ikoktejl

Sloní národní park Addo (Addo Elephant National Park) v údolní oblasti Sundays River provincie Eastern Cape v Jihoafrické republice patřil sto dvacet let slonům. K večerním hlasům buše se ale teď přidalo oznámení, že teritorium má nového pána – vrátil se lev.

Číst dál...

Nádherná smrt, hravý zabiják, v jehož milostném objetí ztratila srdce nejedna antilopa.“ Tak nazývají nejtajemnějšího obyvatele afrického buše Křováci. Příběh leopardí rodiny z keňské rezervace Masai Mara jsme objevili na internetu, když jsme se připravovali na cestu do této oblasti.

Číst dál...

Po únavném trmácení napříč městem vystupuji z taxíku před stájí Naruto na předměstí Tokia. Je půl sedmé ráno a pootevřenými okny nenápadného stavení je slyšet funění zápasníků a občas zavane i pach potu – koná se ranní trénink japonského tradičního bojového umění sumo.

Číst dál...

Když v roce 1499 objevili Španělé Curacao, malý ostrov v Karibiku nedaleko Venezuely, rozhodli se, že ho budou „zemědělsky kultivovat“. Netrvalo dlouho a ke břehům Curac5aa dorazila první loď plně naložená nejrůznějšími rostlinami včetně pomerančovníku.

Číst dál...

Mnozí Cikáni tu dodnes věří, že jim fotoaparát ukradne duši,“ prolétlo mi hlavou varování z jednoho průvodce po Rumunsku, když jsme vcházeli do cikánské osady u vesnice Pietroasa na úpatí rumunského pohoří Bihor. Začnou tu po nás házet kameny? Vytrhnou mi film? „Foto, problem?“

Číst dál...

Historie etnika, dnes rozšířeného takřka po celém světě, se začala psát před tisícem let na Indickém subkontinentu. V průběhu staletí byli Cikáni žebráky i kováři, obávanými zloději i vyhledávanými pěvci. Po celou dobu putování je provázelo nepochopení a restrikce, které vyvrcholily v době nacistické nadvlády nad Evropou plánem na jejich vyhlazení.

Číst dál...

Reinhold Messner je nejen horolezeckou legendou, ale i velmi příjemným společníkem, který dokáže zajímavě vyprávět jak o horách a svém životě, tak i o svých pěti letech v politice. Messner je coby „Homo politicus“ očividně zapálený pro myšlenku společné, silné a jednotné Evropy. Kdyby Peak XV.

Číst dál...

Mají na cizoložnici sypat kameny z auta, nebo je po ní házet? Mají se sekat ruce mečem, nebo je má uříznout chirurg?

Mají na cizoložnici sypat kameny z auta, nebo je po ní házet?Mají se sekat ruce mečem, nebo je má uříznout chirurg?

Nikdy jste neslyšeli o státě Kelantan? Nalistujte si v atlase mapu jihovýchodní Asie a najděte si v ní východní hranici Malajsie a Thajska. Hlavním městem Kelantanu (Země světla) je přístav Kota Baharu.

Číst dál...

Prodavač suvenýrů ochotně odsouvá stojan s růžovými plyšáky, abychom si mohli lépe prohlédnout stěnu za ním ozdobenou kachlíky. Není ale třeba. Tohle autobusové nádraží dělá svému jménu čest – Cinigar, Kachlové. Malované kachlíčky jsou všude, na zemi, na stěnách i na stropě, na toaletách, stejně jako u pokladen.

Číst dál...

 

Provrtaná hora nepředstavitelného bohatství a nepředstavitelné tragédie se zasloužila o zrod nejvýše položeného velkoměsta na světě – Potosí. Leží ve výšce 4070 metrů nad mořem a v časech slávy zastiňovalo i Londýn a Paříž. V půlce 19. století ale začala těžba v Cerro Rico upadat, protože stříbro nahradil cín. S jeho produkcí Bolívie v roce 1945 dominovala na světovém trhu. V roce 1952 proběha tzv. Lidová revoluce, která byla spojena se zestátněním dolů a pozemkovou reformou. Těžba upadala ještě více a dnes zde působí jen několik společností. Zato sem mohou návštěvníci. Nejprve ale musejí podepsat prohlášení, ve kterém stojí: „Souhlasím, že agentura ... nenese žádnou odpovědnost za případné nehody, zranění nebo smrt, ke kterým může v době exkurze v dolech dojít. Prohlašuji, že do dolů vstupuji dobrovolně a na vlastní riziko.“ Jak je tenhle kousek papírku důležitý, jsem pochopila až uvnitř neslavně slavné hory. Můžete si být jisti, že v Evropě by vám takový kus papíru podepsat nedali. Do takových dolů by prostě nepustili vás jako návštěvníka, ale ani horníka. Dynamit a koka Nejprve každý z nás v jednom domě na předměstí Potosí vyfasoval pogumované kalhoty, gumáky, pásek s baterkou, helmu s lampou a další výbavu. Vysvětlili nám pár pouček a pak nás převezli na Cerro Rico. Naši skupinu doprovázel bývalý horník Juan, původem z Uyuni, který před osmi lety po tříleté práci v dolech přesedlal na průvodcování. Zavedl nás do jednoho z obchodů, abychom si koupili dynamit. Podle průvodce nejlepší pocházel z Argentiny, protože měl největší obsah nitroglycerinu. Nejhorší byl z Peru. Horníci začali používat dynamit asi před sedmdesáti lety, předtím si museli vystačit s obyčejným střelným prachem. Odpalovací bílá šňůra s kovovým koncem na jedné straně měla asi šest centimetrů, které stačily na čtyři minuty pro útěk a ukrytí se. Říkali jí la armada. Aby byl výbuch silnější, přidávalo se umělé hnojivo nebo nitrid amonia. Bolivijský dynamit zelené barvy o velikosti velkého kubánského cigára stál šestnáct bolivian. Pro porovnání – velká láhev bublinkové malinovky přišla na čtyři boliviana, láhev pitné vody na tři. V obchodě také nabízeli různé druhy helem, lamp a baterek. Tradiční lampy byly uhlíkové, trochu se podobají přesýpacím hodinám. Původně si horníci brali do dolů i kanárky, aby byli varováni před přítomností jedovatých plynů. Když Říká se, že ze stříbra, které v dolech v Potosí uprostřed bolivijského Altiplana vytěžili Španělé, by se dal odtamtud postavit most až do Madridu, přes celý Atlantský oceán! Cerro Rico neboli Bohatá hora se vypíná do výšky 4824 metrů a po čtyři století kolonizace krmila nenasytné kapsy španělských conquistadorů.

Číst dál...

Jakým otáčením kola osudu se stalo, že dlouholetý prezident Nejvyššího správního soudu, znalec mezinárodního práva a vynikající překladatel anglické literatury se proměnil v člověka, o němž se posměšně říkalo Hácha, Hitlerův brácha a háchovština se stala synonymem pro kolaboraci?

Číst dál...

Les Trois Vallées – oslavované, snad až příliš známé, ale nic nad ně není. To je stručná, avšak v současné době asi nejvýstižnější charakteristika tohoto francouzského lyžařského střediska, duše Zimní olympiády Albertville 1992. Lyžaři a snowboardisté možná mávnou rukou – zase další reklamní článek na Tři údolí.

Číst dál...