ikoktejl

Úzké ulice starobylého Londýna pukají ve švech. Jsou nacpané k prasknutí auty, dvou patrovými červenými autobusy a obrovskými černými taxíky jezdícími na naftu, které je možno kdykoli zastavit, svítí-li na střeše světýlko s nápisem TAXI. Mé plíce rodilé Severočešky jásají v těch přidušených uličkách, neboť tady je jistě žádný zbytečný kyslík neotráví. Jako „Zlatou zebrou” správně vychovanému dítku mi při přecházení hrozí zvýšené nebezpe čí, neboť se neustále rozhlížím nejprve vlevo, zatímco Angličané přijíždějí zprava.

Číst dál...