Roční předplatné 499 KčDáma v přestrojení
TEXT: LUCIE RADOVÁ
Ještě se pořád mohla vrátit, za sebou měla jen pár dní ze čtyř měsíců pochodu, ze dvou tisíců kilometrů mrazivým Tibetem. Byl to její několikátý pokus dostat se do zakázaného města. Do Lhasy.
Drobné francouzské orientalistce bylo v té době padesát šest let, a nikdo by se nedivil, kdyby svou pouť vzdala. To by ale nesměla soupeřit sama se sebou, s tvrdohlavou a cílevědomou Alexandrou David-Néelovou. „Začalo hustě chumelit. Roztáhnout nad sebou náš malý stan na způsob jakési ochranné přikrývky nepřicházelo vůbec v úvahu. Nezbývalo, než těch několik hodin hustého sněžení prospat jen tak, s hlavou položenou přímo na našich vacích,“ vzpomínala Alexandra na úskalí své cesty.
Rýžový svět
TEXT A FOTO: ALEXANDRA SYNAC
Táhne se více než tisíc kilometrů od východu k západu a svou zalidněností připomíná tento ostrov jedno velké město, jehož pouliční džunglí můžete bloumat celé dny. Navzdory tomu základ života místních lidí je v přírodě, s nohama zabořenýma ve vodě a rukama pečujícíma o rýžovou sklizeň. Ta je na Jávě alfou a omegou bytí a přežití. Četné aktivní nebo spící sopky, které se táhnou jako páteř podél ostrova, dominují překrásné vulkanické krajině. Je to právě dávná sopečná aktivita, které vděčíme za úrodnost tohoto místa. A tak rýžová pole a rozlehlé plantáže patří k Jávě stejně, jako její sopky či muslimské mešity.
Oběd u sikhů
TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (Magazín Maxim)
Najednou stojíš a zíráš a sbíráš dech a slova.“ Takto popsali své první dojmy z návštěvy svatyně sikhů v Amritsaru slavní čeští cestovatelé Hanzelka a Zikmund v roce 1960. Jejich slova platí stále. Brána, která tohle místo odděluje od jednoho z největších měst svazového státu Paňdžáb, je vstupem do jiného světa. Špinavé indické ulice zůstanou kdesi daleko za vámi a vy máte náhle pocit, jako kdybyste vstoupili do zahrad Edenu.
