ikoktejl

Otevřeli jsme nízké dveře restaurace. Stačilo pár kroků do přítmí výčepu a už jsme věděli, že jsme opravdu v minulém století. Dobrý hostinský v kostkované čepici, plátěné haleně s širokými rukávy a modravé vestičce roztáči do keramických džbánků těžké ostrovní pivo. Dřevěná podlaha trochu vrže a úzkými okýnky proniká jen několik paprsků světla. Všude jsou vystaveny kameninové nádoby na víno. Sedáme si k jednomu ze stolů s krajkovým ubrusem a petrolejovou lampou a objednáváme si západoanglické domácí housky s kozím máslem na popraskaném talíři.

Číst dál...