Roční předplatné 499 Kč
Roční předplatné (4 ks) 135 Kč
Roční předplatné 248 Kč (6 čísel)
Roční předplatné 249 KčMĚSTO Z KACHLÍKŮ
Ďábelské stříbro
Provrtaná hora nepředstavitelného bohatství a nepředstavitelné tragédie se zasloužila o zrod nejvýše položeného velkoměsta na světě – Potosí. Leží ve výšce 4070 metrů nad mořem a v časech slávy zastiňovalo i Londýn a Paříž. V půlce 19. století ale začala těžba v Cerro Rico upadat, protože stříbro nahradil cín. S jeho produkcí Bolívie v roce 1945 dominovala na světovém trhu. V roce 1952 proběha tzv. Lidová revoluce, která byla spojena se zestátněním dolů a pozemkovou reformou. Těžba upadala ještě více a dnes zde působí jen několik společností. Zato sem mohou návštěvníci. Nejprve ale musejí podepsat prohlášení, ve kterém stojí: „Souhlasím, že agentura ... nenese žádnou odpovědnost za případné nehody, zranění nebo smrt, ke kterým může v době exkurze v dolech dojít. Prohlašuji, že do dolů vstupuji dobrovolně a na vlastní riziko.“ Jak je tenhle kousek papírku důležitý, jsem pochopila až uvnitř neslavně slavné hory. Můžete si být jisti, že v Evropě by vám takový kus papíru podepsat nedali. Do takových dolů by prostě nepustili vás jako návštěvníka, ale ani horníka. Dynamit a koka Nejprve každý z nás v jednom domě na předměstí Potosí vyfasoval pogumované kalhoty, gumáky, pásek s baterkou, helmu s lampou a další výbavu. Vysvětlili nám pár pouček a pak nás převezli na Cerro Rico. Naši skupinu doprovázel bývalý horník Juan, původem z Uyuni, který před osmi lety po tříleté práci v dolech přesedlal na průvodcování. Zavedl nás do jednoho z obchodů, abychom si koupili dynamit. Podle průvodce nejlepší pocházel z Argentiny, protože měl největší obsah nitroglycerinu. Nejhorší byl z Peru. Horníci začali používat dynamit asi před sedmdesáti lety, předtím si museli vystačit s obyčejným střelným prachem. Odpalovací bílá šňůra s kovovým koncem na jedné straně měla asi šest centimetrů, které stačily na čtyři minuty pro útěk a ukrytí se. Říkali jí la armada. Aby byl výbuch silnější, přidávalo se umělé hnojivo nebo nitrid amonia. Bolivijský dynamit zelené barvy o velikosti velkého kubánského cigára stál šestnáct bolivian. Pro porovnání – velká láhev bublinkové malinovky přišla na čtyři boliviana, láhev pitné vody na tři. V obchodě také nabízeli různé druhy helem, lamp a baterek. Tradiční lampy byly uhlíkové, trochu se podobají přesýpacím hodinám. Původně si horníci brali do dolů i kanárky, aby byli varováni před přítomností jedovatých plynů. Když Říká se, že ze stříbra, které v dolech v Potosí uprostřed bolivijského Altiplana vytěžili Španělé, by se dal odtamtud postavit most až do Madridu, přes celý Atlantský oceán! Cerro Rico neboli Bohatá hora se vypíná do výšky 4824 metrů a po čtyři století kolonizace krmila nenasytné kapsy španělských conquistadorů.
PREZIDENT (BEZ)MOCI
LES TROIS VALLÉES ZA OPONOU LYŽAŘSKÉHO GIGANTA
Spojenci zvířat
TEXT A FOTO: OLGA VILÍMKOVÁ
Když jsme nastoupili v Guatemale se třemi mayskými přáteli na loďku, jeden z nich ji odstrčil od břehu a zvolal: „Ať žije svoboda!“ Všichni to zopakovali. Svobody si váží nadevše. Už jen cesta za Mayi je zážitek.
Ráj pytláků a pokladů
Text: Jana Soukupová a foto: Vladimír Mráz
Volvi, druhé největší jezero Řecka, už po dlouhá staletí nemine nikdo, kdo cestuje historicky nejslavnější spojnicí východu a západu po úseku mezi Soluní a Strymonským zálivem Egejského moře.
Kaše od BÍLÉ PANÍ
TEXT A FOTO: EVA OBŮRKOVÁ
O jindřichohradecké Černé kuchyni se říká ledacos, třeba že byla dokončena koncem 15. století a že je to jedna z nejlépe dochovaných hradních kuchyní v České republice.
Hra na Slovany
TEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ
Nevlídný den, kdy zima zalézá až za nehty, déšť, do kterého by člověk ani psa nevyhnal, ale přesto je autobus z Uherského Hradiště docela plný. Netypičtí cestující s velkými batohy, oblečení do vlněných sutan a kožešin, obtěžkáni luky a meči dávají tušit něco nezvyklého.
Detektivky od vodopádu
TEXT: JIŘÍ KAMEN, FOTO: KAREL KERLICKÝ
Sherlock Holmes svádí svůj „poslední“ boj s ďábelským profesorem Moriartym u vodopádu, připomínajícího strašlivý kotel… Vítejte ve Švýcarsku, zemi milované autory světově proslulých detektivek.
Padněte NA KOLENA
TEXT: ALEŠ HORÁČEK, FOTO: MAREK WÁGNER
Klečím na rohoži a netroufám se pohnout. Můj hostitel z čajové školy Urasenke právě vstoupil do místnosti s tradičními papírovými stěnami a obřadně se uklonil. Mám úklonu opakovat, nebo vycházet z toho, že jsme oba Češi, čtyři patra pod námi leží večerní Václavák, a špitnout: Dobrý večer?
Cukroví z chaluh a fazolí
TEXT A FOTO: LUBOMÍR ČERNOTA
Před hosty stavím několik na sobě naskládaných, tajemně vyhlížejících lakových krabiček, přezdívaných fuči-daka. V každé je připraven jeden kousek tradičního japonského cukroví wagaši, na víku pak set bambusových hůlek. A pak už následuje zaklínadlo, na které se všichni tolik těší: „Okaši-o dózo.“ Nabídněte si cukroví...
Oživlé DŘEVO
TEXT: JANA SOUKUPOVÁ
Otesánek. Slovo, které v nás evokuje představu obézního a žravého stvoření, bylo na začátku pohádky hezkou zdrobnělinou a jménem vytouženého děťátka. Karel Jaromír Erben kdysi nalezl mezi poklady lidové slovesnosti příběh chudobných manželů, kteří léta marně toužili po dítěti, ačkoli sami neměli co jíst.
KULT štíhlého těla
TEXT: HELENA JAROŠOVÁ, KATEDRA ESTETIKY FF UK
Styl odívání se často mění rychleji než roční období, ale jeden z vůdčích motivů módy vždy zůstává – tendence tvarovat lidské tělo. Co nás vede k tomu, že jednou svazujeme vlasy do drdolů, jindy je v módě prostovlasost, nebo že jeden čas obdivujeme mohutnou holubí hruď a jindy zase plochou?
Výkrmna manželek
Text: Michal Dvořák
Kolik místa zabírá žena v manželově domě, tolik místa jí náleží i v jeho srdci, říká se v Mauritánii, chudém sahelském státu v západní Africe. Nadváhou zde trpí skoro 60 procent žen, každá třetí mauritánská žena je pak obézní.
Tady jsme doma
TEXT: JIŘÍ ŠKODA, FOTO: Film "HOME" –
Elzevir Films/Europacorp Žijeme na planetě, která vznikla před 4,6 miliardami let. Víme však, kolik náhod vedlo k tomu, že je dnes obydlena neuvěřitelným počtem rozmanitých životních forem?
Co mohlo být naše
Text Jiří Škoda
Průkopníky osídlování světa byli v případě Čechů především jednotlivci, případně malé skupinky našich obyvatel. V krátké historii naší republiky ale byly chvíle, kdy jsme se snažili být světoví a získat rozsáhlá území pro vlastní potřebu.
My cizinou jsme bloudili…
Text Michael Havas, foto Martin Šácha
Naštěstí jsem byl příliš malý na to, abych mohl přemýšlet nad tím, proč jsem nakonec vyrůstal na opačné straně Země, než na které jsem se narodil. Osud tak tomu ale zřejmě chtěl. Otec byl za 2. světové války styčným důstojníkem v RAF. V roce 1948 ho komunisté za to zavřeli.
Kivi mluví česky
TEXT: KAREL PAŽOUREK
Není kiwi jako kivi. První jméno patří známým subtropickým plodům, druhé jedinečnému nočnímu ptáku s dlouhým zobákem, který žije pouze na Novém Zélandu. A na přezdívku kivi tam hrdě slyší každý jeho obyvatel.
Pohoří VOLNOSTI
TEXT A FOTO: ANTONÍN J. GRIMM
Nápad vyrazit do rumunských hor autem mě okamžitě zaujal, kde jinde v Evropě můžete s offroadem dovádět v horách bez omezení? Centrem naší výpravy je krasové pohoří Apuseni na západě Rumunska, prvním testem pro nás i auta je výjezd na nejvyšší horu Cucurbata Mare (1849 m n. m.).
Cikánští kotláři Kalderaši
TEXT A FOTO: IVAN BREZINA (MAGAZÍN MAXIM)
Kočovné cikánské kováře z Rumunska už za pár let nejspíš nepotkáte. Jejich tradiční způsob života totiž taje stejně rychle jako cín, kterým pokrývají stěny svých hrnců a kotlů.
