Roční předplatné 499 KčNejpodivnější stavba
TEXT: Lucie Radová, FOTO: www.atomium.be
Měla se dožít pouhých šesti měsíců, ale letos oslaví padesáté šesté narozeniny a září novotou více než kdy jindy. Prazvláštní konstrukce Atomium si získala srdce několika generací Belgičanů, kteří z ní hned vedle čurajícího panáčka a mastných hranolek udělali symbol Belgie.
Země neznámá
Očima nejednoho Evropana je Belgie hlavně Brusel se slavným Atomiem, čurajícím chlapečkem a krásným bruselským náměstím Grand-Place. Zvídavější možná zamíří do Brugg, Antverp či Gentu. Co se dá v Belgii ještě navštívit?
TEXT: IVA STŘÍBRSKÁ
Záleží, komu položíme otázku co je vlastně ve Valonsku?. Například bankovní úřednice ve vlámské části země mi mezi vyplňováním formulářů s nezájmem odpověděla: „Nic moc,“ a její výraz nápadně připomíná zapřisáhlého Pražáka, který byl právě nucen odpovědět cizinci na dotaz co je vlastně na Moravě? Ovšem s tím rozdílem, že tady jsou ve hře větší rozdíly. Valonsko, francouzsky hovořící část Belgie se dělí na pět provincií (Lutych, Lucembursko, Valonské Brabantsko, Namur a Henegavsko) a z hlediska rozlohy zabírá více než polovinu země. Podobnému podílu se však ani zdaleka netěší z pohledu rozložení obyvatelstva. Ve Valonsku žije pouze jedna třetina Belgičanů. Zbytek se soustředí do středu a „nahoru“ do prosperujících vlámských měst. Přitom tomu tak nebylo vždy. Francouzská část Belgie v 19. století a v první polovině století dvacátého platila za průmyslový ráj a nejvíce rozvinutou část kontinentální Evropy. Po druhé světové válce se však investice pozvolna přesunuly jinam a „spodní“ část Belgie od té doby vytrvale pokulhává. Ekonomická situace, jazykové rozdíly a odlišné chápání světa mezi Valony a Vlámy patří k často skloňovaným důvodům vnitřního konfliktu země, ze kterého Valonsko zatím na první pohled vítězně nevychází.
Džin z kašny
TEXT A FOTO: Bohumil Brejžek
Do zítřejšího rána obrostou všechny stromy, co jich v havířské kolonii stojí, jitrnicemi a jelítky a v potoce poteče místo vody pivo. Taková přání se však splnila jen Pandrholovi, a navíc jen v pohádce. Nebo že by něco podobného bylo možné?
Věřte, že je na světě město, kde z kašny na náměstí neteče voda, ale jalovcová. Není to sice stále, jen jeden den v roce a k tomu ještě pouhých třicet minut, ale takové místo skutečně existuje. Nachází se v belgických Flandrech. O Hasseltu, provinčním městě na severovýchodě Belgie se sedmdesáti tisíci obyvateli se proto s nadsázkou říká, že je nejbohatším městem v Belgii, kde zlato teče proudem. Tím zlatem je míněn právě jalovcový jenever, který se ve zdejších palírnách vyrábí. Dříve byl nespočet palíren, nyní zůstaly pouze tři největší.
Bruggy v pražském zrcadle
TEXT A FOTO: TOPÍ PIGULA
„Bruggy jsou ikona belgické historie. Uvidíš, že se ti tam bude líbit. Je to taková Praha v malém. Kostely, muzea, pivo,“ líčil mi kamarád, když jsem mu přibližoval plány na své belgické putování.
Ledové Vánoce
Hranolky jsou doma v Belgii
OSLAVA SVOBODNÉ REPUBLIKY OUTREMEUSE
GENT A JEHO ZVONÍK
BRUGGY - STŘEDOVĚK TU NESKONČIL
ANTVERPY - KDE VONÍ DÁLKY A DÝMKY NÁMOŘNÍKŮ
Autor: Irena Páleníčková
Antverpský námořní přístav, ležící u řeky Šeldy, je svým způsobem unikátní. Nachází se totiž ve vnitrozemí, sedmdesát kilometrů od jejího ústí. Přesto Antverpy voní dálkou - nový přístav pro velké zaoceánské osobní parníky byl vybudován v těsném sousedství historického středu města.
