Konec Mantího ráje
Místní domorodce obdivuji, ale vzápětí bych je nejraději… Zabíjejí vše, pro co se tady potápíme, a to, co ve vodě ještě dýchá, mělo by se mít na pozoru. Nikdy bych s nimi neměnil.
TEXT A FOTO: RICHARD JARONĚK
Náš člun vyskočil na písek alabastrové pláže a jak sebou prudce trhnul, když narazil na pevnou plochu, málem jsme z něj vypadli. Pro suchozemce drsný a překvapivý výjezd na pláž. Pro africké Mosambičany normálka. Zrovna jsme se vrátili z ponoru a jsme tak trochu rozčarovaní z toho, že manty mizí. Každým dnem se geometrickou řadou snižují jejich počty a seznam mé americké kamarádky doktorky Andrey Marshall, který čítal několik stovek zaznamenaných rejnoků, je již řádně prořídlý a čtverečky s fotografiemi jsou ze sedmdesáti procent proškrtány. Co křížek, to mrtvá manta. Čísla jsou katastrofální a denně dostáváme informace, že v zátoce Paindane zabili tři manty, v Praia de Zavora dalších pět a severně od Inhambane dokonce sedm za dva dny.
Korálové království
TEXT A FOTO: Richard Jaroněk
Poté, co se nad námi zavřou vlny, se ocitáme v tichém světě, který prosvěcují jen sluneční paprsky. Klesáme pod hladinu oceánu do barevné říše plné života. Všude víří spousty malých ploutviček, jako by nás obyvatelé moře vítali ve svém království.
V rozhovoru nám dva rybáři na písečné pláži Indického oceánu potvrdili výbornou viditelnost. Všichni jsme se po pár letech těšili na opětovné potopení do oblíbených mosambických vod. A navíc, když se k natěšení ještě přidá pozitivní zpráva, že je skvělá voda, radost se zdvojnásobí.
Caklův divoký park
Jeden den v buši aneb jak žije český člověk, který by se mohl klidně jmenovat George Adamson, Jim Corbett nebo Albert Schweitzer. · · · Daleko dřív, než se sem proderou prvn í paprsky ranního slunce, pronikají do místnosti hlasy ptáků a zvířat. Okoln í buš ohlašuje nástup nového dne a obyvatelé baráčku střídají směny. Malé komby - opičky z rodu Galago se vrátily ze své každonoční výpravy a už spí v dutině pod střechou.
MOSAMBIK - RÁJ I PEKLO V JEDNÉ ZEMI
Autor: Jakub Kasl
Motyka, samopal a pěticípá hvězda - symboly na státním znaku Mosambiku. V osmdesátých letech jsme hlásali pevnou podporu jeho marxistické vládě, ta však - zdá se - zemi přivedla na mizinu. Politicko-ekonomický marasmus podnítil občanskou válku a v roce 1992 Mosambik spadl na dno světové ekonomiky, stal se nejchudším státem světa.
MOSAMBICKÁ ODYSEA
Autor: Radka Průšová
Reportáž společnosti Člověk v tísni o důsledcích občanské války v Mosambiku.