Roční předplatné 499 Kč
Roční předplatné (4 ks) 135 Kč
Roční předplatné 248 Kč (6 čísel)Oranžová radost
TEXT A FOTO: Tomáš Kubeš
Máte rádi zábavu, dobré pití a bujaré oslavy? Tak to nesmíte chybět na oslavách krále v Amsterdamu. Dříve to byl den oslavy narozenin oblíbených královen Juliány a Beatrix, nyní trůn převzal král Vilém-Alexandr, ale to nevadí – ničím nevázaná divoká party pod širým nebem opět pohltí celé Holandsko.
Už se železnou pravidelností Holanďané oslavují narozeniny svých panovníků. Královna Beatrix sice již odstoupila z trůnu, ale ani její syn nemohl na oblíbený královský den zapomenout. Snad nikde jinde nemilují své monarchy tak jako tady, v Holandsku. Loni se slavilo 30. dubna ,takže rozdíl proti minulým letům bude jen několik dnů. Královna ale neslavila své skutečné narozeniny, protože ty připadají už na 31. ledna. Ale to nikomu nevadilo, protože posun do klimaticky příhodnějšího dubna většina ocenila. Naštěstí předchůdkyně Beatrix, královna Juliána, je měla 30. dubna, a tak tradice zůstala. Mnozí se podivují, jak velkolepě se oslavují narozeniny někoho, kdo se jich příliš neúčastní, ale to nikomu nevadí. Důležité je umět se bavit a volnost, která je tento den bezvýhradná.
Tajemný národ
PO DLOUHÁ STALETÍ ŽIL TENTO STAROBYLÝ NÁROD V ODLOUČENÍ OD ZBYTKU ZEMĚ VĚTRNÝCH MLÝNŮ. MĚL VLASTNÍ SVÉRÁZNOU KULTURU, UTVÁŘENOU POHNUTOU HISTORIÍ PLNOU BOJŮ, EXPANZÍ A MOŘEPLAVECKÝCH VÝPRAV, FRÍSOVÉ.
TEXT: IVA STŘÍBRSKÁ
Příslušníci etnické skupiny Frísů dodnes obývají severní části Nizozemska a Německa. „Zdejší jazyk s mnoha dialekty, kterému ostatní Holanďané jen stěží rozumějí, je stále velmi živý a mnoho místních, ať už starých či mladých, s ním stále hovoří,“ prozradil mi Beitske Visser z turistické kanceláře v Hindeloopenu, se kterým jsem se při své cestě setkala. Bariéry byly mocně prolomeny ve třicátých letech 20. století, kdy Severní Holandsko a Frísko propojila 32 kilometrů dlouhá hráz Afsluitdijk. Rostoucí doprava a frekventovanější výměna informací mezi oběma částmi ukončila nejen romantickou izolovanost fríské provincie, ale umožnila i vznik největšího sladkovodního jezera v západní Evropě, IJsselmeer, ostře odděleného od slaných mořských vod sousedního Waddenzee s nesmírnou ekologickou hodnotou. Frísové, jejichž historie byla proměnami vodnaté nizozemské krajiny zasažena již mnohokrát, situace využili ve svůj prospěch. V rámci své unikátní kultury, barevných vesniček a melancholicky vyhlížejících místních ostrovů dnes v severním Nizozemsku budují atraktivní turistickou destinaci.
Věrozvěst velkoměsta
Text: Michal Jirsa
Mohl z něj být nadprůměrný novinář či scénárista, našel se však v architektuře. Po rozpačitých začátcích se Rem Koolhaas vypracoval na ikonu světového urbanismu.
„Rem má srdce, jen se ho rozhodl uložit ho k ledu,“ říká se o slavném architektovi. V osobním kontaktu je prý skutečně poněkud chladný.
Kde se rodí budoucnost
Text:Jitka Lenková
Pojem „Brainport Region Eindhoven“ bychom mohli s trochou nadsázky přeložit jako „přístav pro mozky“ v Eindhovenu. Samozřejmě, že s těmi mozky tam „kotví“ i jejich majitelé, přední odborníci z různých oborů z celého světa.
Bez Maasvlakte 2 by to dál nešlo
Text: Jitka Lenková
Letos v květnu vstoupila do provozu zbrusu nová část rotterdamského přístavu, nazvaná Maasvlakte 2. Stejně jako první Maasvlakte ze 60. let vznikla jako umělé mořské jezero, skýtající bezpečné kotviště námořním lodím.
Brána Evropy
Text: Jitka Lenková
Přes 40 kilometrů pobřeží, 7692 hektarů souše, 4734 hektarů moře, na 450 milionů tun zboží a 90 tisíc zaměstnanců. To jsou základní údaje popisující největší přístav v Evropě – Rotterdam.
Loni do rotterdamského přístaviště zavítalo 79 487 námořních a na 80 000 říčních lodí, předloni byla tato čísla ještě o pár tisícovek vyšší. Není proto nadsázkou, když se o rotterdamském přístavu mluví jako o bráně Evropy.
Editorial Koktejl Special Nizozemsko
Přejít na články z Koktejlu Special Nizozemsko
Hrdí, otevření, pragmatičtí
Nizozemsko, země grachtů, tulipánů a větrných mlýnů? Ano, hlavně pro turisty. Z novin se o něm ale dočteme nejčastěji jako o zemi otevřené imigrantům. Mnozí odpůrci multikulturalismu si klepou na čelo a zvedají varovně prst: „Nizozemsko jednou špatně skončí! Asi nemají pořádný vztah ke své zemi.“ Skutečně?
Otevřenost Nizozemců má kořeny v 16. a 17. století, kdy se vrhli do boje za svou nezávislost. Úspěšně. V následujících dekádách a staletích pak poskytovali útočiště imigrantům z národů, které tolik štěstí neměly. Často šlo o vzdělance či obchodníky, kteří se nemohli doma dostatečně uplatnit. V Nizozemsku ano. Nizozemci jsou totiž lidé pragmatičtí, a tak věděli, že sice budou muset chvíli trpět odlišné kulturní zvyklosti imigrantů, ale že tito lidé ve výsledku jejich zemi obohatí. A tak se skutečně stalo a země kvetla do krásy i věhlasu. Lidé si zde zvykli na kulturní odlišnosti a máloco je překvapí. Ale že by však ke své zemi proto neměli vztah? Bláhovost! Právě Nizozemci jako málokterý národ vědí, co slovo „země“ skutečně znamená. Velkou část své půdy museli vyrvat moři, aby ji mohli obdělávat. A rvou se o ni dál.
Jsem si ale vědom toho, že situace se oproti minulým desetiletím přeci jen změnila. Ne vždy totiž patří noví imigranti k elitám svých národů a jejich podíl na rozvoji země je sporný. Věřím však, že Nizozemci jsou lidé natolik sebevědomí, že se s těmito nástrahami současnosti vyrovnají se ctí.
Příjemné čtení vám přeje
Michal Dvořák
šéfredaktor
Obsah - Kompletní přehled článků v čísle
SpolečnostNizozemské desatero Ach, ti NizozemciRodina, jako je ta vašeRasputin v sukníchOranžové šílenstvíKřepčení na paluběNěmci, vraťte kola!O kolečko víc. Nebo o dvě?Do sedel!
HistorieMy chceme svobodu!Boj o místo na slunciToho krále nechceme!Zakletá katedrálaOd Japonska po KaribikBelgie? Bez ní bude lépeZa mír a vzdělanostDeník z podsvětíKolaborant nebo padělatel?Příliš krutý debaklPostrach diktátorů
SpolečnostZačaly to tulipányNejbezpečnější obuv na světěBrána EvropyVěčný boj s mořemBez Maasvlakte 2 by to dál nešloPlavba do zlaté éryNa pár dní kapitánemPootevřel okna vesmíruKde se rodí budoucnostSilák jménem ledovecPřízrak na vlnách
UměníKrotitel démonůMalíř hádanekNejvětší z umělcůCo tam dělá ta havěť?Příliš smutný géniusNeodborní odborníciVěrozvěst velkoměsta
Gastro – životní stylChutě domova i exotickéLáska, která zrajeKlidně si zahulte! Jdeme na jednoMlsání z tropůSladké dřevo na slano
SportKdyž kanály zamrznouNa plný plynMalá země, velký fotbal
Staňte se kapitánem
TEXT A FOTO: TOMÁŠ KUBEŠ
Už jste někdy řídili loď? Nebo jste se ve snu chtěli stát kapitánem? To všechno si každý může splnit v Holandsku, kde k řízení lodi nepotřebujete řidičák, a zároveň můžete obdivovat netradičně vše v poklidu z paluby lodě. A vidět je určitě co. Stačí si jen vybrat loď pro sebe, rodinu, nebo celou partu a vydat se vstříc dobrodružství na vodě.
Když mě kamarád zval na loď do Holandska za romantikou, zprvu jsem váhal. Přeci Nizozemí je jen placka, kde o kopce nezavadíte, a navíc docela přelidněný kousíček Evropy. Proto jsem nechápal, že bych v této zemi mohl zažít nějaké dobrodružství. Tedy pominu-li návštěvu coffee shopu se stále unikátně snadno dostupnou marihuanou, nebo čtvrti červených luceren v Amsterdamu s výstavou vnadných žen za osvětlenými výlohami. Jenže občas se člověk nechá přemluvit a později vůbec nelituje.
Pravý Středoevropan přivyklý chůzi po zemi může mít z lodě a jejího řízení obavy. Jenže v zemi tulipánů nepotřebujete žádnou licenci, stačí být jen obezřetný a nebát se vyzkoušet si manévrování během krátkého zaučování. To je podmínkou, zaměstnanci maríny vám během projížďky nedaleko loděnice ukážou, jak se loď ovládá a rádi poradí i různé fígle. Výhodou je, když je někdo z posádky zkušenější, protože ten to naučí i ostatní a bude tím pravým kapitánem. Dnes se už pořádají kurzy i na Vltavě, kde si každý může osahat loď a zjistit, jaký je rozdíl oproti řízení auta. Jakmile zvednete kotvy a vyplujete z loděnice na kanál, vše je už jen na posádce a pravé dobrodružství začíná.
Lovci dětí, sexturismus a kapky lidskosti...
Ceny výjimečně šplhají až ke 40 000 marek. V Amsterodamu pracuje kancelář, jejíž cenové relace se pohybují kolem 15 tisíc, v německé spolkové zemí Rýnsko-Pfalc nedávno přišli na obchodníka, který spolupráci s brazilským právníkem dodávat už za osm tisíc marek. Předmětem transakcí jsou děti z rozvojových zemí. Z Peru, Indie, Thajska, Filipín, Kolumbie a z dalších chudých států.
Město, kam se dá stále vracet
V Holandsku je cyklista pán
NIZOZEMSKO - CHUTNÝ SENDVIČ
TEXT A FOTO: Tomáš Petr
Historická idea o placaté zemi, kterou nesou sloni určitě vznikla v Nizozemí. Tahle země je sendvič - nahoře nic extra, zato uvnitř je pěkně napěchovaný atrakcemi všech chutí. Můžete tu prožít odpočinkovou
VESELÝ PREDÁTOR - VYDRA V ZOO
Autor: Irena Páleníčková
Vydry většinou vnímáme jako hravé, zvědavé a veselé tvory. Jaké jsou tyto malé šelmy doopravdy?
ČLOVĚK A MOŘE
Autor: Irena Páleníčková
Řekovi stačilo natáhnout ruku, a olivy a fíky mu do ní padaly samy. Tvaroh zapomenutý v jeskyni uzrál Francouzům na vynikající rokfór. Norové pouze přehradili řeku, a sítě byly plné lososů.
UPRCHLÍCI: VYHNAT, NEBO JE POZVAT DÁL?
OSM PODOB NIZOZEMSKA
Autor: Michal Novotný
Mnoho podob má nevelká země při pobřeží Severního moře. Můžeme ji klidně nazvat zemí dřeváků a větrných mlýnů. To je obrázek tradičního Nizozemska, který přežívá hlavně v muzeích a skanzenech jako
