýlů. Nyní se k tomu záměru připojil zájem výnosného exportu krokodýlího masa a kůže. Dnes žije na farmě téměř 40 tisíc krokodýlů. Líhnou se v inkubačních celách. Malý krokodýlek se vyklube z vejce po 65-70 dnech.

Číst dál...

V ZEMI ČISTÝCH

V ZEMI ČISTÝCH

Zažít v cizí zemi revoluci je snem každého pořádného cestovatele. Jedním rázem nahlédne do samotné podstaty národa. Málem jsme měli to štěstí. Pouliční nepokoje, které v Ravalpindí začátkem srpna organizovala Benazir Bhuttová, vypadaly jako neškodné demonstrace. Později jsme v novinách četli, že při nich zahynuly desítky lidí. Když pak předseda vlády v televizním vystoupení skládal funkci, Pákistánec Abid se mu smál a klepal si na čelo.

Číst dál...

INKOGNITO V ÍRÁNU

INKOGNITO V ÍRÁNU

NA JAKOU ADRESU SI PŘEJETE POSLAT SVOJI MRTVOLU? To je jedna z otázek v dotazníku, který musíte vyplnit, pokud chcete íránské vízum. Je to chyták. Jestliže skutečně napíšete adresu své rodiny a oni jednoho dne dostanou vás v zinkové rakvi a účet za transport v tisícovkách dolarů, je to tragédie hned dvojnásobná. Lepší je napsat, že chcete být pohřben v místě úmrtí, a ještě víc se tak utvrdit ve všeobecně přijímaném mínění, že pojedete do pekla plného krvelačných čertů.

Číst dál...

Co pálí Nepál?

Co pálí Nepál?

ZEPTAT SE V ČECHÁCH, kdo prohlásil, že jeho stát připomíná „sazeničku mezi dvěma balvany“, bude asi většina lidí hádat Masaryka, Beneše, možná i Havla. Ale byl to zakladatel nepálského státu král Prithvi Narajan Šáh už v 18. století a měl na mysli místo Ruska a Německa Čínu a Indii. Není to mimochodem - jediná podobnost, která nás s Nepálci spojuje. Porovnáme-li s touhle zapadlou zemičkou mapu bývalého Československa, zjistíme, že se od sebe příliš neliší ani rozlohou, ani počtem obyvatel.

Číst dál...

KOKTEJL alá ISTAMBUL

KOKTEJL alá ISTAMBUL

Istambul. Jediné město světa sídlící na území dvou kontinentů, nepřeberné množství trhů se zlatem, kůží, falešnou skotskou whisky. Neuvěřitelný počet cizinců, v minulosti budujících socialismus, jejichž hlavy připomínají kalkulačky v mžiku schopné vyčíslit, co se vyplatí či nevyplatí koupit. Mimo jiné i město, ve kterém vydělávají desetileté děti, město které se stalo eldorádem laciných prostitutek, které kromě svého těla nabízí kaviár, kapavku či syfilis.

Číst dál...

Piknik s ovečkou

Piknik s ovečkou

Možná že v Čechách se jezdí na piknik s máslíčkem Alfa, jak nás o tom přesvědčuje televizní reklama, ale v Kirgizii se na piknik jezdí s ovečkou. To je tak: vezmete rodinu a vodku, váš soused vezme rodinu a ovci, švagr vezme rodinu, náklaďák a samovar.

Číst dál...

A neutop se

A neutop se
Jeden z drsných vtipů ruských vodáků praví, že každý člen výpravy by měl mít s sebou mosaznou destičku, jejíž jedna vyleštěná strana slouží ke zjištění, zda dotyčný dýchá, a v případě, že tomu tak není, má být na druhé straně vyryto: zde zahynul tehdy a tehdy při sjezdu řeky ten a ten. Řeky na území bývalého SSSR jsou těžké dostupné a nebezpečné. My se vydali do Kirgizie a destičku s sebou nikdo neměl. BUCLATÁ MATYLDA Jelo nás sedm a osmá stokilová Matylda, plavidlo na první pohled vzbuzující (stejně jako její název) pocit bezpečí a pohody.

Číst dál...

Maroko

Maroko

Všichni mě varovali. Orient není pro ženskou. Kdo by však mohl říci, tady končí řád a tam začíná chaos? Muslimský svět je trochu jiný než ten náš. Lidé jsou však na celém světě stejní. Někteří se bojí a jiní strach nahánějí. Jedni se smějí a druzí jsou zamračení. Ani všichni Arabové nejsou jen náboženští fanatici. V Maroku se člověk - pokud se vyhne některým místům - nemusí obávat nepříjemností a může lehce podlehnout barevné- mu těkání muslimského světa.

Číst dál...

Ve válečné zóně

Ve válečné zóně

Že cesta nebude nudná, jsem zjistil hned poté, co jsme se propletli pobíhajícími řidiči, prodavači a nahaněči a vyjeli na hlavní silnici směřující jižním směrem. Proti nám se valili des ítky automobilů a autobusů všech značek a velikostí. Nešlo však o tradi ční dopravní zácpu, která v Bejrůtu trvá od úsvitu dlouho do noci.

Číst dál...

Květy zla

Květy zla

Země pode mnou vyhlíží z okénka malé cessny jako poďobaná od neštovic. Krátery po těžkých bombách, dnes už z větší části zarostlé nízkou trávou anebo naplněné vodou, jsou tu nasázeny hustě jeden vedle druhého. Mlčky připomínají nevyhlášenou válku, kterou Američané během konfliktu v Indočíně vedli v Laosu proti Vietnamcům a levicovým partyzánům „rudého" prince Souphanouvonga. Do severolaoské provincie Xiengkhunang mě však nepřivádějí vzpomínky na válku, ale téma podstatně aktuálnější - drogy. Jediná pozemní spojnice severního Laosu s jihem.

Číst dál...

KŘÍŽEM KRÁŽEM TUNISKEM

KŘÍŽEM KRÁŽEM TUNISKEM

Příběh Berberů začal asi před sedmi tisíci let, kdy přišli na území dnešního Tuniska z jižní a západní Evropy. Později ustupovali, před Římany, Araby a Numiďany stále hlouběji a hlouběji do pouště a zpět do hor, kde zůstali. V sedmém století s počátkem islamizace jejich jazyk pomalu mizel. Nezmizely jeskynní byty, které vytesávali do jílovité půdy. V létě byly chladné a v zimě teplé. Otcové jejich otců možná v jeskyních skutečně bydleli a nevěděli nic o tom, že je možno žít jinak.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group