ikoktejl

Asie
Tag: Asie Nalezeno 32 výsledků.
Tag: Asie Řazení

Nový rok 2067

Nový rok 2067

TEXT A FOTO: MICHAL THOMA

„Ha-se!“ zakřičí muž stojící na podivuhodném dřevěném voze. „Aj-še!“ ozve se odpověď desítek mladíků třímajících v rukou lana. „Háá!“ trhnou provazy jako jeden muž, až vůz zaskřípe a zakymácí se. Nepálci oslavují Nový rok.

14. dubna 2010 se v himálajském státě Nepál přehoupl kalendář a započal Nový rok 2067. Kalendář Vikram Samvat Nepálci ctí jako národní poklad a řídí se jím ve svém každodenním životě. Turisty, kteří v podvečer posledního dne nepálského roku vyrazili za bujarými oslavami do ulic Káthmándú, ovšem čekalo zklamání. Skutečně svérázné a ojedinělé slavnosti se odehrávaly pouze v historickém městečku Bhaktapur a v blízké vesničce Thimi. Bhaktapurský svátek Bisket džatra a thimijský Sindrúk džatra jsou živými ukázkami bohaté a komplikované kultury Névárců, původních obyvatel káth-mándského údolí.

Číst dál...

Bezhlavý ostrov

Bezhlavý ostrov

TEXT A FOTO: ROSTISLAV J. PECH

Vyslovíte-li jeho jméno, ucítíte závan pravé exotiky a nefalšovaného dobrodružství. Tajuplný a legendami opředený. Tolik jsem o něm slyšel a přesto jsem si ho nedokázal představit. Skutečnost je prostě jiná: Borneo!

Už jeho jméno je takový malý kvíz. Z přísně geografického hlediska se třetí největší ostrov světa jmenuje Kalimantan. Jenomže severní část, kterou tvoří malajské státy Sabah a Sarawak spolu se sultanátem Brunej, je známější jako Borneo. A tak vlastně záleží na tom, z které strany se k ostrovu přibližujete, jestli z Indonésie či z Malajsie.

Číst dál...

Život v objetí

Život v objetí

TEXT A FOTO: JIŘÍ SLADKÝ

V íránském Táleši najdeme to, co ve střední Evropě už patří do kategorie „kdysi“. Lesní krajinu, v níž lidé hospodaří skoro jako v neolitu, a také rozsáhlá rýžoviště v deštivých nížinách, kde tvrdě pracující ženy obstarávají obživu na celý rok.

Od Kaspického moře do hor to trvá dobrou hodinu. Nekonečné serpentiny hlubokým lesem, šofér občas zastaví, nabere chladnou horskou vodu z pramene, dolije z kýblu do kouřícího chladiče náklaďáku. Je to dýchavičný ruský výrobek, a k tomu veterán. Vystoupáme skoro dva tisíce metrů. Jsme na místě, les je pryč a do dálky se táhnou obydlené hřbety a svahy – íránské pohoří Táleš. Domovina etnika, které tu žije po tisíce let.

Talyšové se nepovažují za Peršany a nemluví perštinou ani gílánštinou jako většina obyvatel provincie. Talyština patří do skupiny íránských jazyků, podobá se perštině méně než polština češtině. Slovní zásoba svědčí o staletích vlivů, které v této oblasti měli Turci (Ázerbájdžánci) a Rusové. Několik set tisíc Talyšů převládá při kaspickém pobřeží na severozápadě Íránu a na jihu Ázerbájdžánu.

Číst dál...

Mantry v červeném

Mantry v červeném

TEXT A FOTO: KATEŘINA MANDULOVÁ

Co na tom, že se hora Genyen dnes nachází v čínské provincii S-čchuan. Podle staré mapy jsme tu správně v odbojné provincii Kham ve východním Tibetu. A vyrážíme k hoře, na kterou je zakázáno i jen sáhnout.

Vyrazím z Kangdingu stopem do Litangu, kde na mě čeká Tom. Přehoupnu se na čínském náklaďáku přes první ze sedmi sedel, a rázem se ocitám na tibetském venkově. Pár stavení rozesetých po údolí, políčka kolem řeky, na stráních ty známé černé chumáčky pasoucích se jaků, mantry vyskládané z kamení a modlitební praporky prozrazují, že si můžu na chvíli odpočinout od čínské civilizační hrůzy.

Číst dál...

Jízda snů

Jízda snů

TEXT A FOTO: LIBOR BUDINSKÝ

Krvavá minulost je zapomenuta. Malé kambodžské království se naplno otevřelo turistům. A jejich počty rok od roku rostou. Není se čemu divit. Země česky mluvícího krále nabízí nepřeberné množství zážitků. Od smažených pavouků a pečených hadů až po úchvatně romantický Angkor. Takže si chvílemi připadáte jak v tom nejbláznivějším snu.

Rychlý člun uhání po hladině jako splašený. Za námi se dělají skoro půlmetrové vlny, vratké dřevěné lodičky rybářů se nebezpečně houpají jako kyvadlo na orloji. Za pár minut zastavujeme uprostřed podivuhodné vesnice. Všude kolem nás jsou desítky dřevěných domků. Na první pohled vesnice jako každá jiná. Až na to, že domky neobklopují políčka a nevede k nim cesta. Všechny totiž plují na vodě. Hospůdky, krámky, chlívky, záchody, všechny domečky se houpají na hladině obrovského jezera. Čistokrevná romantika. Myslíte? Po pravdě, není to žádný zázrak. Domy (a někdy spíše chatrče) mají většinou jen jednu místnost, ve které žije pět až deset lidí. U každého domku stojí jedna až dvě obyčejné loďky, na kterých se tu běžně plaví sotva pětileté děti. A kdoví, zda vůbec umějí plavat? Na jezeře Tonlesap najdete desítky plujících vesnic. Některé se skládají jen z několika domků, v jiných žije tisíc lidí. Nejchudší z nejchudších, nuzáci bez polí a pozemků byli po staletí skryti okolnímu světu. Až před několika lety se všechno změnilo. Kambodža vyčerpaná krvavým Pol Potovým režimem a následnou občanskou válkou se konečně postavila na nohy a otevřela se západnímu světu. A poněvadž turisté milují vše bizarní, stává se návštěva plovoucí vesnice na jezeře Tonlesap jedním z nejvyhledávanějších zážitků.

Číst dál...

Opičí tuláci

Opičí tuláci

TEXT A FOTO: ROBERT MIKOLÁŠ, ZPRAVODAJ ČRo V ČÍNĚ

Po staletí křižují po celé Číně a spolu s nimi i jejich čtyřnozí společníci. Nerozluční partneři, v dobrém i zlém. Opičí muži spolu se svými cvičenými opicemi bývali vždy součástí někdejší Říše středu. Dnes prchají před policií.

Nemohu se dočkat. Po třech letech pátrání konečně slavím úspěch. Mířím totiž na setkání s jedním z opičích mužů. V současnosti už jich zbývá jen kolem dvou tisíc a většina z nich žije v okrese Sin-jie v provincii Che-nan. „Můžeme se vidět v Jüan-jang, znáte to tam? Kdy dorazíte? Zavoláme si, až přijedete,“ říkal mi minulou noc do telefonu padesátiletý Jang Lin-kuej. Pouliční umělec, který stejně jako jeho předci vystupuje v ulicích čínských měst a vesnic. Vzhledem k perzekuci ze strany úřadů a policie však nikdy dopředu neprozrazuje, kde se bude pohybovat. A navíc to mnohdy neví ani on sám.

Číst dál...

Tunel smrti

Tunel smrti

TEXT: MICHAL DVOŘÁK

Kdybych neměl bytelnou žlutou helmu, tak mám hlavu napadrť. V jednom kuse narážím do skalních výčnělků na stropě tunelu, které mi helmu co chvíli shazují na zem. Za ten zážitek to ale stojí – právě procházím pod nejstřeženější hranicí na světě.

Severní a Jižní Korea jsou fakticky stále ve válce. Tříletý korejský konflikt totiž skončil v roce 1953 pouhým příměřím. A podle toho také hranice mezi těmito dvěma státy vypadá. Na obou stranách demarkační linie se rozprostírá dva kilometry široká demilitarizovaná zóna (DMZ), kterou střeží půl druhého milionu severokorejských, jihokorejských a amerických vojáků. K demilitarizované zóně se v průběhu celé studené války upínaly pohledy celého světa, protože jestli někde hrozilo vypuknutí konfliktu, bylo to právě zde. A svět sem hledí i dnes. Ačkoliv se od padesátých let mnohé změnilo a některá místa DMZ na jižní straně připomínají spíše disneyland, tak mezi znepřátelenými sousedy to stále jiskří.

Když v březnu potopilo severokorejské torpédo jihokorejskou fregatu Čchonan, tak se celý poloostrov na chvilku zastavil. Přijde odveta? Bude válka? A pamětníci si okamžitě vzpomněli na hrůzostrašné okamžiky po nálezech infiltračních tunelů.

Číst dál...

Víra, rock a prachy

Víra, rock a prachy

TEXT A FOTO: JAROMÍR MAREK ČRO1 RADIOŽURNÁL

Jestliže někde leží ezoterický pupek světa, pak právě tady. V Rišikeši. Svoje duchovní bohatství sem odjeli hledat i Beatles. John Lennon si kdysi pohněval církev výrokem „jsme slavnější než Ježíš“. Indický „Beatles chrám“ ale dnes pohlcuje prales.

Členové nesmrtelné slupiny Beatles byli nejen geniálními muzikanty, ale také horlivými stoupenci východní mystiky. Jejich kroky proto nutně vedly do Indie. Ve městečku Rišikeš strávili dva měsíce po boku svého duchovního učitele Maharišiho, kam se v touze po hledání duchovna sjížděli lidé z celého světa.

Číst dál...

Dřevěné duše

Dřevěné duše

TEXT A FOTO: KATI ŠTOLCPARTOVÁ

Loutky v asijském divadle jsou svaté a přitom lidské, slouží k ponaučení, k zábavě i k uměleckému zážitku. Strávila jsem skoro rok na Bali, abych pronikla do jejich duší.

Sedím nad svými deníky z cesty do Indonésie a přemítám, kolika lidem asi tato země podobně přirostla k srdci. Nebude jich právě málo. Má touha po poznání kořenů umění a tradice loutkového stínového divadla jihovýchodní Asie vyústila v realizaci několikaměsíčního pobytu v ostrovní zemi, uskutečněného spolu s mou hereckou kolegyní. Poznání kultury vyžaduje hlubší výzkum, dlouhodobější pobyt v prostředí, v němž divadlo vzniká a existuje. Průlom v našem nesmělém objevování Bali nastal při setkání s populárním dalangem (loutkářem) z gianyarské oblasti. Anglicky hovořící stále mladý I Made Sidia a jeho rodina nás přijali velice pohostinně, s otevřenou náručí, věčným úsměvem a takřka každodenním pozváním na účast při nějaké slavnosti.

Číst dál...

Chrám voyaerů

Chrám voyaerů

TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (MAGAZÍN MAXIM)

 

Když se řekne Indie, vybaví si většina z nás asketické svaté muže, kteří se při hledání osvícení zřekli všech světských radovánek. Jenže Indie je zemí paradoxů.

Číst dál...

Navoněná mršina

Navoněná mršina

TEXT A FOTO: JURA NAMAK

Dubaj je na první pohled fantastické místo. Z nejvyšší stavby planety můžete hledět na nejmohutnější fontánu na Zemi nebo na umělé ostrovy ve tvaru palem, které jsou vidět až z vesmíru.

Číst dál...

Černá duše Sachalinu

Černá duše Sachalinu

TEXT A FOTO: KATEŘINA MANDULOVÁ

 

Zmar, beznaděj, prázdnota… našlo by se mnoho slov, kterými lze popsat život na Sachalinu. Nic ale není tak černé, jak se zdá. I tady si lidé dokážou užívat drobné radosti, třeba windsurfing.

Číst dál...

Zakázaná pochoutka

Zakázaná pochoutka

Text: Milada Petrů

 

Píp, píp, píp, píp – ozývá se noční tmou zvuk radiopřijímače. Tón postupně sílí a zase slábne podle toho, jak otáčím anténou ve snaze zachytit signál z vysílačky, kterou jsme před pár dny označili jednoho z nejmenších primátů světa.

Číst dál...

Rudý ráj

Rudý ráj

TEXT: JAROMÍR MAREK (ČRO1 RADIOŽURNÁL), FOTO: ARCHIV AUTORA

 

Píše se rok 1925 a zapálení komunisté vyrážejí z Československa do sovětského Kyrgyzstánu. Mezi nimi i Alexander Dubček se svými rodiči. Chtějí tu budovat nový společenský řád.

Číst dál...

Lekce pokory

Lekce pokory

TEXT A FOTO: RUDOLF ŠVAŘÍČEK

 

Někdy si na cestách zbytečně hrajeme na velké dobrodruhy a cestovatele. Máme nejmodernější techniku a super výbavu, domorodci však znají jen tu skromnou.

Číst dál...

Plážová porodnice

Plážová porodnice

TEXT: IRENA PÁLENÍČKOVÁ , FOTO: JIŘÍ PÁLENÍČEK

 

Stříbřitý kámen byl v nočním stínu na písku špatně vidět, přesto přitahoval lidskou pozornost. Pak se pohnul a vypadla z něj velká bělavá perla. To kareta obrovská snesla první ze svých 185 vajec. Ostrov Šrí Lanka je jedním z nemnoha míst na světě, kde se můžete přesvědčit o tom, že mořské želvy při kladení vajec opravdu roní slzy.

Číst dál...

Boží vrchol

Boží vrchol

TEXT A FOTO: MARTIN SMRČEK

 

Necítím nohy, ale sbírám poslední síly a ploužím se i za pomoci rukou dál nahoru. Musím to dokázat, jinak byla celá snaha dostat se s rozedněním na horu, kam každý den směřují tisíce poutníků všech vyznání, marná. Vrcholek nejslavnější šrílanské hory Adam´s Peak, či po sinhálsku Srí Pada, se zdá od levného hotýlku na dosah.

Číst dál...

Asfaltová armáda

Asfaltová armáda

TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (MAG. MAXIM)

 

Budovatelé himálajských silnic svádějí na střeše světa každodenní bitvy s přírodou. Válečná rétorika je rozhodně na místě – cestáři jsou totiž předsunutou linií strategických plánů generálů tří sousedních horských velmocí. Zdálky ta scéna připomínala peklo.

Číst dál...

Maraton bez kraslic

Maraton bez kraslic

TEXT A FOTO: JAROMÍR MAREK (ČRO1 RADIOŽURNÁL)

 

 

Fasika znamená v amharštině, převažujícím jazyce Etiopie, Velikonoce. Zapomeňme na pomlázku, hodovačky a barvení vajíček. V Etiopii, kde to jsou nejdůležitější svátky v roce, má oslava jiné grády.

Číst dál...

Zpívající bojovníci

Zpívající bojovníci

TEXT A FOTO: MICHAELA „MYSHA“ KOŠŤÁLOVÁ

 

Úporné boje za svobodu probíhají v indickém Dárdžilingu. Zdejší Gurkhové se snaží zbavit nadvlády Západního Bengálska. V mnoha armádách světa jsou sice proslulí jako houževnatí válečníci, ale o svou nezávislost bojují bez prolévání krve – plakáty nebo koncerty. Však už se taky jejich boj vleče přes sto let.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group