ikoktejl

Jiří Margolius
Tag: Jiří Margolius Nalezeno 47 výsledků.
Tag: Jiří Margolius Řazení

FURT VE STŘEHU

FURT VE STŘEHU

Je poetický jarní večer. Slunce se ještě opodál zhlíží v zrcadle Vltavy, za chvíli padne za petřínský kopec jako podťaté. Kousek od nábřeží, ve Viole, už lístek nedostanete. Za dvě hodiny začne představení „Pořád se něco děje“ - One Man Show herce, který si rozhodně v poslední době nemůže stěžovat na nedostatek krásných příležitostí, o popularitě ani nemluvě. Je čas k rozhovoru s mužem, kterému před několika dny dali diváci přednost před takovými esy jako Jane Birkinová či Roy Scheider.

Číst dál...

Cézar bydlí na Montmartru

Cézar bydlí na Montmartru

Sedíme na terase vysoko nad Paříží, pod námi Montmartre, vlevo šedý povlak soumraku pokrývá běloskvoucí kopuli Sacré-Coeur, vpravo si Eiffelovka růžencem žárovek svítí na město. Mám dojem, že Jean-Pierre Aumont za ta dlouhá léta vůbec nezestárl. A to bezpečně vím, že je mu pětaosmdesát, ani o chloupek míň! Když jsme šli městem, málem jsem mu nestačil, šel krokem rychlým a pružným, jako by chtěl uniknout letícímu času a zároveň se mu i vysmát...

Číst dál...

OČI Z PODZEMNÍ BANKY

OČI Z PODZEMNÍ BANKY

V Praze na Vinohradech sídlí první oční banka v zemích bývalého východního bloku. Měsíčně připraví k transplantaci okolo 45 očních rohovek a asi sedmdesát nových získají z mrtvých těl. „Jak dlouho potrvá operace?" „Uvidíte sám." Doktor Petr Novák nemá čas na dlouhé řeči. Na jazyku mě svrbí přehou šel otázek, ale místo nich se mi omluvně, abych si udělal oko, podaří jen vyhrknout: „nechci vás zdržovat..."

Číst dál...

LED NENÍ MED

LED NENÍ MED

Dvakrát prý nevstoupíš do jedné řeky. Ale výjimky stvrzují pravidlo jako vzácné prvku, dodávající oceli ušlechtilý ráz. Takže se můžeme s ledovým klidem zeptat: proč do té řeky nevstoupit, zejména když obsahuje vodu v tuhém skupenství? V pětaosmdesátém úspěšně velel hokejistům ke zteči na nejvyšší svě- tovou příčku. Ve světě získal na váž- nosti, jeho cena na hokejovém trhu rázem měla cenu zlata.

Číst dál...

PAN JORDAN POD PALBOU

PAN JORDAN POD PALBOU

Mr. John Jordan je Američan. Žije ve Washingtonu D. C., Druhá ulice 900. V témže městě má kancelář. Pracuje ale po celém světě, v poslední době například v Sarajevu. Když jsem ho před časem sháněl, výkonná ředitelka organizace GOFRS Mrs. Beth Hobanová mi sdělila, že „velitel Jordan je v současné době nasazen mimo území Spojených států, a to v Sarajevu. Jeho návrat do Washingtonu se zdržel, neboť doprava leteckým mostem je přerušena v důsledku střelby po dvou letadlech USA, ke které došlo v minulém týdnu."

Číst dál...

Nigérie

Nigérie

Dole končí období dešťů. V Lagosu je pětatřicet stupňů, informuje nevzrušeně letuška. Je půl deváté večer, u nás také. Mažeme si to vzduchem dolů po poledníku, žádný rozdíl se nekoná. Aspoň se vyspíme. Ouha! Při prvním vykročení nás Afrika olízne horkým dechem. Připadám si jako v páře. Tričko se přisaje jako pijavice. Celník nemá na obličeji ani kapičku potu. Pobaveně si prohlíží uondané a doslova zmoklé příchozí z ostatních koutů světa.

Číst dál...

SLOVO O HUDBĚ IGOROVĚ

SLOVO O HUDBĚ IGOROVĚ

Letadlo ze Stockholmu přistálo s několikaminutovým předstihem. Jako by symbolizovalo chvályhodnou vlastnost jednoho z pasažérů: být nejen všude včas, ale raději o chvíli dřív. I pro svou životní dráhu se skálopevně rozhodl dřív, než rodiče čekali. V ruce má pouzdro se stradivárkami. Ani na chvíli je nedá z ruky. Stiskneme si ruku. Mám dojem, že přede mnou stojí největší houslista minulých let David Oistrach, jemuž bez dechu naslouchaly koncertní sály celého světa.

Číst dál...

TEN, KTERÝ TANČÍ S KOŇMI

TEN, KTERÝ TANČÍ S KOŇMI

Sedmiletý hnědák s nohama jako baletka střelhbitě letí výběhem s větrem o závod. Je nadmíru živý, na rozdíl od svého pána, který před několika týdny byl jednu chvíli až příliš mrtvý. Kůň se jmenuje Vyšehrad, jeho dvounohý kamarád Josef Váňa, muž, který s Vyšehradovým předchůdcem Železníkem, králem mezi skokany, čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou. Vyšehrad má zatím skrovnější bilanci - loni byl na pardubické oranici třetí v Ceně Labe.

Číst dál...

BOJ O KŘIŠŤÁLOVOU STUDÁNKU

BOJ O KŘIŠŤÁLOVOU STUDÁNKU

Mineš Březejc u Velkého Meziříčí, projde š lese, někde štrnkne veverka o větev, datel ťukne o kmen svou diagnózu: jinak slyšíš jen - ticho. Ten dojem trvá chvíli, okamžik kratší než mžik, najednou se ocitneš na lesní cestě, rovnou uprostřed nasupených zbrojnošů nottinghamského šerifa, a nedosti na tom, i zbojníků proslulého Robina Hooda, rodem z Loxley. Vypukl boj. Bojovníci disponují pěšími oddíly, taktéž vozatajstvem.

Číst dál...

Zápisky z mrtvého domu

Zápisky z mrtvého domu

Nerozpitvávám to dilema dlouho: vejít, zůstat venku? Otevřu dveře; na rozdíl od mnoha ostatních, kteří sem mají namířeno, je mi tahle možnost dopřána. Ti ostatní přijíždějí. Auto je černé, uvnitř chladící boxy. Ochotně jim dám přednost, pranic nezávidím. V přízemí dveře do pitevny. Tudy ne. Správný směr je nahoru po schodech, za profesorem MUDr. Přemyslem Strejcem, DrSC., přednostou Ústavu soudního lékařství I.

Číst dál...

GOLEMA BYCH ZAMĚSTNAL

Jaké byly vaše pocity, když jste se dozvěděl, že cílem vaší diplomatické mise bude naše země? Radostné. Prahu jsem znal, dvakrát jsem zde byl jako turista. Poprvé v roce 1959, ještě jako mladý druhý tajemník izraelské ambasády v Bukurešti. Jel jsem na dovolenou do Vídně. Nás velvyslanec v Bukurešti byl dřív charge d´affaires v Praze. Řekl mi - když pojedeš do Vídně, musíš se zastavit v Praze.

Číst dál...

PŘÍPAD PATNÁCTÉHO ARCIBISKUPA

PŘÍPAD PATNÁCTÉHO ARCIBISKUPA

Až nahoře, pod střechou Národního muzea, v malé pracovně, patřící specializovanému pracovišti „Antropologický výzkum historických osobností a vývoje člověka", držím v ruce lebku. „Nepusťte ji," praví vědec světového jména. „Kdo je to?" zajímám se. „Ladislav Pohrobek." Tak jsem se seznámil nejen s českým králem, ale hlavně s profesorem MUDr. Emanuelem Vlčkem, DrSc., jehož rukama prošel bezpočet panovnických ostatků i jiných zvěčnělých celebrit. · · · „Přijďte!" zavolal po letech. „Co máte, pane profesore?" hořím zvědavostí. „Pražského arcibiskupa". Jana Očka?

Číst dál...

ABY VÁŠ MOZEK SKVĚLE SHELL!

ABY VÁŠ MOZEK SKVĚLE SHELL!

Jan Cimický. Lékař. Kandidát věd. Primář P s y c h i a t r i c k é l é č e b n y v   B o h n i c í c h . Prezident české sekce Světové federacefrankofonní psychiatrie. Člen francouzské a italské psychiatrické společnosti. Zahraniční asistent lékařské fakulty v Paříži. Překladatel dramatických děl a poezie z francouzštiny (Anouilh, Prévert, Thomas), autor básnických sbírek (Psychoterapie slov, Stopami dláždění), dvou desítek románů a knih povídek (Poslední návrat, Útěk do klece, Atentáty na de Gaulla.). Klíč k pachateli je první česká detektivka přeložená do francouzštiny.

Číst dál...

SRDEČNÝ POZDRAV OD ŘEKY

Přijel jsem na rande. Nečekala na mne žádná krasavice, ale nešť. Za mnou ne nápadný dům, na dvoře několik aut, přes řeku, co bys kamenem dohodil, se klene most. Není to ledasjaká řekla. Zbožňoval ji Smetana, napsal jí milostný dopis notovými značkami.

Číst dál...

S BEETHOVENEM V ČESKÉ HOSPODĚ

S BEETHOVENEM V ČESKÉ HOSPODĚ

Slíbil jsem rozhovor pro Koktejl a sliby se dodržují. Nehledě na to, že tenhle magazín považuju za špičku.V kolik jste vstával? V sedm. Jako vždycky. Než jste přišel, už jsem vrzal. Kolik hodin musí cvičit světový sólista? - Pět až osm. Nic se nesmí přehánět. Jistý fenomenální sólista řekl: „Necvičíš den, poznáš to sám. Dvoudenní výpadek pozná kritik. A když se flákáš tři dny, trkne to i publikum v sále".

Číst dál...

POSTAVENÍ MIMO HRU

POSTAVENÍ MIMO HRU

Co je nejdůležitější pro brankáře? Ing. Modrý, muž s tváří filmového herce, ve své době nejlepší brankář úplně celého světa, se nad novinářovou otázkou nerozmýšlel. „ Do poslední chvíle stát pevně na nohou. Brankář, který padne na kolena, je mrtev." Neuplyne dlouhá doba a Boža Modrý se dočká nečekaně porážky, aniž by se svým slovům zpronevěřil. Góly padnou mimo led, nikdo v té době nepozná střelce, po ruce nebude ani rozhodčí, který by ho označil. Budou to góly zákeřné, nechytatelné, vymykající se pravidlům, o zákonech ani nemluvě. Protesty nebudou mít cenu.

Číst dál...

MIMO JAKOUKOLI DISKUZI

MIMO JAKOUKOLI DISKUZI

Projel desítky zemí. Nemusel se učit text v cizích jazycích. Diváci nepotřebovali sluchátka s tlumočníkovým ševelením. Každý jeho mlčení rozuměl. I vévodkyně z Kentu; přišla po představení v Norwichi do šatny a ještě si otírala slzy smíchu. Léta snil o vlastním divadle, v němž by „říkal vše, aniž by kdy promluvil". Sen se splnil. Boris Hybner je principálem studia Gag, prvního soukromého divadla u nás.

Číst dál...

Co to čtete princi - obraz, obraz, obraz!

Co to čtete princi - obraz, obraz, obraz!

Palác Kinských na Staroměstském náměstí: nad balkónem, který v dávném mrazivém dni, na rozdíl od většiny národa, unesl ne blahou tíhu otců únorového puče, nahlíží rozlehlým oknem zvědavé jarní slunce. Kdyby dávnou balkónovou scénu měl zvěčnit malíř symbolickým připodoběním, patrně by zvolil výjev z Apokalypsy. Kdo ví, možná, že už před mnoha staletími by ji předčasně uměl ztvárnit mistrnými tahy Hieronymus Bosch, malíř, který viděl daleko do budoucnosti.

Číst dál...

Hrál zemský písař vrhcáby?

Hrál zemský písař vrhcáby?

Kráčím místy, kde dávno přede mnou zanechaly své kročeje dějiny. Kousek, co bys kamenem (nemusí být nutně z doby kamenné) dohodil, je Staroměstské náměstí se sedmadvaceti znameními, vetknutými do dlažby na památku českých pánů, kteří pro odlišný názor propadli hrdlem; hle, jaký všední příběh z dějin této země! Vpravo Karolinum, majestátní univerzita, jejíž rektorem byl muž, který v roce 1415 nedopadl o nic lépe. Hned vedle divadelní stánek, kde Pražané rozuměli Mozartovi, který tu naštěstí ztratil hlavu jen v náruči Josefiny Duškové. Pár kroků, úzká ulička, málem ji přehlédneš.

Číst dál...

SÓLO pro první dámu

SÓLO pro první dámu

Milovníci opery tonou v nadšení, odborníci se shodují v názoru, že se zrodila nová Ema Destinová. Její soprán má až neuvěřitelný hlasový rozsah: tříští se o stěny koncertních a divadelních sálů jako zpěněné příbojové vlny, dopadající k našemu sluchu jako třpytivý, vybroušený diadém. Mladá pěvkyně se stala během pěti let angažmá v Národním divadle nejen první dámou naší opery, ale i žádanou hvězdou světových jevišť a pódií. Každý impresário, který dbá na to, aby v jeho domě vystupovala světová špička, zná dobře její jméno : EVA URBANOVÁ.

Číst dál...

 

 

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Společnost Czech Press Group, a.s. zaručuje všem čtenářům serveru ochranu jejich osobních údajů. Nesbíráme žádné osobní údaje, které nám čtenáři sami dobrovolně neposkytnou.

 

Publikované materiály na www.czech-press.cz (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní texty iKOKTEJL a texty redakcí a spolupracovníků magazínů KOKTEJL, OCEÁN, EVEREST, PSÍ SPORTY, KOČIČÍ PLANETA, V SEDLE, Koktejl SPECIAL a Koktejl EXTRA.

Czech Press Group